Skvosty našich národních parků: 50 nejkrásnějších míst, která navštívit v Českém Švýcarsku

Pravčická brána je jedna z nějvětších přirozených skalních bran na našem kontinentu. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu zblízka zdají býti ještě větší. Cesta k ní je v letní sezóně otevřena denně, ovšem pouze ve směru od Hřenska.

Rozhledna na Děčínském Sněžníku prošla rekonstrukcí, nově je od roku 2016 opět otevřena. Přístup na náhorní plošinu i Drážďanskou vyhlídku je bez omezení a provoz občerstvení je i nadále zajištěn.

Osada Severní je nejseverněji nacházející se osada na území Česka. Patří pod Lobendavu ve Šluknovském výběžku. To je místo, kde se Česká republika nejvíce přibližuje moři.

Projeďte se divočinou Českosaského Švýcarska na kole. Jedná se o přeshraniční trasu, která vede jedinečnou krajinou obou národních parků. Středně náročná cyklotrasa má celkovou délku 44 km a jde o asfaltový nebo štěrkový povrch.

Oblý vrch nad východním okraji Růžové (405 m n. m.) byl v minulosti odlesněn pastvou dobytka (z této skutečnosti vychází název, zavedený po roce 1945). Daleké výhledy, které poskytoval, umožnily jeho využití k ostraze celého kraje. Naposledy zde strážní službu konali rakouští vojáci v zimě 1806–7.

CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.

Na vrcholu Zámeckého vrchu u České Kamenice se vysoko nad městem tyčí zřícenina hradu Kamenice. Součástí zříceniny je také 16 m vysoká dřevěná rozhledna s krásným rozhledem do blízkého i dalekého okolí.

Nejsevernější rozhlednou v České republice je rozhledna Tanečnice, která se nachází poblíž obce Mikulášovice v nadmořské výšce 598 m n. m. Vrch byl pojmenován podle pradávné pověsti, podle které na tento vrch chodívala tančit, a tak svádět myslivce, překrásná mladá dívka – tanečnice.

K Pravčické bráně patří neodmyslitelně výletní zámeček Sokolí hnízdo. Začátkem 19. století stával u Pravčické brány malý kůrou pobitý domek, sloužící jako výčep. Teprve roku 1881 zde nechal majitel panství kníže Edmund Clary-Aldringen vystavět výletní zámeček nazvaný trefně Sokolí hnízdo.

Mariina vyhlídka u Jetřichovic v Českém Švýcarsku má nový altán. Pro své úchvatné výhledy na další skály, například Jetřichovické skalní město, zříceninu hradu Falkenštejn či Bukovou horu, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům. Vyhlídkový altánek je jedním ze symbolů Českého Švýcarska.

Nejstarší a jednou z nejhezčích upravených vyhlídek v CHKO Labské pískovce je vyhlídka Belvedér. Je z ní krásný výhled do 130 m hlubokého kaňonu řeky Labe a na stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně hranice.

Naučná stezka Růžová prochází územím Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Jedná se o okružní trasu na které se dozvíte zajímavosti z přírody a bohaté historie nádherné krajiny mezi obcemi Růžová a Jetřichovice.

Tolštejn je dnes zříceninou středověkého hradu v Lužických horách nedaleko Jiřetína pod Jedlovou, který se poprvé připomíná roku 1337. Každý rok se pořádají přímo na hradě i v podhradí Tolštejnské slavnosti, kterými je v regionu zahájena turistická sezóna.

V srdci Národní parku České Švýcarsko zažijete projížďku na pramici, a to v Edmundově nebo Divoké soutěsce. Nad soutěskami vystupuje řada skal se zajímavými útvary. Divoká soutěska představuje nejcennější a nejzachovalejší část NP České Švýcarsko. Edmundova soutěska je stále uzavřena.

V dolní části hraničního Klopotského potoka (zvaného také Gelobtbach) u Dolního Žlebu, se nachází asi 4m vysoký vodopád padající do vodní nádrže, náležící k bývalému mlýnu. Rovněž celý zdejší přírodní amfiteátr obklopený vysokými pískovcovými stěnami byl roku 1856 vytvořen lidskou rukou.

Tradiční promenádní cesta spojuje Pravčickou bránu s Mezní Loukou. Byla pojmenována podle sestry knížete Edmunda Claryho-Aldringena, průkopníka zdejší turistiky. Stezka vede po úpatí Křídelních stěn nejkrásnějšími partiemi Českého Švýcarska.

Údolí řeky Křinice patří od 19. století mezi oblíbené turistické cíle Českého Švýcarska. Místa však bývalo v minulosti hospodářsky významné také při plavení dříví do Saska.

