Výstava přibližuje největší milníky zimního období – advent, obchůzku tajemných bytostí Lucií, dobu vánoční, svátek Tří králů a masopust. V relativně krátkém časovém úseku zhruba tří měsíců se tak vystřídají období pokání, veselí, pokory a času příprav na 40 denní půst.
Hlavní lidové zvyky dodržované na Valašsku během zimních měsíců zachycuje
výstava Od adventu po fašanky, kterou pro vás připravilo
Muzeum regionu Valašsko na zámku Vsetín. K vidění jsou autorské snímky členů fotoklubu KFA Brumov-Bylnice (založen roku 1947) Miroslava Pinďáka a Martina Trčky. Trojici doplňuje fotograf Martin Křižka.
Výstava přibližuje největší milníky zimního období – advent, obchůzku tajemných bytostí Lucií, dobu vánoční, svátek Tří králů a masopust. V relativně krátkém časovém úseku zhruba tří měsíců se tak vystřídají období pokání, veselí, pokory a času příprav na 40 denní půst. Pro fotografy jsou tyto svátky zajímavé především z pohledu barevnosti, pestrosti, zachycení pohybu. Snímky ve vsetínské výstavě odrážejí jak
lidovou kulturu, tak také prolínání
tradičního a moderního či každodenní všední život. Momenty štěstí, euforie, vděčnosti, radosti. Výstava dokumentuje převážně lokality Lačnov, Horní Lideč a Valašské Klobouky. Přijďte se naladit na atmosféru s nádechem tradic, zvyků a obyčejů.
Zajímavosti o lidových svátcích
Ač jsou oba tyto svátky pohyblivé (nemají každý rok své přesné datum), mají svá jasná pravidla.
Advent znamená příchod a je dobou očekávání narození Ježíše Krista. Tento čas je dobou ztišení, rozjímání, zklidnění, ale i příprav na onen slavnostní den. Adventní doba trvá přibližně
4 týdny a začíná první adventní nedělí. Její datum se odvíjí od Štědrého dne. Tato neděle nese v novodobém pojmenování také označení jako železná. Druhá adventní neděle je bronzová, třetí stříbrná nebo také pastýřská a čtvrtá zlatá či andělská. Touto nedělí také začíná církevní rok.
Advent končí Štědrým dnem, 25. prosince začíná již doba vánoční. Doba vánoční končí nedělí po 6. lednu, svátku
Zjevení Páně. Po tomto období následuje
mezidobí, až do Popeleční středy, kterou nastává období půstu. Tomuto předchází poslední dny veselí, tzv. fašank.
Fašank, masopust, ostatky, šibřinky, končiny, kobelica… V každé vesnici se užívá jiného pojmenování a jiné délky trvání, význam však zůstává všude stejný. Poslední dny veselí a hodování před 40 denním půstem. Typickým znakem fašankových oslav je průvod, který skotačí městem, zpívá a svým tancem naplňuje podstatu tradičních rituálů – přináší štěstí, úrodu a prosperitu.
Medvěd, slamák, babka v koši, smrtka, cikánka, jeptiška, kominík, vodník, voják, čert, kůň. Tradiční i moderní masky patří dnes již neodmyslitelně k fašankovým obchůzkám. Mají svou dobovou symboliku, ale také poukazují na aktuální témata dnešní doby. Mísí se staré s novým, tradiční s moderním. Ať tak či onak, tradice žijí. Žijí duchem našich předků, ale současně je do nich vnášeno kus nás, kdy i my se právě tady a teď stáváme součástí historie. Buduje se odkaz pro naše následníky. A to je dobře.