Tradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel

Proč se o varhanách mluví jako o královském nástroji? Je to vůbec nejsložitější hudební nástroj. Varhany dokážou sestavit skuteční mistři, jen ti nejlepší z nejlepších, a navíc nikde na světě neexistují dvoje stejné. Stavbou, vzhledem, velikostí i zvukem se zkrátka každé varhany liší. Navíc Česká republika patří k varhanářským velmocem světa.

Nad českým tradičním i moderním sklem budete žasnout. Platí to pro současné výrobky českých sklářů i pro sklo z dávné minulosti: třeba tajemně nazelenalé lesní sklo anebo černočerný, mramorovaný nebo červený hyalit. Jejich čas je dávno pryč, přesto nás prastaré skleněné poháry a džbány dodnes fascinují svou hrou barevných skel.

Muzikální nadání bylo pro Čechy tak charakteristické, že se kdysi naší zemi říkalo konzervatoř Evropy a zrodilo se i okřídlené úsloví „co Čech, to muzikant“. Na dávné tradice navázali výrobci hudebních nástrojů a o nejednom z nich platí, že jde o největší výrobce svého druhu v Evropě. Kde tedy slavné kousky přicházejí na svět?

Síň tradic jihočeské voroplavby, jak se muzeum správně jmenuje, byla otevřena v roce 1977 k 75. výročí založení spolku Vltavan zdejšími plavci, rybáři a jinými místními obyvateli, kteří pracovali kolem řeky. Síň voroplavby na Vltavě obsahuje sbírku dobových předmětů, nářadí a dokumentů.

Graselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.

Chcete si připomenout staré časy udatných rytířů a strašlivých loupežníků? Není nic jednoduššího než se s portálem Kudy z nudy vypravit na pár zimních procházek k hradům, které kdysi posloužily jako loupežnická doupata. A budete se možná divit: je jich opravdu hodně, takže si můžete vybírat.

Obec Komňa v Bílých Karpatech na Uherskohradišťsku otevřela unikátní muzeum, které přibližuje život takzvaných zvěrokleštičů neboli miškářů v druhé polovině 19. století. Dnes již zaniklé řemeslo bylo právě v Komni, která je známá také jako možné rodiště Jana Amose Komenského, nebývalé rozšířené.

Město Slavičín je bohaté na své kulturní a historické památky. V muzeu je stálá expozice zabývající se leteckou bitvou, která se 29. srpna roku 1944 odehrála ve vzdušném prostoru Slavičína a jeho blízkého okolí. Další významnou expozicí muzea jsou archeologické nálezy ze Slavičínska a okolí.

Seznámení s tradicí zpracování drahých kovů vám zprostředkuje návštěva Kamenářského domu v Turnově. Jde o repliku roubeného stavení, které co nejvíce připomíná budovy, které ve městě byly na přelomu 18. a 19. století.

Kelč na Vsetínsku proslula výrobou dřevěných fajek. Zašlou slávu městečka připomíná expozice nazvaná Po stopách kelečského dýmkařství.

Venkovský dům se nachází v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko v obci Dolní Vidim. V současné době je využívám Ekocentrem Konilec.

V obci Jivjany na Domažlicku se nachází keltský skanzen zaměřený na řemeslnou výrobu a historii bydlení v době železné.

Sklepní komplex pod Novou radnicí (dříve Mincmistrovský sklep) tvoří sklepení domu mincmistrů a zrekonstruované sklepy Nové radnice. Sklep královskými mincmistry zřízený nedlouho po založení Brna představuje brněnské pověsti a historii Brna v multimediální expozici s názvem Ohnivý kůň a drak.

Rašínovo nábřeží je v současné době nejatraktivnější, nejceněnější a společensky nejživější prostor u řeky Vltavy. Nachází se v úseku mezi výběžkem vyšehradské skály u Výtoně a Jiráskovým mostem u Žofína. Je zde krásný prostor na procházky, jízdu na kole konají se zde velmi oblíbené Farmářské trhy.

Národ, který se nedokáže poučit ze svojí historie, je odsouzen k zániku. Tak to alespoň tvrdili už staří Římané a všichni víme, jak to s nimi dopadlo. Protože se chceme jejich osudu vyhnout, máme k dispozici bezpočet muzeí a expozicí, které jsou věnovány historii a archeologii. Navíc máme tu výhodu, že na našem území se toho dělo za posledních pár tisíc let opravdu hodně – někdy možná až trochu moc – a tak mají badatelé co zkoumat a objevovat.

Mají vaše děti rády Rumcajse, Ledříčka, Ondráše a další lapky a loupežníky? Pak se vydejte s portálem Kudy z nudy na veselé loupežnické putování po hradech, skalách, jeskyních a jiných tajemných místech. Zjistíte, že loupežníky se Česko jen hemží!

Muzeum Kroměřížska má své sídlo v Kroměříži, ale spravuje také Muzeum v přírodě Rymice a Větrný mlýn Velké Těšany. V budově muzea na Velkém náměstí můžete celoročně navštívit jak stálé expozice, tak i zajímavé krátkodobé výstavy, tvořivé dílny, programy pro školy a mládež, přednášky či konference.

Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě sídlící v budově staré renesanční radnice ze 16. století bylo založeno roku 1892 jako druhé nejstarší muzeum na západní Moravě. Jeho expozice se zaměřují na lidovou kulturu v severní části moravského Horácka.

Že existuje muzeum vah nebo olomouckých tvarůžků by vás možná napadlo, málokdo ale tuší, že vlastní muzeum má třeba umělý mezinárodní jazyk esperanto nebo těžba borové smoly. Speciální muzeum je zaměřeno například také na řeznickou profesi, vorařství či chov perlorodek. Specialitou je také expozice věnovaná jen a pouze samorostům nebo výstava, zaměřená na vyvolávání duchů.

Manželé Jaroslava a Bohumil Tuzarovi 
z Krchleb na Nymbursku si splnili svůj neobvyklý sen. V průběhu několika let vyrostl na jejich zahradě větrný mlýn holandského typu, který se stal zajímavou dominantou obce.

V areálu jsou umístěny jak stavby lidové architektury přenesené z původních lokalit Královéhradecka a podhůří Orlických hor, tak i obnovené nedochované stavby. Nechybějí ukázky dobových řemesel, strojů a pracovních nástrojů potřebných k životu předešlých generací.

Vyhlídkové plavby srdcem Českého Krumlova na vorech s nezaměnitelnou atmosférou a to po celý rok!

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk, foukané vánoční ozdoby a vorařství.

Podzimní výlovy rybníků bývají oblíbenou kratochvílí pro děti i dospělé. Vidět na vlastní oči rybáře, kteří vytahují sítě plné ryb, předvádějí své řemeslo v praxi a pomalu se loučí se sezonou, to je skutečně zážitek, který si málokdo nechá ujít. Vůně narychlo chystaných rybích specialit se mísí s vůní grogu a svařeného vína, nechybí atrakce pro děti a prodej čerstvých úlovků. Jak ale vlastně výlov probíhá a co všechno musí rybáři pohlídat?

V roce 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily státy: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Ve čtvrtek 1. prosince 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, starobylá tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. I když voroplavba jako komerční doprava v souvislosti se stavbou přehrad zanikla, tradice spojené s ní jsou stále živé a předávané mladším generacím. Mimo České republiky o připsání tradice vorařství společně usilovalo šest dalších evropských států: Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se tradiční bednářské řemeslo zachovává. Bednáři se zde starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. Od prosince 2018 jsou bednáři Plzeňského Prazdroje zapsáni v národním seznamu kulturního dědictví. Po podzimním smolení přijímají do svých řad nového člena tohoto řemesla, který před tím musí projít tříletým učením.

Interaktivní expozice v třebíčském předzámčí je určena nejen dětem, ale i dospělým, kteří se rádi hravou formou dozvědí leccos zajímavého z historie města a řemesel. Zkusíte si postavit gotický oblouk, práci na tiskařském lisu nebo tkaní na tkalcovském stavu.

Stálá expozice muzea je zaměřena na život lidí pod brumovským hradem, na typická řemesla a vybavení domácnosti. Ve výstavních prostorách jsou pořádány archeologické, národopisné i historické výstavy.

Jediné muzeum v ČR a možná i v Evropě, či dokonce ve světě věnované zaniklému řemeslu cvokařskému. Muzeum najdete v Aleji Johanky ve Starém Rožmitálu, městské části Rožmitálu pod Třemšínem. Otevřeno je denně mimo zimní měsíce, od slušné hodiny ranní do soumraku. Vstup je volný a nutný.

V Městském muzeu v Přešticích nahlédnete do historie 19. a 20. století. Uvidíte zde zajímavý kupecký krám, stará řemesla a živnosti na Přešticku, funkční modely staročeského mlýna a mechanisy věžních hodin.

Naučná stezka vytvořená hluboko v jesenických lesích vybízí každého návštěvníka k ochraně vzácné horské přírody. Stezka je dlouhá přibližně pět kilometrů a lze ji projít pěšky i na kole.

Svou výstavní plochou 2600 m² je největší svého druhu v České republice. Technické vynálezy změnily během desítek let řemesla, která se dříve předávala z generace na generaci. Muzeum řemesel vám přiblíží časy, kdy se lidé museli spolehnout na vlastní fortel a materiály ze svého nejbližšího okolí.

Chtěli byste vidět starobylou mlýnici v provozu? Přijeďte do Býkovic a v muzeu Porčův mlýn se dozvíte vše o tom, jak se mlelo obilí za starých časů. Přímo ve mlýně se můžete také ubytovat a usínat za příjemného klapotu mlýnského kola.

Původně renesančně stavěný mezi lety 1579 a 1605 Albrechtem Slavatou z Chlumu a po něm Markétou Berkovou, rozenou Trčkovou, od roku 1664 letní rezidence královéhradeckých biskupů, přestavěný a doplněný dalšími barokními křídly v letech 1721 – 1731 a kolem roku 1742.

Máte skupinu, pro kterou hledáte opravdu exkluzivní a nezapomenutelný zážitek? Nabídněte jim Cestu pivovarského tovaryše v Plzeňském Prazdroji!