Napadlo vás někdy, jak se zdobily a co asi nosily venuše podobné té věstonické? Výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla se pokouší na tuto otázku odpovědět. Vystaveny jsou originály paleolitických artefaktů, včetně slavné Věstonické venuše.
Výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea se pro velký zájem návštěvníků prodlužuje do 2. dubna 2023.
Prostřednictvím nejstarších ozdob z moravských lokalit je tak možné
nahlédnout do života lidí, kteří žili na stejném území jako my dnes, jen přibližně
o 30. tisíc let dříve a zjistit rozsah jejich technologických dovedností, schopností uměleckých a snad i díl jejich duchovního života. V ozdobách a zdobeních, které pravěcí lidé používali, rozeznáváme často hlubokou symboliku - výraz
hierarchie, společenského
postavení,
sexuální signál, odraz přináležitosti k
etnické skupině,
rituální prvek. Může se rovněž jednat o milodar, obětinu, ochranný nebo
léčivý předmět, komunikační prostředek, součást
počítacího systému nebo dokonce
hudební nástroj. Člověk využíval a dotvářel nasbírané přírodniny a materiály, nebo speciální typy ozdob vytvářel. Pro některé druhy schránek lidé z Moravy křižovali Evropu a
přinášeli je z dálky, shromažďovali je, vyměňovali a uchovávali. Například kvůli některým schránkám, ulitám a lasturám lidé z Moravy křižovali Evropu, opracovávali je, ztráceli, hromadili a vyměňovali.
Vystaveny budou originály
paleolitických artefaktů především z období gravetienu a magdalénienu, kterými si lidé zdobili své tělo a oděv. Příběh nejstarších šperků a ozdob těla se odvíjí na příkladu rekonstruované nálezové situace ozdob v
hrobě tří jedinců z Dolních Věstonic a antropologické
rekonstrukce šamana a jeho loutky z dílny Laboratoře antropologické rekonstrukce MZM. Součástí výstavy jsou první umělecká díla, na nichž je ztvárněn člověk včetně nejstarší keramické sošky na světě –
originálu Věstonické venuše.
Jak vypadaly pravěké šperky?
Člověk využíval a dotvářel nasbírané materiály, vedle
mamutoviny tzv. bílého zlata prehistorie, to byly
kosti, paroží, zvířecí i lidské zuby, drápy, lastury, kameny, fosilie, gagát nebo jantar. Pro některé druhy schránek různých živočichů lidé z Moravy křižovali Evropu a přinášeli je z dálky, shromažďovali je, vyměňovali a opracovávali. Udivující je velké
množství forem a typů ozdob od jednoduše perforovaných předmětů přes dokonale opracované perly z různých materiálů, dekorované
rondele, přívěsky, náhrdelníky, prsteny, náramky, čelenky, jehlice až po složitá spínadla.
Zdobit si tělo patří mezi univerzální lidská gesta. Z nepřímých dokladů lze usuzovat na to, že tak lidé činili i na holém těle, a to pomocí barev, tetováním nebo jizvením. Příběh nejstarších šperků a ozdob těla se bude odvíjet v interakci s vystavenou
rekonstrukcí paleolitického trojhrobu z
Dolních Věstonic a antropologickou rekonstrukcí šamana z dílny LAR MZM.
TOP předměty výstavy: Věstonická venuše a Šamanova loutka
Věstonická venuše, nalezená týmem profesora Karla Absolona v Dolních Věstonicích v roce 1925, je nejstarší nalezenou keramickou soškou na světě. Jedná se o Národní kulturní památku a nejvzácnější exponát Moravského zemského muzea.
Šamanova loutka, nalezená stavebními dělníky v roce 1891 na ulici Francouzské v Brně, byla vyrobena z mamutoviny, představuje pravděpodobně nejstarší nalezenou loutku na světě a je řazena mezi 15 nejvzácnějších exponátů Moravského zemského muzea.