Výstava 100 let je jen začátek – Český rozhlas 1923–2023

Výstava 100 let je jen začátek – Český rozhlas 1923–2023 je stěžejním výstavním projektem Národního technického muzea roku 2023. Jejím záměrem je vylíčit sto let technického i programového vývoje rozhlasu i dnešní roli moderního veřejnoprávního média.
 
Velkoryse koncipovaná výstava připomíná významné rozhlasové osobnosti a události, program a hudbu v jednotlivých obdobích i překotný vývoj výrobní, přenosové a vysílací techniky. Je potěšením pro oko i pro ucho. Provází návštěvníky historií rozhlasové techniky a prostřednictvím poslechu her, pořadů či koncertů SOČR je také zavede do rozmanité rozhlasové produkce uplynulého století.
 
Vystaveny jsou vzácné exponáty ze sbírek NTM doplněné výběrem z Českého rozhlasu. K vidění je například jeden z nejstarších sériově vyráběných přijímačů v superheterodynním zapojení vyráběný podle patentu Luciena Lévyho. Technické muzeum tento přístroj v roce 1937 odkoupilo od populárního písničkáře Karla Hašlera. Nesporně unikátní je také přijímač, jenž v roce 1939 do sbírek muzea věnoval osobně inženýr František Křižík. 

Nově zrestaurovaný vysílač, typ SFR MD 50 francouzské provenience, spuštěný na počátku roku 1925 v pražských Strašnicích, rozdával radost prvním posluchačům československého rozhlasu. Mnohé předměty prezentované na výstavě jsou dokladem technického vývoje, ale mají i hodnotu spojenou s historickými mezníky jako např. mixážní pult, od kterého v květnu 1945 znělo volání o pomoc.
 
Výstava je koncipována jako retrospektivní. Plynule na sebe navazující úseky lemované významnými historickými milníky, které máme spojené s českým prostředím, propojují na pomyslné časové ose roky 1923 a 2023. Historické i současné přijímače jsou aranžované způsobem připomínajícím výkladní skříně prvotřídních obchodních domů. Kontrast tomuto způsobu prezentace dodávají robustní konstrukce rozhlasových vysílačů, které jsou po mnoha letech odpočinku v depozitáři sestaveny do původní monumentálnosti a vznešenosti. Propojovacím prvkem obojího jsou pak studiové přístroje – magnetofony, gramofony, mikrofony a samozřejmě nepostradatelné mixážní pulty.

Dominantním prvkem sálu se stala datová socha sestavená na základě matematické vizualizace různorodých vztahů v rozhlase. Mezi vizuálními elementy nechybí světelné efekty, videoinstalace nebo originální výstavní grafika.

Dalším z neobyčejných exponátů pak je plně funkční vysílací pracoviště umístěné v budově muzea. V průběhu celé výstavy se odtud plánují živá vysílání pořadů vybraných stanic Českého rozhlasu.

Archivní nahrávky Českého rozhlasu se návštěvníkům zhmotní v žánrových posleších pod tzv. audio sprchami – sportovními okamžiky, politickými událostmi, dramatickou tvorbou nebo pohádkami pro děti. Další audia přes QR kód ozvučují dobové fotografie a doprovodné informace a další pořady si lze poslechnout při individuální procházce s vlastními sluchátky a aplikací mujRozhlas. Dvakrát za hodinu se celým prostorem výstavy rozezní rozhlasový obsah pro společný poslech, a ve speciální tmavé místnosti pak imerzivní zvukové aranžmá vystaví svět, kde se návštěvníkům zvuk zviditelní.

Stěžejním motivem celé výstavy je snaha o propojení historie rozhlasu a rozhlasové techniky s moderními formami tvorby a distribuce. Ve výstavě si můžete vyzkoušet nahrávání rozhlasové hry nebo rozhovoru s moderátorem, seznámíte se s výhodami moderní distribuce DAB+ a online aplikací mujRozhlas. Český rozhlas tak navazuje na stoletou tradici moderního, rychlého a aktuálního média a plní veřejnou službu pro každého kdykoli a kdekoli. 

Přímo ve výstavě je pro zvídavé i nejmenší návštěvníky přichystán edukační koutek. Výstavu doprovodí bohatý program pro veřejnost a pravidelný vzdělávací program pro školy. 

O výstavu nepřijdou ani posluchači Českého rozhlasu, stanice Český rozhlas Dvojka bude vysílat přímo z výstavy 17. května, kdy se otevře veřejnosti. Posluchači stanice Český rozhlas Radiožurnál si zase mohou projít výstavu s Lucií Výbornou a jejími speciálními hosty.