Národní přírodní památka Kaňon Labe (Labský kaňon) se táhne mezi městem Děčínem a obcí Hřensko. Protéká jím řeka Labe, jeho břehy lemují vysoké pískovcové skály a okolím vedou značené turistické trasy, které vám přiblíží krásnou přírodu s řadou skalních vyhlídek.
Kaňon Labe patří k nejcennějším částem
CHKO Labské pískovce. Řeka
Labe vytvořila svou erozní činností v křídových sedimentech
až 300 m hluboký kaňon − nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě − a v jeho spodní části odkryla staré krystalinické podloží.
Kaňon Labe představuje stanoviště pro řadu ohrožených, chráněných a vzácných druhů. Na štěrkopískových náplavech řeky se dosud vyskytuje
drobnokvět pobřežní (poslední naleziště v ČR, kriticky ohrožený druh), na labské břehy se po mnoha desetiletích vrátil
bobr evropský (kriticky ohrožený druh). V kaňonu hnízdí mj.
sokol stěhovavý, výr velký, moudivláček lužní a pisík obecný. Zejména na pravém břehu Labe se zachovaly rozsáhlé
porosty přirozených lesů, od lužního lesa na březích přes bučiny na svazích kaňonu po reliktní bory na hranách pískovcových stěn.
Unikátní krajinářská hodnota území je patrná zejména z
vyhlídek nad kaňonem (
Belvedér u Labské Stráně,
Růžový hřeben). Kaňonem prochází mezinárodní železnice a silnice. V současné době je přírodovědná a krajinářská hodnota kaňonu ohrožena plánovanou výstavbou vodního stupně v Prostředním Žlebu.
Z jednoho břehu na druhý suchou nohou
Pohledy na ta nejhezčí místa kaňonu vám umožní
červená turistická značka spolu se souběžnou trasou NS Kaňon Labe. Upoutá vás množství skalních útvarů, z nichž většina má své jméno. Je mezi nimi
Labská panna, Panic či třeba Terč, Želva, Mnich a mnohé další. Z jednoho břehu kaňonu na druhý se můžete dostat
přívozem z Hřenska, který vás pohodlně a rychle přepraví
do německé Schöny. Vydáte-li se po zelené či žluté turistické značce, také na opačném břehu řeky Labe na vás
čeká řada krásných výhledů.
Pohled do kaňonu z výšky
Vyhlídky nad kaňonem nabízí
nezapomenutelná panoramata. Hned na začátku v
Děčíně se otevírá krásný výhled na
Labe a protilehlý
děčínský zámek z Pastýřské stěny. Ta sem láká nejen milovníky výhledů, ale také příznivce lezení. Je protkána sítí zajištěných lezeckých tras a zdejší
Via Ferrata se řadí k našim nejhezčím. V městském
parku Kvádrberk je
Císařská vyhlídka a Labská stráž s malým pískovcovým pavilonkem.
V
Růžovém hřebeni naproti Prostřednímu Žlebu nabízí Růžová vyhlídka
pohledy do údolí Labe, na okolní skály a věže. Nejstarší vyhlídkou, která je právem označována za jednu z nejhezčích, je
Belvedér. Stupňovitou
skalní terasu se sallou terenou nechal vybudovat v letech 1701 – 1711 tehdejší majitel panství František Karel Clary-Aldringen. Sloužívala šlechtě k hudebním produkcím a hosté sem přijížděli kočárovou cestou z Bynovce. Dnes nabízí
krásný výhled do hloubky kaňonu, na protilehlé skály, německé stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone, a spolu s přilehlým hotelem Belveder je oblíbeným výletním cílem.
Údolím Labe na kole i lodí
Kaňonem vede
trasa Labské cyklostezky, nad kterou zvedající se skály cyklistům nabízí krásnou podívanou. Cyklostezka pokračuje až do Německa, avšak ještě před hranicemi překvapí
raritou v podobě tak zvaného asfaltového kina. Jedná se o obrazce, které se při jízdě na kole pohybují a vytvářejí optický klam. Labský kaňon si můžete prohlédnout i
z paluby výletní lodě. Její plavba začíná v
Děčíně a
Ústí nad Labem, pokračuje směrem na Hřensko a pohodlně vás dopraví také až do Bad Schandau či Drážďan.
Horolezení v kaňonu Labe
Úrava lezeckých pravidel 2021 – 2030 rozčleňuje NPR Kaňon Labe do
šesti dílčích oblastí, ve třech z nich je možné lézt celoročně, ve třech do července do ledna.
Od 1.7. do 31.1. je povoleno lézt
od Blokové stěny (která není na území NPR)
ke skále Cestář Kabourek, od
Pyramidy k Penzionu svět a od
Hladké věže k Dolní věži.
Celoročně je otevřena část skal o
d Ztraceného kamaráda ke skále Pod Marínou, od
Kardinála po Piskořův (Houserův) pilíř a od
Jižní stěny po Vzkříšenou stěnu.
Naopak
zcela uzavřeny zůstávají věže Doutník a Čihadlo.
Prvovýstupy na dalších 19 skalních objektů musí
povolit správci národního parku. Jde třeba o skály Kormidelník, Maják, Titanik či Minaret. Naopak na 30 skalních útvarů jsou prvovýstupy zcela zakázány. Jedná se mimo jiné o Belveder, Sarajevskou stěnu, Trůn nebo Zrcadlo.