Typická a vzácně dochovaná ukázka formy pojizerského domu. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v malebném údolí řeky Jizery v roce 1716. Je jedním z nejkrásnějších a zároveň nejtypičtějších příkladů roubené architektury českého venkova.
Od svého vzniku prodělal objekt četné stavební úpravy, nejrozsáhlejší v roce 1794 a 1841. Statek tvoří samostatnou urbanistickou jednotku obklopenou trámcovou hradbou se dvěma branami, horní zděnou s dřevěnou zvoničkou vystavěnou v roce 1794 a dolní dřevěnou.
Obytný trakt s připojenými hospodářskými prostorami je patrový, roubený. Zděné chlévy a konírna byly vystavěny v témže roce jako horní brána. Původní dispozice domu byla rozšířena v roce 1789 o roubenou světničku v patře upravenou v roce 1842 jako výměnek. Stavební celek doplňuje bohatě skládaná lomenice a pavlač s řezanými sloupky.
Z původních staveb se v areálu dvora dochovala roubená stodola. Součástí usedlosti je socha Panny Marie z roku 1784 a patrový roubený špýchar, který byl v šedesátých letech přenesen z Malého Rohozce. Pravidelně se zde pořádají přehlídky lidového umění a folklóru především z oblasti Pojizeří.
Ze dřeva a proutí – podomácké zpracování dřeva a proutí v selské usedlosti
Nová stálá expozice, která je otevřena na Dlaskově statku od 30. března 2024, přiblíží návštěvníkům této významné národní kulturní památky tradiční technologie rukodělného zpracování přírodních materiálů – dřeva a proutí. V zalesněné krajině Českého ráje a Pojizeří bylo dřevo po staletí nejdůležitější surovinou pro hotovení nářadí a náčiní, nádobí, nábytku a v neposlední řadě i ke stavbě obytného domu a hospodářských staveb. Stálá expozice seznámí návštěvníky s dílem výrobců, pro které bylo dřevo snadno opracovatelným materiálem. K vidění jsou nejen hotové výrobky s jejich funkční i estetickou hodnotou, ale i ukázka dovedností a řemeslného umu, díky kterým venkovští tvůrci vytvářeli z přírodních materiálů předměty denní potřeby. Na návštěvníky objektu tak čeká zařízená truhlářská dílna, ukázka práce malířky dřevěných hraček či řezbáře, pletení proutěného zboží a zboží z orobince i práce sekerníků, šindelářů a výrobců hrábí. Část expozice dozná v průběhu roku změny v návaznosti na tvorbu zvykoslovných předmětů, jejichž výroba souvisela s obyčeji obřadního roku.