Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Praha nebo navštivte
Výstavy v celé ČR.
V Trojském zámku se až do začátku listopadu můžete kochat výstavou sochaře Vladimíra Škody.
Sochař Vladimír Škoda působí ve Francii, nicméně se do vlasti vrací poměrně často a jeho díla nejsou českému publiku zcela neznámá. Doposud však jeho tvorba nebyla představena komplexněji, a tak ve spolupráci s
Museem Kampa vznikl projekt, který se pokusí shrnout základní linie jeho díla v dosud nebývalém měřítku. Oba projekty se koncepčně liší a zároveň vytvářejí zajímavou synergii. Zatímco na Kampě se setkáváme s širokým retrospektivním záběrem jeho díla, v Troji se jedná
o interakci s interiérem, který se dle našich předchozích zkušeností bez odporu snoubí s minimalistickými a geometrickými formami a vytváří díky silnému kontrastu skvělé prostředí pro sochařská díla tohoto ražení.
Vladimír Škoda pracuje s abstraktními formami, které jsou inspirovány především
kosmickými tělesy a s nimi souvisejícími teoriemi. Jeho tvorba byla v minulosti často exponována v historických interiérech i exteriérech, kde tvořila atraktivní kontrast zejména ke středověkému tvarosloví v kameni.
Harmonices Mundi je Keplerova
rozsáhlá práce z roku 1619, která vedle souzvuku v hudbě, astrologii a dalších oblastech pojednává také v jedné z pěti kapitol o harmonii v pohybu planet. Tento titul převzatý od Škodova oblíbeného učence přiléhavě pojmenovává jeho vlastní celoživotní úsilí, které směřuje k harmonii a čistotě tvarů a precizní definici jejich vzájemných vztahů. Zrcadlící plochy sfér a elipsoidů pak vytvářejí optickou hru s okolním prostorem. Fresky a štuky zámeckých stropů se vzdalují, přibližují nebo mizí v závislosti na místě našeho pozorování. Setkávají se tu dva jindy nespojitelné světy a historické a mýtické výjevy nástropních maleb jsou uchváceny magickou hloubkou zrcadel jako gravitačním polem.
V
zámku Troja jeho práce používající chladné kovové materiály, zejména pak ocel a nerez, povedou dialog s bohatou strukturou barokní výzdoby i přírodní scenérie v zahradách.
Vladimír Škoda je naturalizovaný Francouz. Z Československa odešel v roce 1968 v touze věnovat se umění a zbavit se pocitu nesvobody. Nezbavil se však utkvělé vzpomínky na genia loci, který vyzařoval Dům U Francouzské koruny, v němž působil Johannes Kepler. On a posléze i další z věhlasných astronomů minulosti se stali jeho celoživotní inspirací.Vyučil se u soustruhu a toto „aristokratické“ a matematicky přesné řemeslo jej dokonale připravilo pro jeho příští uměleckou dráhu. Osudové setkání s francouzským sochařem Césarem Baldaccinim na pařížské Akademii výtvarných umění zanedlouho dovršilo jeho hledání sochařského výrazu.
Na Kampě můžete až do začátku června zhlédnout výstavu s názvem
Vladimír Škoda: Mysterium Cosmograficum.