ÚvodČeská nejOsobnostKarel IV. – největší osobnost v českých dějinách
Osobnost

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.
Karel IV. byl syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského. Byl pokřtěn jako Václav, jméno Karel přijal při biřmování během své výchovy ve Francii po svém strýci a kmotrovi Karlu IV. Sličném. Karel IV. patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku. Byl neobyčejně vzdělaný a inteligentní, plynně hovořil pěti jazyky. Svou moc využil ke zkonsolidování českého státu, který byl od jeho doby znám jako Koruna česká. Již jako císař nechal vytvořit Zlatou bulu, nejvýznamnější říšský ústavní zákon, který platil až do zániku Svaté říše římské roku 1806. Ta také významně upravovala vztah českého státu k říši a potvrzovala jeho výjimečné a nezávislé postavení v rámci říše.
 

Karlovo dětství a cesta rytíře

Karlovo dětství bylo velmi neradostné – vlastní otec ho odtrhnul od matky, kterou potom už nikdy nespatřil, a uvrhl jej na hrad Křivoklát, kde strávil 4 roky života v domácím vězení. V šesti letech byl Karel poslán na vychování do Francie. Když Karla po sedmi letech povolal Jan Lucemburský do severní Itálie hájit zájmy rodu, prošel mladý kralevic ohněm mnoha bitev.

V 16 letech byl pasován na rytíře, a i když se o něm většinou dočtete, že to byl bezkonfliktní zbožný muž sbírající ostatky svatých, pravda je taková, že s mečem uměl výborně zacházet a ne každý spor řešil mírovou cestou. Zúčastnil se tří křížových výprav do Litvy, obléhal Krakov, bojoval v bitvě u Kresčaku a několikrát se s vojskem vydal za zbojným Mikulášem z Potštejna, který za své lapkovství nakonec zaplatil životem.
 

Víno, ženy, zpěv

O Karlu IV. je známo, že se rád napil dobrého vína. Jeho snahou bylo rozšířit vinařství i v Čechách, kam dovezl starou burgundskou odrůdu – Rulandské modré. Další sazeničky dorazily z Porýní a Rakouska. Úplný rozkvět vinařství přišel roku 1358, kdy Karel IV. nařídil dekretem výstavby vinic především na Mělnicku, Roudnicku a Mostecku.

Povahou byl Karel statečný, rozhodný a spravedlivý. Jeho 173 cm vysoká, svalnatá postava byla přímo magnetem na ženy, jichž se král rozhodně nezříkal. Výčet jeho oficiálních manželek zahajuje Blanka z Valois, kterou provdali za krále velmi brzy – oběma manželům bylo tehdy 7 let. Druhou ženou slavného krále byla Anna Falcká (20), kterou si Karel (31) vzal hlavně kvůli územním ziskům. Po třech letech manželství však zemřela, stejně jako první Karlův syn. Římský císař si našel další nevěstu, a to čtrnáctiletou Annu Svídnickou, se kterou původně plánoval oženit svého zesnulého syna. Anna konečně dala českému králi mužského potomka, syna Václava, avšak při porodu třetího dítěte zemřela. Nejpopulárnější a zároveň poslední manželkou se stala Eliška Pomořanská, které bylo v době sňatku šestnáct let, zatímco Karlovi něco přes čtyřicet. Česká královna měla v rukou takovou sílu, že bez problémů dokázala lámat podkovy, nože i brnění a pancíře rytířů od shora až dolů.
 

Karlovy skutky v českých zemích

Vraťme se ale ke Karlovým skutkům – v době králova návratu byla česká země zpustošená a Pražský hrad byl natolik neobyvatelný, že Blanka s Karlem neměli kde nocovat a museli využít pohostinství domu U Kamenného zvonu, kde se shodou okolností Karel IV. narodil. Panovník začal znovu budovat ekonomiku země a měnil i tvář mnoha měst. Spolu s otcem započali také se stavbou Svatovítského chrámu.

