Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě

V celém přízemí muzea se rozkládá expozice lidové kultury nazvaná Čas generací, která představuje nejtypičtější projevy lidové kultury v severní části moravského Horácka. Velký důraz je zde kladen na lidovou výrobu, především na zpracování dřeva a textilní produkci. K nejzajímavějším exponátům náleží výrobky horáckých tkalců, současná tvorba řezbářů a lidové hračky, jejichž zvětšené kopie jsou nainstalované k volnému použití pro návštěvníky.
 

Historie lyžování a originál Zlaté lyže

Novoměstský region se pyšní prvenstvím v dějinách lyžování na Moravě. Lyže se zde začaly používat již na počátku 90. let 19. století. Město mimo jiné proslavil i závod Zlatá lyže Českomoravské vysočiny, jehož první ročník se uskutečnil právě zde v roce 1934. A právě z tohoto důvodu je další část expozice věnována výrobě lyží a dějinám lyžování. K prohlédnutí jsou nejen lyže seřazené do nejstarších po moderní produkci, ale i diplomy a ceny úspěšných novoměstských závodníků.

Roku 2021 daroval muzeu syn prvního držitele Zlaté lyže Bohumila Kosoura tuto prestižní trofej. Lyžička z drahého kovu měří devatenáct centimetrů a byla původně putovní. Zlatá lyže Českomoravské vysočiny vznikla jako závod sdružený neboli severská kombinace, zakladatelé se inspirovali o deset let starším závodem Parsenn derby o zlatou lyži v Davosu. Podle tehdejších stanov novoměstského sportovního klubu měl putovní lyžičku navěky získat ten závodník, který vyhraje závod třikrát po sobě, nebo pětkrát s přestávkami. Jako prvnímu se to podařilo domácímu závodníkovi Bohumilu Kosourovi z Radňovic, vítězi z let 1939 až 1942 a pak ještě z roku 1949.
 

Historie sklářeského a železářského řemesla

Dostatek dřeva, zdroje surovin a zároveň i vodní energie vytvořily podmínky pro existenci sklářské a železářské výroby v regionu. Součástí expozice je i rozsáhlá kolekce skla ze známých skláren na Vysočině (Milovy, Křižánky, Fryšava, Herálec), které byly zakládány v 16. a 17. století. Svého vrcholu dosáhl místní sklářský průmysl v 18. století. Ačkoli v průběhu 19. století se objevovaly pokusy o obnovu tohoto řemesla, poslední sklářská huť byla definitivně zavřena před 1. světovou válkou.

První hamry, tedy železářské podniky, jsou doložené na novoměstském panství již v 15. století. Nejvýznamnější huť v regionu pracovala na Kadově. Její objem produkce zaujímal ke konci 18. století druhé místo na Moravě. V roce 1874 zanikla jako poslední železářský podnik v tomto regionu. Dodnes ji však připomínají litinové kříže na hřbitovech i v krajině.
 

Mlejnek z Víru

Součást areálu Horáckého muzea tvoří i dvorek, na kterém je v období hlavní sezóny v provozu asi nejzajímavější exponát – tzv. „mlejnek z Víru.“ Název pochází od vodního mlýnku, který postavil Vincenc Navrátil z Víru dětem na potoku u své chalupy. Během 40. – 70. let 20. století zde s pomocí svého syna Adolfa vytvořil rozsáhlý figurální soubor inspirovaný místním prostředím. Pro převod pohybu použili vyřazené součástky z místní textilní továrny, kde Vincenc Navrátil pracoval jako údržbář.
 

Strašidla ve sklepení

V letní sezóně je zpřístupněno i Strašidelné podzemí věnované pověstem z Novoměstska. Expozice se nachází ve sklepení Horáckého muzea. Jedná se o šest zastavení, které jsou inspirované místními pověstmi, doplněné speciálními světelnými a zvukovými efekty. Trasa vede přes místní les zvaný Ochoza, kde sídlí vedle trpaslíků i skřítci, lesní víly a nejrůznější strašidla. Ale pozor na Hejkala! O kousek dál, v hustých lesích mezi Křižánkami a Svratkou, se ukrývá lovecký zámeček Karlštejn, který byl v dřívějších dobách pelechem pekelných bytostí.