Hrad Koberštejn nad údolím Černé Opavy

Hrad Koberštejn vznikl pravděpodobně v 60. letech 13. století na ochranu zlatých dolů kolem dnešních Zlatých Hor. Koberštejn byl současně pomezním hradem, chránícím vstup na území vratislavského biskupství kolem Černé Opavy, do něhož byl z hradu dobrý výhled. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Bolek Svidnický z rodu Piastovců. Z kdysi hrdého hradu toho však dodnes mnoho nezůstalo. Torzo 9 metrů vysoké válcové věže strmě jako osten čnící k obloze je nejzachovalejším pozůstatkem hradu, který byl obklopen hlubokým a do skály vyhloubeným příkopem o šířce 15 až 30 m. Ten Koberštejn svíral ze tří stran jako podkova. 

Ke hradu v nadmořské výšce 912 m vede náročná cesta. Na pocestné, plahočící se po zemské kupecké stezce mezi Zlatými Horami a Vrbnem musel hrad usazený na špatně dostupných skaliscích působit jako orlí hnízdo. Kdy hrad zanikl, není známo, předpokládá se, že někdy v 15. století. Počátkem 16. stol. se Koberštejn ještě stal loupežnickým sídlem, a to až do 17. století. Nejproslulejším loupežníkem byl Waldemar, který unesl dceru posledního rytíře z Vrbna a v krvavé bitvě na loukách k Hornímu Údolí jej zabil. Koberštejn je však také opředen pověstmi o zlaté kuželně a skřítcích. Podle legendy tu prý jednou místní pasáci pomáhali trpaslíkům stavět kuželky, zhotovené ze zlata a stříbra a byli za to bohatě odměněni.

Ke hradu vede zelená turistická trasa, ideální východisko na tuto trasu je rozcestí "Pod Koberštejnem" na hlavní červené trase z Rejvízu na Drakov a do Vrbna pod Pradědem.