Centrum třeboňského rybníkářského dědictví naleznete v Třeboni, v domě, kde bydlel sám Štěpánek Netolický. Jeho součástí je stálá interaktivní expozice věnovaná dvěma nejvýznačnějším osobnostem našeho rybníkářství – Štěpánkovi Netolickému a Jakubu Krčínovi.
Historický dům na Masarykově náměstí č. 89 v samém centru
Třeboně patřil jednomu z nejslavnějších českých rybníkářů, Štěpánku Netolickému. Dnes zde naleznete
Centrum třeboňského rybníkářství se zajímavou expozicí o rybníkářství a význačných osobnostech, které k tomuto řemeslu patří
-
Štěpánkovi Netolickém a Jakubu Krčínovi.
Návštěvníci se v expozici například dozvědí i to
jak vznikaly třeboňské rybníky, mohou zhlédnout krátký film o
Zlaté stoce nebo si vyzkoušet
práci s měřičskými nástroji, které se kdysi využívaly při stavbách rybníků. Na dvorečku se pak nejen
děti, ale také dospělí mohou díky funkčnímu
modelu Zlaté stoky na chvíli proměnit ve
vodohospodáře a za pomoc
i malých stavidel přivádět vodu do jednotlivých rybníků.
Mimoto Centrum připomíná
rybníkářské řemeslo i jedinečnou
krajinu Třeboňska. Spatříte tu
rybářské náčiní, originály velkoplošných
map nebo
nejstarší dokumenty vztahujících se k
Třeboni a okolí.
Nejvýznačnější osobnosti jihočeského rybníkářství: Netolický a Krčín
Štěpánek Netolický (asi 1460–1538) se rybníkářskému řemeslu se vyučil na přelomu 15. – 16. století. Po roce 1505 se stal hlavním
rybníkářským hejtmanem a fišmistrem a dokončil důmyslný návrh
rybniční soustavy. Jeho nejproslulejším a nejznamenitějším dílem je
Zlatá stoka (1508 –1518), která
nahání a vypouští všechny hlavní rybníky Třeboňska. Štěpánek mimo rybníků stavěl i měšťanské budovy, byl uznávaným
geometrem a odborníkem na
rozhodování majetkových sporů o pozemky.
V rybníkářské oblasti na Štěpánkovu práci navázal
Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Velkou část svého života byl ve službách Rožmberků a v těchto funkcích se zasloužil se o hospodářský rozkvět rožmberského panství. Roku
1571 založil
rybník Nevděk (dnešní
Svět), kvůli kterému nechal zbourat část
Třeboně. Práce pokračovaly v roce 1571 stavbou Spolského rybníka, 1574 rozšířil
Opatovický, 1577 postavil
Potěšil a rozšířil
Naději a Skutek, 1580 rozšířil
Dvořiště a Záblatský. Ke stavbě svého životního díla, mohutného
rybníku Rožmberk, přistoupil Krčín roku 1584. Práce trvaly 6 let, bylo přemístěno 750 000 m
3 zemin a zátopa činila 1000 ha. Rybník se nacházel přímo na
Lužnici. Za účelem jeho ochrany byla současně s jeho výstavbou vytvořena Nová řeka, převádějící povodňové průtoky Lužnice do Nežárky. V roce 1588 byly rozšířeny rybníky
Vlkovický a
Horusický. Rybník
Rožmberk byl dokončen roku 1589. Toho roku opustil Krčín rožmberské služby a odstěhoval se na svůj statek
Sedlčany, kde roku 1604 zemřel.