V době Karlovy vlády patřila Praha k největším městům Evropy. Karel nechal opravit Pražský hrad, přebudovat katedrálu sv. Víta, postavil kamenný most přes Vltavu, založil a sám vyprojektoval Nové Město pražské, první univerzitu severně od Alp a dal také zhotovit Svatováclavskou korunovační korunu. Nechal zbudovat mnoho nových hradů – v první řadě nedobytný Karlštejn, jenž střežil královské poklady, především sbírky svatých relikvií s korunovačními klenoty. Jako pevnosti byly postaveny hrady Kašperk a Radyně.

Rád pobýval na hradě Bezděz, který si velmi oblíbil a osobně také vydal pokyn k založení Velkého rybníka (Máchova jezera). Kvůli nehodě, která se stala při lovu na západě země, byly objeveny teplé termální prameny – královští psi honící jelena do ní spadli a uvařili se. Poté, co císař neobyčejnou vodu aplikoval na svou nemocnou nohu a pocítil zlepšení, nařídil zde vybudovat město Karlovy Vary.
 

Zajímavosti o Karlu IV. aneb co jste o něm možná nevěděli


Karel IV. byl na dobu, ve které žil velmi inteligentní

Ve středověku byla gramotnost lidí, včetně panovníků až na posledním místě. Z toho důvodu byl Karel IV. považován za velmi chytrého panovníka. Nejen proto, že byl velmi moudrý ohledně svých rozhodování, ale především proto, že uměl číst a psát, což nebylo v té době u panovníků běžné. Mimo to byl také neuvěřitelně talentovaný na jazyky: ovládal latinu, francouzštinu, italštinu, němčinu a češtinu. Těchto znalostí nabyl ve Francii, kde se na pařížské univerzitě učil svobodnému umění a vladaření.
 

Češtinu se musel znova učit

Ve svém životopise Vita Caroli se přiznal, že se jazyku musel po návratu do Čech znovu učit.
 

Se svou matkou se viděl naposledy ve svých 7 letech

Po svém odjezdu do Francie, kam Karla poslal jeho otec, svou matku už nikdy neviděl. Karlovi bylo 7 let, když byl vyslán Janem Lucemburským na výchovu do Francie. Ve Francii strávil Karel IV. sedm let svého života a při návratu do českých zemí se nejvíce těšil na svou matku-Elišku Přemyslovnu. Ta však zemřela dříve, než se svého synka dočkala.
 

Otec svého syna zrovna nemiloval

Otec Karla IV. Jan Lucemburský svého syna příliš nemiloval, a to z jediného důvodu. Bál se konkurence ve vladaření. Z tohoto důvodu Karel zpočátku spravoval pouze severoitalské državy svého otce. Roku 1333 vyšel Jan Lucemburský vstříc české šlechtě, která požadovala, aby se Karel ujal vlády. Z tohoto důvodu udělil svému synovi titul moravského markraběte.
 

Přežil pokus o vraždu

Jako ještě mladistvého se ho v Itálii pokusil otrávit člověk najatý nepřátelskou rodinou z Milána.


Oženil se celkem čtyřikrát

Poprvé s Blankou z Valois, jež mu byla spíše přítelkyní, ale brzy zemřela. Téměř ihned poté si vzal Annu Falckou, ale ta po pár letech také umřela. Třetí chotí se mu stala jeho životní láska – čtrnáctiletá Anna Svídnická. I ta jej však navždy opustila při porodu třetího dítěte. Jeho poslední ženou byla Eliška Pomořanská, která mu porodila celkem šest dětí.
 

Rok 1348 byl nejplodnějším rokem Karla IV.

7. 4.1348 založil Pražské vysoké učení. Tím se Praha stala evropským centrem vzdělanosti. Tato univerzita byla první ve střední Evropě a předlohou se jí staly univerzity italské a francouzské.

