Za rytířem Toulovcem do skalních maštalí
Přírodní rezervace Toulovcovy maštale láká každoročně na procházky mezi skalními pískovcovými útvary. Vysvětlení podivného jména najdeme v pověstech: podle nich zde měl svůj tajný úkryt loupeživý rytíř Vavřinec Toulovec z tvrze v Jarošově. Pravdu bychom se z této pověsti dozvěděli jen těžko – Toulovec sice existoval, ale jednalo se o erbovního měšťana z Litomyšle. Jeho šlechetné počínání (dotoval městský špitál a výnosy z jeho panství se staly základem pro pozdější městské panství (Litomyšl jich užívala až do 20. století) vytvořilo v romantickém 19. století základ dnešní pověsti, že Toulovec byl loupeživý rytíř a ukrýval kořist na svém panství ve skalách na Budislavsku. Vavřinec Toulovec zemřel v roce 1413 a byl slavnostně pochován v kostelíku při špitále.
Za Ledříčkem do Bartošovic v Orlických horách
Z
Bartošovic, obce v podhůří
Orlických hor, se dá podniknout skvělý loupežnický výlet do
údolí Divoké Orlice. Nejhezčí část se jmenuje
Zemská brána, zastavit se můžete u
Pašerácké lávky i pod
Ledříčkovou skálou. V jeskyni vysoko ve skále kdysi prý žil
hodný loupežník, hrdina místních pověstí – na informačních panelech podél cesty najdete příběhy o jeho slavných činech i zločinech.
Žil v první polovině 19. století a působil především v okolí Klášterce nad Orlicí. Své loupežnické řemeslo vydržel provozovat přes dvacet let. Nakonec zahynul pravděpodobně pádem, když lezl do své jeskyně. Jeho tělo našli dřevaři až po zimě.
Za Rumcajsem a Mankou do Jičína
Jen málo pohádkových postav má tak jasně určené místo bydliště jako
Rumcajs, jehož domovem je
Jičín, město v
Českém ráji. Všechny pohádkové bytosti v čele s Rumcajsem a jeho rodinou ožívají každý rok v září při festivalu
Jičín – město pohádky, kdykoliv ale můžete navštívit
interaktivní galerii Rumcajsův svět a také
Rumcajsovu ševcovnu pod
Valdickou bránou, kde měl švec Rumcajs domácnost v době, kdy ještě býval počestným jičínským řemeslníkem a loupežnická kariéra na něj teprve čekala. Kromě
Rumcajse, Manky a jejich synka Cipíska uvidíte i
pravou ševcovskou dílnu, Mančinu bylinkovou zahrádku, hernu pro děti, Cipískovu zoo a další zajímavosti. A projít si můžete také pohádkovou
Rumcajsovu stezku z Mladějova do Jičína.
Do Štětí za loupežníkem Štětkou
Kdysi prý byl
loupežník Štětka pánem hlubokých lesů, polí i strání v okolí
městečka Štětí. Nebyl žádný postrach, chudé a poctivé chránil, nepoctivost a lakotu spravedlivě trestal. Doupě prý míval ve věhlasné
jeskyni Mordloch a po jeho stopách vás provede
naučné putování loupežníka Štětky. Na jednadvaceti panelech se dozvíte nejenom vše o historii, přírodě, fauně a flóře, průmyslu a zemědělství zdejšího regionu, ale
zároveň si po cestě můžete hrát. Na prvních čtyřech zastaveních totiž naleznete interaktivní hry pro malé i velké.
Vandrování po Šluknovsku s loupežníkem Vildou
Podobně, jako v Krkonoších mají svého Krakonoše, tak pod hradem
Tolštejnem, v krajině
Lužických hor, mají
dobrotivého loupežníka Vildu. Loupežník Vilda možná není tak slavný jako Rumcajs nebo Ledříček, ale v kraji mezi
Varnsdorfem a
Krásnou Lípou ho přesto mají rádi. Dohlíží na to,
aby se zdejším lidem žilo dobře, bohatým bere a chudým nadává, aby nebyli hloupí. Loupežník Vilda má zřejmě pěkně tuhý kořínek. Jde šuškandou, že jeho život nemá konce prý díky tomu,
že uzavřel s čertem smlouvu o nesmrtelnosti. A je to asi pravda, protože lidé si o Vildovi povídají od dob zlatého věku konce rakouské monarchie. Potkat ho prý můžete nejčastěji v okolí
hradu Tolštejn a na
dobrodružné stezce loupežníka Vildy. Poznáte ho podle rozedraného klobouku, prošlapaných bot a veselé nálady, kterou na potkání rozdává pocestným.
