Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Praha nebo navštivte
Hudební a divadelní akce v celé ČR.
Orchestrální díla Iannise Xenakise. Koncert Zásadní Xenakis zazní v podání mezinárodního symfonického orchestru mladých ONO – Ostrava New Orchestra, který byl založen v roce 2017 pro potřeby festivalu Ostravské dny a motivován nutností interpretovat hudbu dneška.
Součástí orchestru jsou mimo jiné mladí čeští hudebníci, kteří mají jedinečnou a neopakovatelnou příležitost spolupracovat se svými zahraničními kolegy na poli soudobé hudby.
V rámci formátu koncertu, složeného ze skladeb jediného skladatele, půjde opět o unikátní počin, podpořený virtuózními výkony sólistů ze zahraničí. Představíme orchestrální kompozice v Evropě jednoho z nejdůležitějších a nejvlivnějších skladatelů 2. poloviny 20. století (a také architekta) Iannise Xenakise, jeho tři zásadní orchestrální díla, která v Praze nikdy nebyla provedena.
Orchestr ONO bude složen z mladých hudebníků (18 – 30 let) z České republiky, Polska, Slovenska, Maďarska, Rakouska, Německa, Španělska, Švýcarska, Itálie a Rumunska.
Obsazení:
ONO – Ostrava New Orchestra (mezinárodní)
William Lang, trombon (New York)
Holger Falk, baryton (Frankfurt)
Tamás Schlanger, perkuse (Budapešť)
Petr Kotík, dirigent (New York / Ostrava)
Program:
Troorkh (1991)
Ais (1980)
Ata (1987)
Místo: Multifunkční sál DOX+ (Poupětova 3)
Iannis Xenakis (1922–2001) byl skladatelem řeckého původu, celý svůj umělecký život však prožil ve Francii, kam uprchl před pronásledováním za účast v povstání za druhé světové války. Jakožto vystudovaný stavební inženýr působil v Paříži nejprve jako asistent v ateliéru architekta Le Corbusiera, kde se posléze významně podílel na některých architektonických návrzích a realizacích. Do světa hudby vstoupil jako outsider bez patřičného vzdělání a zázemí, aby se během několika let stal jedním z nejvlivnějších a nejoriginálnějších tvůrců. Xenakisův přístup k hudbě se nápadně lišil od koncepcí jeho současníků, zpravidla roz- víjejících postwebernovský idiom či obecně nějakou hudební tradici. Více než myšlenkový svět Evropy posledních staletí Xenakise zajímali předsokratovští antičtí filosofové. Inspirovala ho matematika, fyzika a přírodní procesy, hudba pro něj byla především zvukovou syntézou v nejobecnějším smyslu a uvažoval o ní v kategoriích hustoty, spojitosti či nespojitosti, poměru periodické (tónové) komponenty a šumu a v podobných „nehudebnických“ termínech. Tomu odpovídá radikálně nový výraz Xenakisovy hudby: je syrově objektivní, nepsychologizující, nezávislá na tradičních formách.
O skladbách:
Troorkh, skladba postavená především na monorytmických klastrech celých orchestrálních sekcí. Nesmírně náročný sólový part se vůči orchestru, působícímu dojmem statické mohutnosti, prosazuje už v základní materiálové rovině: nejen hlasitostí a rozsahovými extrémy, ale rovněž hojnými glissandy spojenými do pohyblivých melodických linií.
Ais je dvojkoncert pro baryton, bicí a velký orchestr a patří k nejvýznamnějším Xenakisovým orchestrálním skladbám. Sólový baryton přeskakuje mezi nejvyšší, hystericky exaltovanou polohou a nejhlubším rejstříkem, v němž se odehrává deklamace antických textů. Exponovaný part bicích je pak typickým příkladem Xenakisova zacházení s bicími nástroji, které má svým charakterem blízko k některým archaickým a etnickým hudebním projevům.
V kompozici Ata pracuje Xenakis se zvukovými komplexy vycházejícími z architektonického projektování: ve své metodě užívá matematické principy včetně Gaussova rozložení, Markovových řetězců, teorie her nebo teorie pravděpodobnosti, jejichž pomocí vytváří masové zvukové struktury.