8. března 1348 začal Karel IV. zakládat Nové Město pražské, jehož centrem se stalo dnešní Karlovo náměstí.

Na Pražském hradě došlo jeho zásluhou k obnovení královského paláce a k dalším stavebním pracím na Svatovítské katedrále a kapli sv. Václava. Vedoucím staveb se stal po smrti Matyáše z Arrasu, slavný stavitel a sochař Petr Parléř.

Starý Juditin most, která spojoval Staré a menší město pražské, nahradil kamenný, na jehož obou koncích jsou věže.

Protože v době hladomoru nebyla pro lidi práce, nechal Karel IV. postavit tzv. hladovou zeď na Petříně, a tím zajistil nové pracovní příležitosti.

10. června 1348 založil panovník hrad Karlštejn. V kapli sv. Kříže, která je součástí hradu, chtěl Karel uložit ostatky svatých a korunovační klenoty.
 

Byl velmi zbožný

Stal se vyhlášeným sběratelem ostatků svatých a vzácných rukopisů, pro něž nechal vyrábět překrásně zdobené zlaté relikviáře a vazby.
 

Jeho poslední manželka byla o třicet let mladší

V roce 1363 se stala jeho manželkou téměř o třicet let mladší Alžběta Pomořanská, která mu porodila dalších pět dětí. Dle pověstí disponovala ohromnou silou, díky které lámala meče a ohýbala podkovy.
 

Měl dohromady jedenáct dětí

Dospělého věku se dožili pouze tři synové, z nichž nejvíc pozornosti věnoval osiřelému Václavovi. Mezi něj a dalšího syna, kterého zplodil se svou poslední manželkou, před svou smrtí rozdělil svoji říši.

Děti Karla IV. a Blanky z Valois: Markéta Lucemburská, Kateřina Lucemburská
Dítě Karla IV. a Anny Falcké: Václav (zemřel v roce)
Děti Karla IV. a Anny Svídnické: Alžběta Lucemburská, Václav IV., budoucí český král, následník Karla IV.,
Děti Karla IV. a Alžběty Pomořanské: Alžběta Lucemburská, Zikmund Lucemburský, Jan Zhořelecký, Karel (zemřel v roce), Markéta "mladší" Lucemburská, Jindřich Lucemburský (zemřel v roce).
 

Byl vyhlášeným záletníkem

Jeho frivolní zálety byly tak pověstné, že si za ně dokonce vysloužil pokárání od papeže.
 

Byl autorem několika děl

Kromě vlastního životopisu Vita Caroli napsal spis Morality určený pro jeho následníka, Legendu o sv. Václavovi a několik zákoníků.


Přátelil se se známými osobnostmi

Udržoval mimo jiné kontakty i s filozofem a básníkem Francescem Petrarkou, autorem známých Sonetů Lauře.
 

Jednou dočasně ochrnul

Stalo se to v roce 1350, a to prý při turnaji, jehož se zúčastnil inkognito a při němž údajně spadl z koně, přerazil si čelist a poškodil si krční páteř.


Jeho život zmařil pád

Karel IV. vedl obdivuhodný život a mnoho toho dokázal. Tento život však zmařila zlomenina krčku levé nohy. Jde o typický úraz stáří a Karel IV. k němu mohl na sklonku roku 1378 přijít při pádu z koně stejně jako při pouhém zaškobrtnutí na nerovnosti, například na schodech nebo na hrbolatých podlahách Pražského hradu. Díky dlouhému ležení onemocněl zápalem plic a 29. listopadu roku 1378 ve věku 62 let zemřel. Jeho ostatky byly uloženy do královské hrobky u chrámu sv. Víta.
Česko ve filmu: Noc na Karlštejně s Jaroslavem Vrchlickým a tetřevy honzlovci

Česko ve filmu: Noc na Karlštejně s Jaroslavem Vrchlickým a tetřevy honzlovci

Možná jste nikdy žádnou báseň Jaroslava Vrchlického nečetli a říkáte si, co má propána společného se známým filmovým muzikálem? Pak vás čeká velké překvapení: společného toho mají víc, než byste čekali. Film totiž vznikl podle Vrchlického divadelní hry, která měla premiéru už v květnu 1884.