Naučná stezka vznikla již během sedmdesátých let dvacátého století a prochází po nejzajímavějších místech Českého Švýcarska. Tvoří okruh, který začíná v obci Hřensko, pokračuje k Pravčické bráně a do obcí Mezní Louka a Mezná, dále k Edmundově soutěsce a zpět do Hřenska.

Nedaleko České Kamenice leží šestnáct metrů vysoká železná rozhledna na vrchu Studenec. Unikátní technická památka prošla v roce 2009 rozsáhlou rekonstrukcí a na vrchol Studence byla znovu dopravena pomocí vrtulníku. Z vrchu se nabízí krásný pohled do širokého okolí.

Expozice České Švýcarsko – život, tajemství, inspirace. Interaktivní a moderně pojatá expozice představující region České Švýcarsko jako fascinující prostoupení unikátního světa přírody a důmyslného světa člověka.

Turistická sezona v Českém Švýcarsku začala v roce 2018 otevřením nově značené přeshraniční stezky. Přecházet volně hranice lze mezi Horní Poustevnou a Langburkersdorfem.

Přírodní rezervace Marschnerova louka leží asi kilometr severně od Dolní Chřibské pod samotou Liščí Bělidlo.

Soutěska se nachází mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem. Je lemována působivými skalními stěnami, které dosahují výšky až 80 metrů.

Říčka Chřibská Kamenice patří se svými meandry mezi skvosty národního parku České Švýcarsko. Jedná se o přírodní památku, která se nachází mezi obcemi Srbská Kamenice a Všemily.

Na pískovcovém ostrohu nad Hlubokým dolem, asi 2 kilometry od Brtníků a 12 km západně od Rumburka, se klenou nevelké stopy a zbytky strážného skalního Brtnického hrádku.

Zábradlím zabezpečená vyhlídka na skále. Poskytuje působivý pohled na údolí Kamenice a Hřensko, a také na scenérie údolí Labe. Vyhlídka se nachází na žluté turistické trase z Hřenska do Janova a stojí v kopci nedaleko silnice.

Falkenštejn, nebo také Sokolí hrad, jehož zříceniny můžeme navštívit v překrásném Českém Švýcarsku, kilometr od Jetřichovic, byl založen na přelomu 13. a 14. století. Torzo skalního hradu nabízí krásné výhledy do Saského Švýcarska.

Romantický Dolský mlýn neleznete na soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé, přibližně 1,5 km od obce Kamenická Stráň a 3 km od obce Jetřichovice v národním parku České Švýcarsko.

Hřebenovka – hřebenová trasa Českým Švýcarskem je součástí celkové hřebenovky od Pradědu k Aši. Tato část vede od Štozeckého sedla k lávce Šébr, až po Tisou, tj. cca 101 km. Obchází kulturní, přírodní, sakrální památky Českého Švýcarska po pravém i levém břehu Labe.

Hubertovu studánku s pramenem sv. Huberta naleznete na žluté značce vedoucí podél Jetřichovické Bělé z Jetřichovic k Ferdinandově soutěsce a Dolskému mlýnu.

Dvouvrcholový čedičový kopec Jehla měří 487 m. Vypíná se nad městem a z úzkého skalního hřbítku se otevírají daleké rozhledy na Českou Kamenici, Lužické hory, České středohoří a Labské pískovce.

Důmyslně vybudovaná trasa vede skalnatým terénem s množstvím schodů a žebříků, ale také výhledů na různé skalní útvary. Ve skalách ji vybudoval Horským spolek v letech 1905 – 1906.

Naučná stezka s jedenácti zastaveními vede od Vysoké Lípy do Zadních Jetřichovic. Turistům přiblíží stopy zanechané našimi předky za několik tisíciletí – pravěká sídliště, pracoviště lesních řemeslníků, zaniklou osadu Zadní Jetřichovice i památku na natáčení pohádky Pyšná princezna.

Národní přírodní památka Kaňon Labe (Labský kaňon) se táhne mezi městem Děčínem a obcí Hřensko. Protéká jím řeka Labe, jeho břehy lemují vysoké pískovcové skály a okolím vedou značené turistické trasy, které vám přiblíží krásnou přírodu s řadou skalních vyhlídek.

Hřenská Kamenice pramení v Lužických horách, teče Kytlickou vrchovinou a u České Kamenice přitéká do Krušnohorské soustavy. Právě nedaleko Hřenska protéká nádhernými soutěskami, za Hřenskem ústí do Labe. Vodákům je díky národnímu parku plavba po řece zakázána.

Úzké schody mezi Jetřichovicemi a Doubicí jsou jednou z nejzajímavějších partií Národního parku České Švýcarsko. Jedná se o úzké skalní průlezy (tzv. Myší díry, úzké místy na šířku ramen) a trhliny, které jsou zpřístupněny železnými žebříky.

