Bludiště na Petříně bylo původně zbudováno jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní zemské výstavě 1891.
Postavil jej pražský tesařský mistr Matěj Bílek podle projektu architekta Antonína Wiehla. lnspirací pro stavbu bludiště mu bylo patrně zrcadlové bludiště ve vídeňském Prátru. Dřevěná budova bludiště stála původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce, o dva roky později byla přemístěna na Petřín vedle Petřínské rozhledny. Stavba je pokusem o vytvoření podoby někdejší gotické vyšehradské brány zvané Špička, postavené ve druhé polovině 14. století Karlem IV. Budova bludiště je zároveň dokladem představ o gotickém stavebnictví na konci 19. století.
V prostředním sále se nachází diorama znázorňující boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648. Nezvyklá kombinace trojrozměrné scény s malbou Hradčan na pozadí je dílem bratrů Adolfa a Karla Liebscherových a Vojtěcha Bartoňka.
V obou bočních sálech byla v průběhu doby nainstalována zrcadla, přičemž levá místnost objektu byla v roce 1911 vybavena různě vypouklými a vydutými zrcadly (tzv. síň smíchu). Celkem se v bludišti nachází 35 obyčejných a 15 zkreslujících zrcadel.