Objevujte královská města Čech

Objevujte královská města Čech

Navštivte města, jejichž historie spadá hluboko do minulosti. Vydejte se s námi na cestu po královských městech Čech. K panovníkem udělovanému titulu „královské město“ se vázala značná privilegia a vzácné výsady, díky nimž města bohatla a celkově prosperovala. A která města tyto výsady v Čechách požívala? To vám ukážeme v našich tipech na výlety do měst, která spadala přímo pod královský majestát.

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty Památky

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Karel IV., rytíř i zbožný sběratel ostatků, se narodil před 708 lety

Karel IV., rytíř i zbožný sběratel ostatků, se narodil před 708 lety

Karel IV. Lucemburský patří bezesporu k nejdůležitějším osobnostem české i evropské historie. Jedenáctý český král a římský císař se narodil 14. května 1316 v Praze. Nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny byl pokřtěn jménem Václav. To až jeho kmotr, francouzský král Karel, dal českému králi při biřmování nové jméno, které pak Karel IV. používal po celý život.

Karlův hrádek u Purkarce Památky

Karlův hrádek u Purkarce

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. století, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z roku 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Vydejte se po stopách Karla IV. se šifrovací hrou „Královské mysterium“

Vydejte se po stopách Karla IV. se šifrovací hrou „Královské mysterium“

Agentura CzechTourism se připojuje k oslavám výročí 700 let od narození největšího českého krále a římského císaře Karla IV. i prostřednictvím moderních technologií. Od 1. dubna si mohou všichni nadšenci luštění tajných kódů vyzkoušet novou, zdarma přístupnou šifrovací hru „Královské mysterium“.

Lucemburský rok se rozjíždí – a nejen na hradech a zámcích

Lucemburský rok se rozjíždí – a nejen na hradech a zámcích

Lucemburský rok, tedy akce a programy, kterými letos Národní památkový ústav připomíná krále a císaře Karla IV. i jeho rod, dobu a stavby, které jsou s ním spojeny, se od května rozjíždí naplno. V příštích dnech a týdnech jím ožijí hrady Karlštejn, Velhartice, Lipnice, Bouzov, Křivoklát ale třeba také klášter Kladruby nebo zámek Krásné Březno.

Karel IV. jede na Moravu: výstavy, korunovační klenoty a ohňostroje

Karel IV. jede na Moravu: výstavy, korunovační klenoty a ohňostroje

Podobně jako v Čechách, i na Moravě letos města, hrady a zámky dobyl Karel IV. a 700. výročí jeho narození. S oslavencem a jeho lucemburskými příbuznými se setkáte v Brně, na hradě Veveří, ve Znojmě i v Předklášteří. Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat, co stojí letos na jaře za vidění?

Karel IV. a jeho doba: Zimní akce k výročí Karla IV. začínají!

Karel IV. a jeho doba: Zimní akce k výročí Karla IV. začínají!

Výročí 700 let od narození krále a císaře Karla IV. (1316–1378) si sice připomeneme až v květnu, někde se ale začíná slavit už nyní. Portál Kudy z nudy vás zve do Prahy, Litoměřic i Špindlerova Mlýna, kde se s Otcem vlasti seznámíte důvěrněji.

Hrady Karla IV. – víte, kde je najdete?

Hrady Karla IV. – víte, kde je najdete?

Využijte hezké dny k cestování a poznávání různých zákoutí naší vlasti.. Co takhle podniknout výlet na některý z hradů a zámků, kde žil anebo které založil Karel IV.? Král a císař byl v tomto směru velmi aktivní – a zdaleka nešlo jen o Karlštejn.