Strmý pískovcový masív nazvaný Stříbrné stěny se nachází asi 2 km SV od Hřenska. Jedná se o kolmou čelní stěnu na jižní straně, dlouhou asi 400 m, s pískovcovými věžemi na obou koncích. Na západním jde o Stříbrný roh a na východním o Strážce.

Malá Pravčická brána je přírodní skalní oblouk, která stejně jako Pravčická brána vznikla selektivním zvětráváním a odnosem kvádrových pískovců lavicovité odlučnosti. Na rozdíl od její větší sestry se však můžete projít nad jejím obloukem, kde byla upravena kovová vyhlídka.

Necelý kilometr severně od obce Vysoká Lípa v Českém Švýcarsku lze spatřit výrazný pískovcový blok, kde v dobách minulých stával skalní hrad Šaunštejn. Skýtá nádherné výhledy na malebné okolí Vysoké Lípy, na části Českého Švýcarska s nejvýraznějším Růžovským vrchem.

Vydejte se na sever Čech za nejstarší rozhlednou ve Šluknovském výběžku, rozhlednou Vlčí hora, která leží nad stejnojmennou obcí v nadmořské výšce 581 m n. m.

Vyhlídku Rudolfův kámen naleznete v Jetřichovických skalách. Místo s vynikajícím kruhovým výhledem patří mezi nejvyhledávanější vyhlídky v oblasti. Výstup na vrchol je náročnějšího rázu, avšak určitě stojí za to.

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Labský přívoz ve Hřensku se právem může pyšnit přívlastkem „mezinárodní“. Každý den totiž převáží místní obyvatele i turisty z české strany na německou a naopak. Přívozy nejezdí podle pevně stanoveného jízdního řádu, ale většinou podle potřeby.

Růžová vyhlídka (432 m n. m.) se nachází v Růžovém hřebeni nedaleko Děčína nad údolím Labe a poskytuje pohled na Růžový hřeben, Děčínský Sněžník a Velký Zschirstein.

Najděte sedm trpaslíků důmyslně vysekaných ve skále! Možná to zní lehce, ale úkol to není až tak snadný. Nechybí samozřejmě ani Sněhurka.

Osmikilometrová naučná stezka provádí návštěvníky přes trojici známých vyhlídek z Jetřichovic okolo skalního hrádku Šaunštejn do Vysoké Lípy. Na 16 zastaveních turisté získají vhled do kulturně-historických i aktuálních přírodních témat.

Báječné výhledy a skvělou procházku přírodou, to vše nabízí Vilemínina vyhlídka v Jetřichovických stěnách. Pokud se na tuto oblíbenou vyhlídku Českého Švýcarska vypravíte, objevíte pravé kouzlo přírody.

Při procházkách tichými lesy na západ od Krásné Lípy, můžete narazit na očíslované informační tabule s poučnými texty. U mnohých z nich si nelze nevšimnout nápaditých pomůcek či odpočinkových míst. Jedná se o Köglerovu naučnou stezku Krásnolipskem, nejstarší přírodovědnou naučnou stezkou v Čechách.

Chřibské vodopády jsou výjimečné tím, že voda v nich padá skutečně kolmo dolů a nedotýká se skály. Odborníci zařazují tyto vodopády k typu vodorovných vrstev, které se často vyskytují v tropických oblastech. Zde se vytvořily na horizontálně uložených, nestejnoměrně odolných pískovcových lavicích.

Kyjovský hrad je 40 metrů vysoký skalní ostroh s pozůstatky dávného osídlení. Místo je dobře chráněno strmými skalními stěnami a skalními průrvami. Koncem 19. století byl k tomuto místu usnadněn přístup kyjovským horským spolkem vytesáním spousty schůdků.

Skalní vyhlídku Ptačí kámen najdete pod divokým kaňonem Kamenice na dosah obce Vysoká Lípa. Výhled je především na okolí a do údolí řeky Kamenice.

Pavlínino údolí, často označované též jako Pavlino, je asi 3,5 km dlouhé kaňonovité údolí, které vytvořila říčka Chřibská Kamenice v křídových pískovcích mezi Studeným, Rynarticemi a Jetřichovicemi.

Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný původ.

Soorgrund neboli Drozdí soutěska se nachází v Národním parku Českosaské Švýcarsko na modré značce mezi rozcestím Divoká soutěska a ústím silnice označenou pro cyklisty 21 a vedoucí do Vysoké Lípy.

Kdo by si nepamatoval na legendární pohádku Pyšná princezna! A přímo do tohotu příběhu vás vtáhne replika hraničního kamene mezi královstvím Půlnočním a zemí krále Miroslava, kterou naleznete v Doubici u Staré hospody.