Letošní sezonní výstava v Městském muzeu v Žebráku je věnována ševcovskému řemeslu, přibližuje místní početný cech i též pojednává o mistrech, tovaryších a ukazuje používané nástroje na ruční výrobu a opravu obuvi.
Ševcovská výstava v prostorách žebráckého muzea na náměstí pojednává o obuvnickém řemesle a věnuje se také místnímu ševcovskému cechu. Přibližuje jeho historii, seznamuje s používaným nářadím a typickým vybavením řemeslnické dílny, pojednává o tradicích, prezentuje dokumenty o mistrech a tovaryších. V minulosti patřili ševci k nejpočetnějším řemeslníkům v Žebráku, nechybí zde proto ani jejich slavnostní cechovní prapor.
Prezentovány jsou rovněž předměty z bohatých muzejních sbírek, které pocházejí z dílen žebráckých i berounských ševců první poloviny 20. století. Mezi používaným různorodým nářadím (struhák, kladivo, řezák) najdeme i materiál v podobě kůží, pomůcky jako napínáky, obuvnické šicí stroje a nechybí ani díly na spravení bot, například podpatky, podrážky, háčky, jaké se používaly ještě nedávno v opravnách obuvi. Zastoupeny jsou zde boty pánské, dámské, domácí též vycházkové, k vidění jsou nákresy i šablony.
Ševcovská terminologie zaznívá dodnes ve výrazech jako "neposedné šídlo, ty jsi ale kopyto, nemám ani floka". K zajímavostem patří, že Tylova divadelní hra Fidlovačka nese označení nástroje na hlazení kůží a říkalo se tak i lidové zábavě ševců v pražských Nuslích.
Vzpomenout lze známé ševce z pohádek, například o princezně Jasněnce nebo Večerníček o loupežníku Rumcajsovi.