Dušičky v Česku – dušičkové výlety, zajímavé hřbitovy, zvláštní pomníky a funerální stezky

Unikátní kostnice se nachází u kostela sv. Jakuba a je druhou největší kostnicí v Evropě (co se týká počtu nalezených kostí), prvenství drží pařížské katakomby. Bylo zde pohřbeno více než 50 tisíc zesnulých, dnes se v umělecky navržené expozici nachází jen část.

V předvečer dušiček vyrazí do ulic desítky strašidel, budou vyprávět své pověsti a na závěr se všechny duše sejdou v reji strašidel. Zvonečky s sebou. Startujeme od Prašné brány a jdeme Královskou cestou. Na závěr vypukne ohňová show.

Hrobka je neobvyklým dokladem dějin kapucínského řádu; vypráví také o přátelství mezi komunitou bratří a lidmi, kteří jim pomáhali a kteří s nimi zůstali i ve smrti. Nejznámějším dobrodincem je patrně slavný velitel pandurů František baron Trenck. Návštěvníci sem přicházejí už více než 90 let.

Přelom října a listopadu je ve znamení Halloweenu a Dušiček. Je to období plné tajemných rituálů a podivuhodných setkání, při kterých se prolíná svět živých se světem mrtvých. Bubáci se vyrojí zejména poslední říjnový den, kdy se slaví anglosaský lidový svátek Halloween. Věřte nebo ne, jeho název vznikl prostým zkrácením anglického „All-Hallows-eve“, tedy předvečer Všech svatých – a přesně tak to je, protože připadá na první listopadový den a den nato se slaví dušičky – Památka zesnulých. Zkrátka příležitostí ke strašidelným prohlídkám s tajuplnými světýlky se nabízí víc než dost!

V dřevěných lavicích restaurovaného kostela tiše sedí desítky bíle oděných postav. Nemluví. Se skloněnými hlavami se tiše modlí k Bohu. Nedýchají. Ani vzduch se nepohne. Jedná se o sochy připomínající věřící obyvatele, kteří ve vesnici dřív žili.

Hřbitov pruských vojáků se nachází u Mikulova nedaleko bývalého hraničního přechodu, tzv. staré celnice. Jedná se o památkou rakousko-pruské války, která se roku 1866 odehrála mezi Pruským královstvím a Rakouským císařstvím.

Arboretum ve Vysokém Chvojně založil markrabě Alexandr Pallaviczini okolo roku 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním i zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze založení parku, tedy dnešního arboreta.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Mahlerovy sady se nacházejí přímo pod Žižkovským vysílačem, v těsné blízkosti židovského hřbitova. Park vznikl koncem 50. let na úkor části tohoto hřbitova. Později potkal i sady podobný osud, a to, když v jejich středu byl vybudován Žižkovský vysílač.

Přírodní rezervace Křížový vrch (667 m) se nachází u obce Adršpach naproti Adršpašským skalám. Na zalesněný skalnatý vrchol vede strmá křížová cesta s biblickými výjevy, které jsou na litinových tabulích vsazeny do skal.

Hřbitovní kostel Panny Marie je nejstarší dochovanou památkou lidové dřevěné sakrální architektury v České republice. Je dominantou broumovského hřbitova situovaného u hlavní cesty, která dále pokračuje na Křinice. Návštěvníci si mohou kostelík prohlédnout od roku 2009.

Uzavřené židovské město vzniklo až po roce 1727. Návštěvníci dnes v Boskovicích mohou využít prohlídkových okruhů židovskou čtvrtí s průvodcem, které jim představují historii a život židů na Boskovicku včetně návštěvy židovských památek.

Od raného středověku stávala vysoko nad Vítochovem svatyně, kterou nechal údajně založit sv. Metoděj. Řadí se tak k nejstarším památkám na Moravě. Románsko-gotický vzhled se zbytky zdi a hranolovitá bašta připomíná časy, kdy by kostelík zároveň i pevností.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je národní kulturní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla.

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Nedaleko žďárského kláštera se nachází barokní Dolní hřbitov, který vybudoval stavitel Jan Blažej Santini Aichel ve spolupráci s opatem Vejmluvou. Byl postaven podle kabalistických symbolů do tvaru lebky. Byl na něm pochován Alois Ulrich, který je označován za posledního čekého upíra.

Významná památka barokní architektury, poutní místo s chrámem Jména Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Jde o největší Santiniho stavbu na půdorysu řeckého kříže. Areál je mistrně zasazen do krajiny. Jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě.

Neobyčejný hřbitov s mohutnou kaplí a bohatou sochařskou výzdobou, vybudovaný v letech 1730 až 1743, je pro svou originální koncepci považován za skvost stavitelského a sochařského barokního umění.

Prohlédnout si místo, kde jsou pochováni členové rodu Schwarzenberků, můžete nedaleko od Třeboně. Ve svíčkami osvětlené kapli hrobky, akusticky výborně ozvučené, se kromě prohlídek konají různé koncerty i jiné kulturní akce.

Kostel svatého Jakuba – jedna z nejcennějších památek pozdní gotiky u nás, je pozoruhodným bodem střetu mnoha architektonických tradic, včetně osobitého vkladu Bohuslava Fuchse. Po rozsáhlé rekonstrukci nově nabídne muzeální expozice a výstup na věž kostela.

Starý židovský hřbitov je bez nadsázky památkou světového významu. Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města.

V horní části Komáří dolinky u Javorníku stojí již po staletí v lesní půdě zvláštní kamenný památník, který je v okolí všeobecně známý pod názvem „Sedm křížů“.

Naučná stezka seznamuje s Olšanskými hřbitovy, největším současným pražským pohřebištěm na místě bývalé osady Olšany, dnes mezi čtvrtěmi Žižkov a Vinohrady.

