ÚvodCo chcete dělat?PamátkyKapucínská hrobka v Brně
Památky

Kapucínská hrobka v Brně

Hrobka je neobvyklým dokladem dějin kapucínského řádu; vypráví také o přátelství mezi komunitou bratří a lidmi, kteří jim pomáhali a kteří s nimi zůstali i ve smrti. Nejznámějším dobrodincem je patrně slavný velitel pandurů František baron Trenck. Návštěvníci sem přicházejí už více než 90 let.

Pod kapucínským kostelem Nalezení svatého Kříže se nachází hrobka, která až do roku 1784 sloužila k pohřbívání bratří a dobrodinců řádu. Spojení zvláštního systému ventilace a geologického složení horniny v podloží kostela způsobilo přirozenou mumifikaci těl zemřelých. V roce 1925 byla hrobka zpřístupněna veřejnosti. Je to místo, které nás bezprostředně konfrontuje s konečností naší pozemské existence i s otázkami po jejím pravém smyslu.

Nejznámějším „obyvatelem“ hrobky je slavný a obávaný velitel pandurů František baron Trenck. A co má tento bojovník, opředený nesčetnými legendami, společného s kapucíny? Setkali se v pevnosti Špilberk. Baron Trenck jako vězeň odsouzený na doživotí, bratr kapucín jako zpovědník. Ať už velitele pandurů ovlivnilo cokoli, kapucínská kronika dokládá, že čas strávený ve vězení pohnul jeho svědomím a on litoval svého nezřízeného života. Část svého majetku věnoval na dobročinné účely a sám si přál být pohřbený právě zde, v hrobce.

V kapucínské hrobce se dochovalo ojediněle velké množství dřevěných rakví z 18. století, které zdobí ruční olejová malba. Návštěvníci zde najdou také ukázku pohřebního liturgického oblečení barokního střihu, které bratři kapucíni oblékali ještě v první polovině 20. století.

V areálu hrobky se nachází také výstava barokních fresek Ars Moriendi, které byly objeveny v roce 2011 v kryptě pražské Lorety. Nástěnné malby znázorňují pomíjivost lidské existence a neodvratný příchod smrti, ale také naději na věčný život. Jejich autor,  snad kapucínský řádový malíř, je vytvořil roku 1664 podle vlámských a holandských grafických vzorů.
 

Turismus mumiím svědčí

V roce 2024 prošla hrobka rekonstrukcí, a to hlavně podlahy, která už nebyla kvůli vlhkosti v dobrém stavu. Keramická dlažba se už rozpadala, nahradí ji proto kámen z Itálie. Dělníci si však musí pospíšit – unikátní mikroklima zachovalo ostatky v dobrém stavu, přesuny jim nesvědčí. Stejně jako osamělost. Potřebují totiž cirkulaci vzduchu, tedy pohyb turistů. Přijďte se podívat do zrekonstruovaných prostor, za hranici času...

Aktuality