Královský průvod císařovny Elišky se vydá na cestu Berounskem

Královský průvod císařovny Elišky se vydá na cestu Berounskem

Tento víkend 1. a 2. června se opět můžete přenést s Královským průvodem rovnou do středověku. Čtvrtá manželka českého krále a císaře římského Karla IV., Eliška Pomořanská, vyrazí Berounskem v doprovodu vévody Štěpána II. Bavorského na pouť za uzdravení svého manžela. Průvod na koních, vozech i s pěším doprovodem projde tradiční trasou kolem Berounky, kde bude na císařovnu Elišku i lid obecný čekat velkolepé uvítání a zábavný program po celý víkend. K průvodu se můžete dokonce sami přidat, ať v kostýmech nebo bez nich.

Toulky Prahou s Karlem IV.

Toulky Prahou s Karlem IV.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Karel IV. byl římsko-německý král od července 1346 a od roku 1355 císař římský. Vydejte se s námi po stopách jedné z nejvýznamnějších osobností evropských dějin. Která místa v Praze by vám jeho veličenstvo ukázalo, kdyby se ujalo role vašeho průvodce?

Po stopách šlechtických rodů: s Kolowraty do Lokte a na Kolowratskou skálu

Po stopách šlechtických rodů: s Kolowraty do Lokte a na Kolowratskou skálu

Starobylé městečko na březích Ohře si zamilujete na první pohled. Návštěvníky neláká jen středověký hrad, ale také pivovar, sbírka lázeňských pohárků, pár kuriózních soch, několik muzeí a navíc ještě pár snadno dosažitelných míst v okolí – třeba Svatošské skály v údolí Ohře.

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení Památky

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení

Středověký hrad na výrazném skalním ostrohu, za tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 m vysoké hradní věži si můžete všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.

Litoměřický hrad – svatostánek českého vinařství Památky

Litoměřický hrad – svatostánek českého vinařství

Bývalý královský středověký hrad patří mezi nejstarší stavby Litoměřic. Byl postaven ve druhé polovině 13. století, ale přestavby se dočkal za panování Karla IV. Později byl přebudován na pivovar. Rekonstruovaný objekt však nyní patří vínu – k vidění je zde moderní expozice českého vinařství.

Praha – Nové Město Památky

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Hradní stezka Burgenstrasse vás zavede do časů dávno minulých Památky

Hradní stezka Burgenstrasse vás zavede do časů dávno minulých

Burgenstrasse je jednou z nejslavnějších evropských historických tras. Nachází se na ní několik desítek půvabných historických hradů, zámků i měst, především ve středním Německu, ale i poblíž našich hranic. Celá trasa měří 1200 km a vede z Mannheimu až do Prahy.

Lucemburkové, Kutná Hora a deset zajímavých akcí

Lucemburkové, Kutná Hora a deset zajímavých akcí

Turnaje, slavnosti, hodování, hudba, tanec, divadlo, veselé kousky kouzelníků a další dvorské i lidové kratochvíle – to všechno zažívala Kutná Hora za vlády čtyř lucemburských panovníků. Blíže se s nimi seznámíte na výstavě, která začíná v červnu a zve vás na ni portál Kudy z nudy.

Poselstvo vévody bavorského se o víkendu vydá z Králova Dvora do Srbska

Poselstvo vévody bavorského se o víkendu vydá z Králova Dvora do Srbska

Stovky zbrojnošů, kejklířů, dvorních dam a vévoda Štěpán II. bavorský vyrazí v sobotu 4. června z Králova Dvora přes Beroun do Tetína a v neděli 5. června 2022 pak bavorské poselstvo pojede z Tetína do Srbska. Akce se koná v historickém duchu z dob Karla IV., jde o druhou větev Královského průvodu z Radotína na Karlštejn, který se však letos neuskuteční.

Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze Památky

Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Hrad Křivoklát – královský hrad s nádhernými a vzácnými sbírkami Památky

Hrad Křivoklát – královský hrad s nádhernými a vzácnými sbírkami

Křivoklát patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům v České republice. Jeho předchůdcem byla lovecká stanice, zmíněná v Kosmově kronice už kolem roku 1109–1110. Své jméno získal snad podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů.

10 tipů na oblíbená místa krále Karla IV. aneb ve stínu i na výsluní

10 tipů na oblíbená místa krále Karla IV. aneb ve stínu i na výsluní

Český král a římský císař Karel IV. byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověké Evropy. Syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského se narodil 14. května 1316 v Praze, byl pokřtěn jako Václav a jméno Karel přijal při biřmování ve Francii. Zbožný a schopný panovník ovládal pět jazyků, stavěl hrady a katedrály, jako rytíř se účastnil mnoha turnajů a v naší zemi ho připomíná řada míst. Pojďte se na ně podívat s Kudy z nudy!

Hrad Karlštejn ožije tento týden nočními prohlídkami

Hrad Karlštejn ožije tento týden nočními prohlídkami

Hrad Karlštejn tento týden ožije večerními akcemi. Ve středu můžete přijít na Večerní putování hradem s překvapením, v pátek se v hradních posvátných prostorách budou konat mimořádné prohlídky kaplí a pomyslnou třešničkou na dortu bude v sobotu 29. srpna Hradozámecká noc.

Právě dnes uplynulo 665 let od položení základního kamene hradu Karlštejn

Právě dnes uplynulo 665 let od položení základního kamene hradu Karlštejn

Dnes je tomu přesně 665 let, kdy pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic pokládal při břehu Berounky zákládní kámen hradu Karlštejna, a to za nebývalé slávy. Stavba žádného jiného hradu prý nebyla zahájena tak slavnostně. Však byl také Karlštejn vystavěn k mimořádnému účelu – uschování korunovačních klenotů Svaté říše římské a svatých relikvií.

Na rok 2016 se chystají velkolepé oslavy císaře a krále Karla IV.

Na rok 2016 se chystají velkolepé oslavy císaře a krále Karla IV.

V roce 2016 uplyne 700 let od narození českého krále a římského císaře Karla IV., jedné z nejvýznamnějších osobností národních dějin. Na oslavy, které začnou již letos na podzim a budou pokračovat celý příští rok, vás zve portál Kudy z nudy.

Oslavy korunovace, aneb výročí nemá jen Karel IV.

Oslavy korunovace, aneb výročí nemá jen Karel IV.

V roce 2016 ovládlo veškerá média jubileum otce vlasti Karla IV. Kromě těchto velkolepých oslav si ale připomínáme další, neméně významné výročí, které souvisí s nejcennějším klenotem naší vlasti – Svatováclavskou korunou. Tento odznak královské moci nechal vyrobit právě Karel IV. a naposledy byl použit v roce 1836 během korunovace jeho potomka Ferdinanda V. Dobrotivého českým králem. Uplynulých 180 let od této události se rozhodla podpořit celá řada osobností a institucí, jež chtějí pomocí přednášek, koncertů a jiných akcí upozornit na význam tohoto panovníka pro české dějiny.

Jakým člověkem byl Karel IV.? To zjistíte ve Valdštejnské jízdárně

Jakým člověkem byl Karel IV.? To zjistíte ve Valdštejnské jízdárně

Karel IV. patří k nejčastěji zobrazovaným středověkým vladařům. Nebyl ale pouze moudrým a zbožným panovníkem či úspěšným sběratelem královských korun. Rád se oblékal podle pařížské módy a holdoval rytířským turnajům. Jeden z nich se mu stal bezmála osudným a navždy poznamenal jeho podobu tak, jak ji známe z řady vyobrazení. První česko-bavorská zemská výstava Císař Karel IV. 1316–2016 ve Valdštejnské jízdárně Národní galerie v Praze proniká pod povrch nejen tradičním „karlovským“ tématům, ale věnuje se i těm méně popularizovaným. Na 200 vzácných exponátů představí císařovu osobnost, pohled na něj očima příznivců a odpůrců, umění i židovské pogromy.