Za zbojníkem Ondrášem a jeho poklady
O
zbojníku Ondrášovi kolují dodnes pověsti
na celém východomoravském a slezském karpatském území.
Žil v letech 1680-1715 a jeho rodina patřila k nejbohatším selským rodům na frýdeckém panství. Ondrášův otec dostal svého času k užívání na 20 let
Lysou horu. Ondráš se narodil v době, kdy byli sedláci zle utiskováni vrchností, která pošlapávala jejich odvěká práva, dokonce i nařízení samotného císaře.
Ondráš s kamarádem Jurášem a dalšími mladíky vyrazili do hor. Na
Lysé hoře založili zbojnickou družinu, jejíž společníci byli z Malenovic, Raškovic, Sedliště, Staříče, Paskova, Starého Města u Frýdku, od Těšína, ale i od slovenské Turzovky. Tak se zrodil legendární zbojník Ondráš, který chodil po
beskydských dědinách a se
svou zbojnickou družinou napravoval panské křivdy a útisk na prostém lidu. O jeho činech šla pověst širokým krajem. Když bylo lidem nejhůře, vyhledávali ho v lesích, tu na
Frýdecku, hned zase na
Lysé hoře, jindy zase u
Klimkovic,
Frenštátu nebo u
Opavy.
Časem se ale část zbojníků z Ondrákovy tlupy rozhodla
vrátit k pokojnému životu. Dne
29. února 1715, uprostřed zábavy ve sviadnovské hospodě,
zabil zbojník Juráš svého druha Ondráše s vidinou vysoké odměny. Pak Ondrášovo tělo dopravil na
frýdecký zámek, kde bylo čtvrceno a pro výstrahu rozvěšeno po stromech na frýdeckém panství. V roce 1716 byl pozván
zbojník Juráš se svými kumpány do Těšína pro dekret o udělení císařské milosti a měla mu být vyplacena slíbená odměna.
Po předvedení zbojníků před těšínského fojta jim bylo oznámeno, že budou vsazeni v železech do žaláře. Juráš rozpoutal rvačku, ale nakonec byli zbojníci přemoženi. Juráš byl
odsouzen k trestu smrti a v roce
1716 byl pro výstrahu popraven lámáním pomocí okutého kola. Na výlet po Ondrášových stopách se vydejte do okolí Lysé hory po
Naučné stezce Lysá hora – za zbojníkem Ondrášem i za poklady. Pokud se rozhodnete projít stezku celou, ujdete
celkem 16,5 km a uvidíte 15 panelů. Dozvíte se o zbojníku Ondrášovi, ale také o jeskyních a pokladech, o těžkém životě na horách, o tom, jak dříve vypadala krajina, nebo o tom, co tu roste a žije a proč.
Českou Kanadou ve stopách mordýře a lupiče Jiřího Grasela
Graselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou
Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde
loupil a skrýval se Johann Georg Grasel, od jehož jména se dodnes odvozuje označení výtržníků a lumpů "grázl". Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal
vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj. Nejstarší Graselova stezka vede ze
Slavonic přes
Český Rudolec do Dolního Bolíkova, odkud se výletní okruh uzavře cestou vlakem do Slavonic. Prochází hlubokými lesy, alejemi starobylých cest, údolím Bolíkovského potoka. Často
po zaniklých a znovu objevovaných pěšinách. K tomu nej na stezce patří
Graselova sluj,
vodní pila Peníkov, Psí hřbitov,
Francouzský kámen, postupně renovovaný
zámek v
Českém Rudolci a zaniklé
železářské hutě v Dolním Bolíkově.
Loupežnické hrady
Hradů, které se alespoň na pár měsíců či let proměnily v loupežnická doupata, byste se v Česku nedopočítali. Krvelačné loupežnické historky obestírají například zbytky
skalního hrádku Drábovna v
Českém ráji,
Housku,
Lopatu nebo
Přimdu. O loupežnících se zmiňuje i jedna z legend z
hradu Kokořín. Zpustlý hrad se prý na nějakou dobu stal
doupětem loupeživých rytířů v čele s Petrovským z Petrovic. Při rekonstrukci hradu na počátku 20. století bylo ve sklepení pod věží nalezeno
dvaadvacet lidských koster. Podle jedné teorie patřily ostatky lidem, které lapkové unesli a žádali za ně výkupné, podle druhé verze šlo o samotné loupežníky, za trest zazděné hluboko v hradním sklepení.