Cestu do hradního kopce vám zpříjemní pohled na třešňový sad s hospodářskými zvířaty. Na samotném hradě vás pak čeká procházka jeho historií i řada zajímavých kulturních akcí.
Hrad Točník je znamenitou ukázkou vyspělého středověkého stavitelského umění, prolnutého prvky pozdějších stavebních úprav, např.
sgrafitovou výzdobou purkrabského paláce. K pozoruhodným detailům patří kamenná erbovní galerie tvořící titulaturu Václava IV.
V roce 2004 byla otevřena nevelká
expozice typologie hradní architektury v prostorách bývalé sakristie. Tato expozice si neklade za cíl podat kompletní přehled hradních typů v Čechách a na Moravě, ale pokouší se názorně ukázat na
modelech Vladimíra Pasáka a Filipa Růžičky hrad Točník jako novou tvář architektury, která
vznikla v době Václava IV. Nebýt příchodu husitských válek a nutnosti "znovuopevňování", rozvinula by se do zámecké architektury daleko dříve, než jak tomu bylo ve skutečnosti. S trochou nadsázky lze říct, že se snažíme ukázat hrad Točník jako poslední hrad a zároveň jako první zámek v Čechách.
Hrady
Točník a Žebrák se nacházejí nad obcí Točník, nedaleko města Žebrák. Vystavěním hradu Točníka v tak těsné blízkosti dolního hradu Žebrák vzniklo v Čechách
nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí.
Od roku 2019 je na hradě Točník je zpřístupněno 4. a 5. patro Královského paláce po generální rekonstrukci krovu a střechy, revitalizaci prostor a vybudování nového venkovního přístupového schodiště.
Neslyšícím a nedoslýchavím návštěvníkům je k dispozici textový průvodce.
Unikátní systém vytápění – středověké "ústřední topení"
Hrad Točník byl
dokončen v roce 1398, přesto má zajímavé stavební prvky. Vyrostl nejen rychle, ale navíc s mnoha tehdejšími stavebními novinkami. Dodnes si například můžete prohlédnout
zbytky jednoho z prvních ústředních topení a zajímavě řešené krby, které dokázaly prohřát celý hrad. Šlo o celý vytápěcí systém, který využíval průduchy a duté spojnice ve zdech.
První vytápění si
král Václav IV. nechal vybudovat už na hradu
Žebráku. Byl to rošt, na který se dávaly kameny, pod nimiž se topilo. Dlouhým dutým průduchem ve zdi byl teplý vzduch vháněn nahoru do paláce. Na Točníku byl pak
celý systém domyšlen do detailu. Vnitřky zdí ukrývaly tepelné průduchy, které vytápěl horký vzduch proudící z krbů. Samotné krby byly zajímavě řešené i z pohledu stavebního. Na některých místech bylo
ohniště přímo na zemi, přitom
důmyslný tah kouř i teplo okamžitě odváděl vnitřkem zdí a ohříval tak celou stavbu. Na krbech dodnes uvidíte loga tehdejších mistrů stavitelů.
Replika histrického jeřábu
Probíhá zde
historický experiment pod patronací ČAV a
Národního technického muzea. Na vnější fasádě Královského paláce byla instalována
replika středověkého šlapacího jeřábu. V současné době slouží k vyzdvižení natesaných trámů a břemen pod střechu paláce (oprava krovu Královského paláce).
Hradní medvědi Martin a Agáta
13. ledna 2013 se v
Žatci narodila
medvíďata Agáta a Martin. Po svém narození žila medvíďata na hájovně pana Chaloupka, který s nimi natáčel pro ČT Déčko pořad "Méďové na cestách". Od 23. listopadu 2013
našla medvíďata svůj
domov v nově rekonstruovaném medvědíně pod hradem Točníkem.