Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Praha nebo navštivte
Výstavy v celé ČR.
Georges Braque – jeden z nejčelnějších francouzských moderních umělců je nyní k vidění v pražské Galerii MIRO.
Georges Braque
Jeden z nejčelnějších francouzských moderních umělců, Georges Braque. Narodil se roku 1882 v Argenteuil, jeden rok po Picassovi. Zprvu příliš nevynikal. Byl z rodiny malíře-dekoratéra, otec i děda byli takzvaně nedělními malíři.
Každý člověk je prý jedinečný. Pro nejvýznamnější umělce by to mělo platit tím spíše. Jedinečná a neopakovatelná je i doba. S odstupem času, za dnešního stavu poznání víme, že přechod z 19. do 20. století byl umělecky hodně plodný. Umělci se seznamovali s exotickým uměním. Do evropských přístavů se dostávaly japonské grafické listy (mnohdy jako lepší balicí papír). Ty ohromovaly mladého Van Gogha, výrazně ovlivnily jeho kompozice i barevnost. Ruští avantgardisté poznávali umění a kulturu Dálného Východu. Francouzi měli svou pestrou zemi, kde mohli malíři se svými štětci cestovat od tajemné, pošmourné Bretaně, za ohnivými barvami Provence nebo dokonce do afrických kolonií. Tak bylo objeveno umění Afriky, které mělo zásadní vliv na zrození kubismu, nejprogresivnějšímu modernímu hnutí. Malířů, kteří se přimkli k umění kubismu bylo mnoho, ale nejpodnětnějšími a nejtvořivějšími byla dvojice Pablo Picasso a Georges Braque.
Protože se francouzské umění těšilo veliké pozornosti, byla především Paříž cílem mnoha malířů ze všech koutů Evropy a samozřejmě i z Českých zemí. Mnozí z těchto umělců, jak se říká, třeli bídu s nouzí, málokdo dosáhl úspěchu jako tito zakladatelé kubismu, pro příštích několik let umělci, kteří tvořili moderní dějiny umění. Kubismus měl velký vliv i na české moderní umění. Vytvořil se dokonce „národní“ český kubismus, zahrnující i architekturu a design.
Kubismus ve své „africké“ a „pyrenejské“ formě vyhovoval více španělskému temperamentu Picassa, Braque jeho objevy převáděl do oné francouzské estetiky, jejíž tajemství se marně snažil objevit Bohumil Kubišta. Je to estetika velkoleposti ve všech formách, od středověkých kostelů, barokních zahrad a oper, k jedinečnosti francouzské malby, a tudíž až k Braquovi. Podle svědectví sběratele, galeristy a knižního nakladatele Ambroise Vollarda se oba téměř denně vídali, a tak měli pozoruhodný přehled o své „kolektivní“ činnosti. Tato spolupráce byla přerušena až první světovou válkou. Na nádraží v Avignonu se cesty velkých objevitelů rozešly.
Před několika lety proběhla ve vídeňské Bank Austria Kunstforum výstava Georges Braque. A zde se ukázal význam Braqua, „toho druhého“ za slavným Picassem. Úchvatný výběr barev, z nichž tvořil plastickou matérii, vzrušující nové kompozice, kombinace barev a překvapivých asamblážových vstupů, to vše a mnohem více ukázalo, čím mohl být Braque pro Picassa. To vše a především barvy, tak jemné a vzájemně vyvážené, mohou svědčit o zkušenostech z mládí, kdy pomáhal v rodinném podniku s dekorativní výzdobou. Naučil Picassa napodobovat na papíře struktury mramorů a dřev, pomocí šablon pracovat s písmem.
Úctu k materiálu a k řemeslu můžeme obdivovat i v Braqueově grafické tvorbě představené v Galerii MIRO. Převládají barevné litografie, je zde i několik leptů.
Podobně jako u olejomaleb, musí divák obdivovat výběr kvalitních materiálů, barev, tiskových papírů, a nakonec i rámů. Ať již barevnou plochou nebo linií, naznačuje autor vnitřní rám obrazu, který mu pomáhá rozčlenit plochu. Středobodem vystavených grafik je téma zemského či světového prostoru. Za pomoci živlů a řecké mytologie. Ptáci, zázrační letci z prehistorických časů, libovolně proráží neviditelný vzduch, nechají se svobodně nést. Jejich stíny nebo skutečné siluety kreslí v prostoru tajemné linie.
Prostorem cestuje také Hélios, ten se noří z temnot, přinášejíc ohnivé světlo. Téma slunečního boha Hélia, ovládajícího koňské spřežení se stalo Braquovi nesmírně nosné. Divoké prolínání sil vytváří jakousi kouli, která se řítí nebeskou klenbou. Spleť kresebných linií člení scénu v téměř kubistickém chaosu. Chaos obrovských sil řídí bůh.
Řecká božstva byla velkým tématem. To pochopil sběratel, galerista a nakladatel Ambroise Vollard. Ten se stal pro Braqua velkým inspirátorem. A tak v letech 1930-1932 vznikl pro Vollarda cyklus 16 leptů Théogonie, genealogie a zrod bohů.
Thalassa – řecky moře, je v galerii zastoupeno drobnými tisky, symboly z mořské, živočišné říše. Zemi reprezentují zátiší. Vystavené Braqueovy grafiky vznikly převážně ve čtyřicátých a padesátých letech, výjimkou jsou lepty z cyklu Théogonie. Ty jsou z let 1930–1932.
Galerie MIRO ve spolupráci se svými zahraničními partnery již 30 let dováží a vystavuje v České republice klasickou modernu. Tři olejomalby Braqua zde byly vystaveny již v letech 1995–1996. Nynější výstava je dalším kamínkem do výstavní mozaiky Galerie MIRO na počátku čtvrtého desetiletí jejího působení v Praze. Všechny grafické listy jsou zdokumentovány a řádně popsány v souborném díle Georgese Braqua.