Pověst popisuje slavnou
bitvu z 8. května 1241, kdy štramberští křesťané zvítězili nad mongolským vojskem. O nepřátelských
Tatarech tehdy kolovala děsivá zvěst, že prý
poraženým protivníkům řežou uši a ty pak nasolené v pytlích posílají svému chánu do Asie! Není divu, že když vojsko přitáhlo, Štramberské přepadla hrůza a schovali se na vrch
Kotouč, do narychlo zbudované
pevnosti. Stovky cizích vojáků se ráno chystalo zaútočit a Štramberští, vysílení předchozími boji, se v zoufalství začali vroucně modlit. Věřte tomu nebo ne, ale pomohlo to! Nad mongolským táborem se zčistajasna strhla taková bouře, jakou pamětníci nepamatovali. Pár odvážlivců ze
Štramberka využilo příležitosti, vyplížilo se k nedaleké přehradě a prokopalo hráz rybníka. A vody bylo tolik, že spláchla nepřátele, kteří se
do jednoho utopili, a po
tatarském vojsku zbyly jen pytle s pověstnýma ušima. Na počest toho slavného dne (byl to zrovna svátek Panny Marie) se tu dodnes pečou "
štramberské uši", které se zdobí šlehačkou, ovocem a čokoládou. Slavná
pochoutka je dokonce
chráněna Evropskou unií!
Pokud se za pověstí o
Tatarech vypravíte na
vrch Kotouč, neopomeňte zde navštívit také světoznámou
jeskyni Šipka na severním svahu kopce. Tohle místo si už v pravěku oblíbili
neandrtálci, jejichž pozůstatky objevil v letech 1879-1883 Karel Jaroslav Maška – jednalo se o zbytky sídliště a kosterní pozůstatky klasického člověka neandrtálského z doby asi 40 000 let př.n.l., tzv.
šipecká čelist, nástroje a zvířecí kosti. Šipku a její okolí opřádá také
řada pověstí. Na pravé straně jeskyně je otvor, který prý vede až do
Radhoště k jeho pokladům. Kromě
neandrtálců žili prý v jeskyni také
černokněžníci a duchové, zjevující se často v lidské podobě. Své útlé tělo měli zahaleno do černého roucha, hlavu s dlouhými vlasy, drsnou vrásčitou tvář a bradu s dlouhými ježatými vousy mívali nepokrytou. Už svým vzezřením naháněli hrůzu každému, kdo se s nimi náhodou setkal. Bydleli hlavně v Šipce, ale i v jiných četných děrách Kotouče, odkud za temných nocí vycházeli do širokého okolí a působili škody. Klid v kraji nastal až po jejich přestěhování na
Smolnou horu.
Cestou zpět do města můžete nedaleko Šipky v
PP Dolní Kamenárka, kde býval vápencový lom, navštívit neobvyklou
botanickou zahradu, jejíž základem se stal
kamenný labyrint, který navozuje pocit antického prostředí. Uvidíte zde nejen vzácné rostliny, ale taky nepřeberné množství hmyzích unikátů. K největším ozdobám pak patří víc než
šest set druhů zkamenělin. V současné době je v botanické zahradě více než
1200 druhů rostlin. Jsou zde místní druhy ohrožených a zvláště chráněnych rostlin, které pocházejí především ze záchranného přenosu z
lomu Kotouč. Do nově vzniklého mokřadu se nastěhovala i spousta živočichů – obojživelníků i hmyzu.