Nejkrásnějším krasovým útvarem Štramberského krasu je zcela určitě volně přístupná jeskyně Šipka. Jeskyně se spolu se Štramberkem dostala do českého, ale i světového povědomí po objevu spodní čelisti neandrtálského dítěte, tzv. Šipecké čelisti.
V letech 1879 – 1887 zde prováděl archeologický výzkum Karel Jaroslav Maška, učitel na gymnáziu v Novém Jičíně. Roku 1880 zde našel ve vchodu do chodby nazývané Jezevčí ohniště a
část čelisti neandrtálského dítěte a další předměty z doby bronzové (o 24 let starší než nález v německém Neanderthalu).
Maška během dalšího průzkumu pokračoval a objevil krápníkovou výzdobou, která je však dnes z velké části zdevastována lovci suvenýrů. Profesor svými nálezy a výzkumem dokázal, že
jeskyně byla obývána pravěkými lovci. V sedimentech byly dále nalezeny
kosti a zuby pravěkých zvířat, např. jeskynního medvěda, který zde nějakou dobu pobýval, kosti lva jeskynního, hyeny, nosorožce srstnatého, mamuta, zubra, pratura, pižmoně, levharta, rosomáka, soba polárního, losa. Celkem na
130 druhů živočichů.
Na památku nálezu Šipecké čelisti byla v roce 1922 umístěna před jeskyni
pamětní deska K. J. Mašky od malíře Františku Juráně. Dnes je jeskyně obývána pouze netopýry.
Vznik jeskyní na Kotouči je
opředen tajemstvím. Jejich základ byl pravděpodobně vyhlouben vodním tokem obtékajícím Kotouč v úrovni dnešních jeskyní. Tento tok prorazil skalní žebro Šipky, Psího kostelíku a zřejmě i Čertovy díry již v předledovcových dobách. Při ústupu ledovce byly
jeskyně rozšiřovány tavnými ledovcovými vodami, spolu s táním ledovce asi došlo k odnosu měkkých hornin, které obklopovaly vrch Kotouč a říční síť se pak zahloubila na dnešní úroveň.
K volně přístupné jeskyni se dostanete
ze Štramberku po Lašské naučné stezce.