Bohnický „hřbitov bláznů“ je údajně místem s nejnegativnější energií v Česku, kde se dějí záhadné věci. Hřbitov byl založen roku 1906, tři roky po otevření bohnické léčebny, a fungoval až do roku 1963. Za tu dobu sem bylo pohřbeno přes čtyři tisíce šest set pacientů.

Nedaleko obce Prameny v Slavkovském lese se nalézá národní přírodní památka Tři kříže. Kamenné kříže se tyčí na skalce vpravo od silnice. Trojice křížů, které tvoří dominantu vrcholku kopce, byla vztyčena v roce 1859 jako díkuvzdání za vyléčení nemoci.

Málokdo se tak postaral o svou pověst jako Václav Babinský. Stal se hrdinou dnes už zapomenutých kramářských písní i brakové literatury a na sklonku života ochotně líčil svá dobrodružství po pražských hospodách.

Kdy a proč si připomínáme Dušičky? Druhý listopadový den se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou na mrtvé. Podle náboženských představ modlitby živých pomohou zemřelým, duším dlícím v Očistci, k očištění od hříchů na cestě do Nebe. Kořeny tohoto svátku tkví pravděpodobně už v keltských rituálech.

Hledat na přelomu října dušičkové a halloweenské akce není nijak složité, pořádá se jich celá řada. V jejich stínu ale zůstávají prosté vzpomínky na mrtvé, spojené třeba s procházkou po některém ze zajímavých hřbitovů. Portál Kudy z nudy vám několik takových míst představí podrobněji.

Pomník nejslavnějšího miletínského rodáka Karla Jaromíra Erbena se nachází na náměstí v obci Miletín poblíž Hořic. Karel Jaromír Erben se v Miletíně narodil 7. listopadu 1811.

Nový židovský hřbitov tvoří samostatnou část Olšanských hřbitovů. Naleznete jej mezi ulicemi Želivského a Izraelská. Rozlohou i počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem u nás a je chráněn jako kulturní památka.

Devět dřevěných křížů u exitu 168 na dálnice D1 připomíná podle pověsti krvavou událost z roku 1540.

Poutní kostel sv. Anny v zaniklé obci Pořejov na Tachovsku pochází z 60. let 17. století. Původně zde stála dřevěná kaple z roku 1658, kostel byl barokní. Kostel je v současnosti velice zchátralý. Vypadá to tu, jak prokleté místo z hororu, až vám bude běhat mráz po zádech.

Les Svíb se stal 3. července 1866 místem těch nejkrvavějších bojů bitvy u Hradce Králové v Prusko-Rakouské vílce. Tomu také odpovídá počet válečných hrobů a pomníků v této lokalitě – je zde více než 120 prostých křížů a typových pyramid i monumentálních památníků.

Pozoruhodná barokní kostnice se čtyřmi půlkruhovými apsidami byla postavena v Kolíně v letech 1732–33 podle projektu neznámého architekta, s využitím zdiva raně gotické nárožní bašty městského opevnění. Uvnitř se nachází pylony z kosterních pozůstatků a barokní oltář.

Svátek dušiček je vzdálenou ozvěnou pohanských časů. Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu nastává magický čas, kdy se svět živých prolíná se světem zemřelých, dnes spíš vzpomínáme na své blízké a modlíme se za duše, dlící v očistci. A vlastně je úplně jedno, jestli podzimnímu svátku říkáme Dušičky, Halloween nebo Samhain: jejich prolínáním zkrátka vznikla tradice, stará jako lidstvo samo.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Tajuplný kostel Všech Svatých se ukrývá na okraji Velvar na území nazývaném Malovary. Hřbitovní zeď ohraničuje místo, kde se zastavil čas. Uvnitř i vně kostela odpočívají kameny i pozůstatky z minulých oprav, které umocňují lehce děsivou atmosféru opuštěného kostela.

Jako sídlo si Kleinové vybrali jeden z objektů zdejší zbrojovky, který byl přestavěn na zámek. V protější stráni pak vystavěli Mauzoleum. Architektonicky cenný objekt dnes stojí na okraji parku, blízko silnice 1/44.

Jihozápadně od obce Velhartice se nachází děsivé místo, nevhodné k pouhé návštěvě, natož k delšímu pobytu. Proč se nemá chodit na místní hřbitůvek, věděl už Karel Jaromír Erben, který se zde nechal inspirovat k sepsání balady Svatební košile.

Kostel obklopený poli nedaleko Velhartic byl založen roku 1373. Počátkem 16. století byla přistavěna severovýchodní část a v 19. století byl významně upraven. Právě zde se měl odehrát děsivý příběh z balady Svatební košile ze sbírky Kytice od Karla Jaromíra Erbena.

Mimo hlavní trasy turistů se můžete v Praze podívat na Malostranský hřbitov. V hrobě označeném „Anna Degenová (1848 – 1851), dcera c. k. strážmistra a nádenice“ leží holčička, do níž se podle legendy vtělil anděl. U děvčátka lidé nechávají papírky s přáními, která prý splní.

Malostranský hbitov patří k unikátním památkám na území Prahy a celé České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození i význační architekti, sochaři a malíři.

Funerální stezka je ojedinělou trasou, které nemůže nabídnout žádné jiné město v Evropě. Pokud se vydáte na fyzicky vskutku nenáročnou trasu, vězte, že vás čeká jedinečný zážitek.

V klidné městské části Praha – Řepy je oblíbenou turistickou kuriozitou místní hřbitůvek, kde na věky odpočívá „starej lotr mexickej“ aneb polepšený lupič, Václav Babinský. Jinak se hřbitov proslavil i natáčením filmu Kytice.