V dolní části hraničního Klopotského potoka (zvaného také Gelobtbach) u Dolního Žlebu, se nachází asi 4m vysoký vodopád padající do vodní nádrže, náležící k bývalému mlýnu. Rovněž celý zdejší přírodní amfiteátr obklopený vysokými pískovcovými stěnami byl roku 1856 vytvořen lidskou rukou.
Klopotským potokem, a tedy i proudem vodopádu, prochází
pomyslná hraniční čára mezi Českem a Německem. Třímetrový Klopotský vodopád ovšem není přírodní, ale
vznikl v souvislosti s provozem vodního mlýna jako součást umělé napájecí vodní soustavy s jezírkem. Pokud by šlo o výtvor přírody, pak by se jednalo o typ hrazeného vodopádu. Voda totiž
přepadává přes hráz pískovcových balvanů, která odklonila jeho původní přirozený tok o několik metrů směrem vpravo. Stavitelem hráze ovšem nebyly přírodní síly, ale člověk.
Chcete-li Klopotský vodopád spatřit,
musíte se vydat z obce Dolní Žleb na levém břehu
Labe směrem po proudu řeky a u hraničního přechodu pro turisty uhnout vlevo pod most železniční tratě.
Neznačený chodník stoupá po německé straně kolem
zřícenin bývalých budov mlýna Gelobtbachmühle až k napájecí nádrži někdejšího mlýnského náhonu. Na balvanu pod vodopádem je vytesáno
datum 5. 10. 1856 a jméno
Theodor Schneider. Potok Klopot, a tudíž i vodopád, mívají relativně dostatek vody po celý rok.
To, že vodopád není přírodní, neubírá nic
na kráse místa, na kterém se nachází. V horkých letních dnech navíc nabízí hráz u vodopádu
příjemné koupání stranou od hluku a davů lidí. Nad hranou vodopádu Klopotský potok vymodeloval malebnou soutěsku. Co ztrácí na délce, to bohatě dohání svým
divokým nespoutaným rázem. Zdejší vegetace si svobodně roste bez dozoru lesníků, skalní stěny se navzájem téměř dotýkají a voda potoka chvílemi mizí v zajetí černých převisů.