Klášter při kostele svatého Jakuba Většího (Staršího) byl založený Václavem I. po roce 1232, kdy se na Starém Městě usadili minorité. Výstavba pak probíhala v několika etapách v gotickém slohu až do 70. let 14. století.
Chrám svatého Jakuba Většího i
klášter patří k nejzajímavějším památkám historické
Prahy. Nachází se naproti východu z
Ungeltu v ulici Malé Štupartské a Jakubské. Založen byl zřejmě v souvislosti se zřízením
Starého Města pražského. Snoubí se zde architektonické styly od gotiky až po vrcholné baroko. Toto magické místo bylo vyjma edukativní a hudební činnost pro veřejnost uzavřeno. V roce
1319 začal
Jan Lucemburský stavět protáhlou bazilikální trojlodní stavbu s dlouhým a vysokým kněžištěm a se dvěma průčelními věžemi. Tento gotický chrám dokončil až
Karel IV. v roce
1374. Vrchol klenby tehdy dosahoval téměř 30 m a po
kostele sv. Víta a Panny Marie Sněžné byl nejdelším chrámem v
Praze. Stal se místem slavnostních obřadů, ale i pohřbů panovníků.
V roce
1311 se zde konala
svatební hostina Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, okolo roku 1337 pak svatební hostina
Jana Lucemburského s francouzskou princeznou
Beatricií. Později zde působil i
Karel IV., který odtud, jako markrabě moravský, vydal svá
privilegia Pražanům. V roce 1378 zde bylo
vystaveno na nádherném katafalku obklopeném pěti stovkami svící
tělo Karla IV. a v roce 1577 zde byl dočasně
pohřben císař Maxmilián II.
Další etapa výstavby započala po roce
1620 ve stylu
raného baroka. V roce 1754 objekt postihl požár a jeho následky odstranila až rekonstrukce v pozdně barokním slohu dokončená roku 1767. V roce
1784 byl
klášter zrušen a část budov prodána. Dodnes se tedy
dochovala jen část z rozsáhlého komplexu, tvořená budovami kolem obdélného dvora. Část dvorních fasád tvoří gotické arkády a barokní arkády s půlkruhovými oblouky. Podstatná část
interiéru má zachovanou gotickou křížovou žebrovou klenbu místy podepřenou středním sloupkem, většina je klenuta barokními klenbami. Za pozornost stojí
zimní refektář, zdobený
freskami inspirovanými životem sv. Františka z Assisi z 30. let 18. století od Františka Vogeta.
Pronájem prostor v klášteře
Na podzim roku 2024 se klášter otevřel veřejnosti. Lze si zde
pronajmout sály,
salonky, zahradu či arkádovou chodbu, a to pro nejrůznější
společenské a
kulturní akce. Unikátní prostory Kláštera minoritů sv. Jakuba budou sloužit jako centrum kultury, společenských událostí a byznysu. V klášteře se konají veřejnosti přístupné
výstavy,
přednášky,
módní přehlídky a
nepravidelné prohlídky. Přehled aktuálních eventů získáte na webu či Facebooku podnikatelské platformy Helas, která společenské a kulturní dění v klášteře organizuje.