Kde bydlí brněnský drak?
Zřejmě nejstarším žertíkem středověkých stavitelů v
Brně je
ohnutá věžička na ozdobném portálu Staré radnice. Pověst vypráví, že když mistr Pilgram nedostal za svou práci pořádně zaplaceno, prostřední vížku záměrně zkřivil. Pravděpodobnější je ovšem verze, že šlo o pouhou drobnou stavební hříčku pozdní gotiky. Rozhodně se sem zajděte podívat, portál totiž zdobí
průjezd ve věži radnice, kde je pod stropem zavěšený proslulý
brněnský drak.
Hanbář od sv. Jakuba
Ze všech míst nejméně by sochu s holým zadkem člověk čekal na středověkém kostele – ne tak v
Brně, kde drobná postavička
vystrkuje zadnici na všechny kolemjdoucí z jižního okna věže chrámu sv. Jakuba. Podle pověsti tak prý německy hovořící Brňané vyjádřili tichý názor na českou konkurenci z
katedrály na Petrově. Fotografové zase tvrdí, že skutečnost je ještě lepší a že jde o souložící dvojici. Ať tak či onak, tohle nikde jinde v Česku neuvidíte.
Dům s trpaslíky
V Brně najdete dokonce i trpaslíky, a to v místech, kde byste je nečekali. Stačí obejít
kostel sv. Jakuba ze severní strany a podívat se zespodu na
dům na nároží Jakubského náměstí a Běhounské ulice;
trpaslíci v červených čepičkách podpírají arkýř v prvním patře.
Brněnský orloj
Jezdí se na něj dívat celé Česko, ale čas z
brněnského orloje na
náměstí Svobody vyluští jen málokdo, například ten, kdo vyhledá pomoc na blízkém informačním panelu. Černou plastiku, která má tvarem připomínat nábojnici, vytvořili sochaři
Oldřich Rujbr a
Petr Kameník. Symbolicky má připomínat, že Brno za třicetileté války se ctí odolalo několikanásobné švédské přesile.
Každý den v 11 hodin, kdy v
Brně zvoní poledne,
z orloje vypadne skleněná kulička; ta připomíná legendu o švédském generálovi, který prý mohl být zabit jen skleněnou kulkou. Dojděte si ji chytit!
Pocta Edisonovi
Malinovského náměstí ozdobila před několika lety socha
Pocta Edisonovi od
Tomáše Medka. Obří žárovky z kovové sítě připomínají návštěvu vynálezce T. A. Edisona, jehož firma projektovala elektrické osvětlení
Mahenova divadla. Šlo o
první elektricky osvětlené divadlo v Evropě a čtyři propletené žárovky doplňují do dvou tisíc 1 996 zbývajících, které Edisonova společnost instalovala v divadle.
Spravedlnost
Sochu před budovou
Nejvyššího správního soudu na
Moravském náměstí její autor
Marius Kotrba vysvětluje slovy, že spravedlnost je záležitost těžká a zároveň křehká. Postava spravedlnosti nevládne, ale potýká se s ní, a proud vody ji zespodu nadzvedává, někdy zlehka, jindy silou. Brňané sochu nazývají mnohem výstižněji
Exekutor zabavující televizi.
Markrabě Jošt aneb Odvaha
U
Místodržitelského paláce na
Moravském náměstí stojí socha
Jaroslava Róny. Má symbolizovat moravského
markraběte Jošta Lucemburského a zároveň Odvahu, a tak ji autor pojal odvážně. Brňané jí však důvěrně říkají Žirafa; v lepším případě. V horším je to Smetištní stvůra nebo Žirafa ze šroťáku. Leckdo ji také
fotografuje zespoda, odkud koňská hlava
vypadá jako pánské přirození. Humor nechtěného, dušuje se sochař.
Odvaha uzavírá kvarteto Platónových ctností,
Spravedlnost, Odvahu, Mírnost a Prozíravost, které mají svůj odraz v architektonickém ztvárnění prostoru. Alegorií
Mírnosti je fontána připomínající říční proud od
Petra Hrůši,
Prozíravost má podobu plastického modelu Brna a situace v letních měsících 1645, tedy v době neúspěšného obléhání města švédskými vojsky.