Vydejte se na Karlštejn za pokladem

Vydejte se na Karlštejn za pokladem

V Klenotnici hradu Karlštejn je vystaven nevšední poklad. Tvoří jej dva soubory zlatnických prací vesměs z druhé poloviny 14. století. První obsahuje reprezentativní kusy nádob na pití. Početnější část souboru tvoří módní doplňky – šperky, knoflíky, přízdoby na šat, nákončí pásu, spinadla, brakteáty. Unikátem pokladu je také schránka na vonné bylinky a masti – povoňka (jablíčko, voňadlo, pomandr nebo okrouhle). Je to vzácně zachované pouzdro kulovitého tvaru, které se nosilo zavěšené u pasu. Pro velký zájem veřejnosti je výstava prodloužena až do 31. října 2018!

Ochutnejte révový mok z českých vinic a užijte si atmosféru vinobraní v Kadani

Ochutnejte révový mok z českých vinic a užijte si atmosféru vinobraní v Kadani

Svatováclavské vinobraní proběhne v Kadani v sobotu 28. září 2024. Město bylo nedávno opět zařazeno zákonem mezi vinařské obce. V areálu zahrad byla vysázena vinice, která je zasvěcena hlavním vinařským patronům sv. Václavovi, sv. Ludmile a sv. Urbanovi. Pravidelně se zde provádí zarážení "Hory" na vinici, aby každý věděl, že po dobu dozrávání hroznů nesmí chodit do vinice. Obnovena byla i slavnost vinobraní, která je zahájena bohoslužbou ve františkánském klášteře.

Karel IV. oslaví o víkendu narozeniny na hradě Velhartice ve velkém stylu

Karel IV. oslaví o víkendu narozeniny na hradě Velhartice ve velkém stylu

Máte o víkendu v plánu výpravu na hrad nebo zámek? Na hradě Velhartice o víkendu 11. a 12. května probíhá velkolepá akce. Hrad ožije velkými narozeninovými oslavami Karla IV. Připravený bude bohatý program v podání hned několika historických souborů. Chybět nebudou ani rytíři, kejklíři a samozřejmě dobová hudba.

Hrad Karlštejn zve na zimní prohlídky i adventní akce

Hrad Karlštejn zve na zimní prohlídky i adventní akce

Hrad Karlštejn můžete navštívit i v zimním období, kdy je většina českých hradů a zámku uzavřena. Karlštejn je v tomto období otevřen o víkendech od 10:00 do 15:00 hodin. Zatímco v létě bývá v obležení turistů, v zimě si Karlštejn užijete se vším všudy. Během prosincových víkendů se také v obci nabízí zajímavý program, k nejoblíbenějším patří Karlštejnský advent, který se letos koná v neděli 17. prosince 2023.

Na adventní jarmark na hradě Křivoklát vás sveze historický motoráček

Na adventní jarmark na hradě Křivoklát vás sveze historický motoráček

Advent na hradě Křivoklátě zve návštěvníky během víkendů 9. – 10. a 16. – 17. 12. 2023 nejen dobový jarmark, ale také pestrý program na I. nádvoří, který vám nabídne jedinečnou možnost zažít i něco nevšedního. Na Křivoklát se navíc v sobotu 16. prosince můžete dopravit historickým vláčekem.

Po stopách Karla IV. na Zlaté cestě Letní sporty

Po stopách Karla IV. na Zlaté cestě

Z Tachova do Německa můžou turisté vyrazit přímo po trase, kterou jezdil Karel IV. Jedná se o tzv. Zlatou cestu, která je osázená prvními milníky, věnovanými sv. Vojtěchovi, Janu Lucemburskému, Karlu IV. a Janu Husovi.

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu Památky

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí Památky

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Starý královský palác na Pražském hradě Památky

Starý královský palác na Pražském hradě

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.