Zámek v Náměšti nad Oslavou se k projektu připojí v červenci a srpnu panelovou výstavou věnovanou osobnosti Jindřicha Viléma Haugwitze (1770-1842) a jeho osvícenskému přístupu při správě panství, rozvoji kulturního života, výstavbě nových objektů a utváření kulturní krajiny.
Projekt Rok osvícenské šlechty je už jedenáctou akcí v dlouhodobém projektu Po stopách šlechtických rodů, který pořádá Národní památkový ústav za podpory Ministerstva kultury České republiky. Do projektu jsou zapojeny územní odborné správy, územní odborná pracoviště a památky ve správě Národního památkového ústavu. Spolupráci na projektu přijaly i další instituce: Muzeum Novojičínska – Zámek Kunín, Zámek Slavkov – Austerlitz, Regionální muzeum v Teplicích, Regionální muzeum v Mikulově – Zámek Mikulov, Nový zámek Kostelec nad Orlicí.
Zámek v Náměšti nad Oslavou se k tomuto projektu připojí v červenci a srpnu volně přístupnou panelovou výstavou věnovanou osobnosti Jindřicha Viléma Haugwitze (1770-1842) a jeho vpravdě osvícenskému přístupu při správě náměšťského panství, rozvoji kulturního života, výstavbě nových objektů a utváření kulturní krajiny.
JINDŘICH VILÉM HAUGWITZ (1770-1842) – OSVÍCENSKÝ ŠLECHTIC S POZDNĚ BAROKNÍMI RYSY
Jindřich Vilém Haugwitz se narodil 30. května 1770 ve Velkém Varaždíně v dnešním Rumunsku. Byl císařsko královským komořím, tajným radou a komandérem Císařského rakouského řádu Leopoldova.
Panství Náměšť nad Oslavou převzal v roce 1794 v nepříliš dobrém stavu. S pomocí svého přítele Leopolda Trautmanna, pozdějšího řádného profesora zemědělských věd ve Vídni, zlepšil ekonomický stav panství, hlavně díky chovu koní a ovcí Merino. Z jeho iniciativy a s jeho finančním přispěním byla v Náměšti založena v budovách zrušeného kapucínského kláštera textilní manufaktura, která patřila k nejmodernějším podnikům svého druhu v celé rakouské monarchii. S plány na přestavbu klášterních budov pro výrobní účely se dokonce nechal zvěčnit na jednom ze svých portrétů (vyobrazení na úvodním panelu). Významně se zapsal do hudební historie náměšťského zámku, z něhož vytvořil vskutku ojedinělé šlechtické hudební sídlo své doby. Stejně pozoruhodný je jeho přínos k promyšlenému utváření kulturní krajiny a výstavby architektonicky cenných objektů. Stopy všech těchto jeho iniciativ jsou patrny a rozvíjeny dodnes.
7. srpna roku 1794 se oženil se Sofií, hraběnkou Friesovou. Byla sestrou zámožného vídeňského bankéře Moritze Friese, přítele a mecenáše Ludwiga van Beethovena. Manželství Jindřicha Viléma a Sofie ovšem skončilo v roce 1802 rozlukou. Sofie si poté zakoupila zámek Nový Světlov poblíž Luhačovic, kde žila až do své smrti 27. dubna 1835.
Jindřich Vilém Haugwitz zemřel v Náměšti nad Oslavou 19. května 1842 a byl pohřben v rodinné hrobce, kterou dal sám o necelých dvacet let dříve vystavět dle návrhu architekta Josefa Kornhäusela.