Kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci patří svou nástěnnou výzdobou k nejzajímavějším místům v Čechách. Obrazce zpodobňují dosud neobjasněné motivy zdeformovaných lidských těl, mutantů, apokalyptických výjevů, bájných bytostí a zvířat.
Gotický kostel sv. Jana Křtitele s areálem kláštera minoritů je jednou z nejvýznamnějších památek gotické architektury. Kostel vznikal postupně od začátku 13. století, v následujícím století byla postavena kaple sv. Mikuláše, jež bývá někdy označována za perlu vrcholné gotiky v jižních Čechách. Kostel pravděpodobně založil řád německých rytířů. Kromě nich zde působil ještě žebravý řád minoritů, kteří dokončili stavbu kostela a přistavili přiléhající klášter. Kostel je proslulý zejména krásně dochovanými záhadnými nástěnnými malbami ze 14. století. Na okenních špaletách lze při bližším prozkoumání spatřit prapodivná monstra - skřety s ohromnou hlavou vyrůstající přímo z nohou, ženu s prsy na zádech a další podivné "mutace" lidských a zvířecích těl.
Pro někoho prý představují malby zdeformovaných lidských těl a mutantů
potrestané hříšníky. Jiní vidí v obludných bytostech
démony. Mohlo by jít o
vyobrazení duchovní cesty, kdy při nesprávném způsobu života údajně dochází k jakési deformaci duše. Většina nástěnné výmalby celého komplexu spadá do období 14. – 15. století. Obrazce by bylo možné také spojit s
pronásledováním kacířů, které zde probíhalo právě ve 14. století. Mezi nejzajímavější hypotézy patří to, že geometrické vzorce na barevných pásech představují
vzorce DNA. Má tomu údajně nasvědčovat
novorozenec na jednom konci pásu, který
se postupně přeměňuje na dospělého člověka, ten je ovšem již zdeformovaný. Záhadné znaky na jednotlivých obdélnících mezi dítětem a dospělým člověkem by prý mohly být zakódované genetické chyby vedoucí ke vzniku vyobrazeného mutanta. K zamyšlení však zůstává, že ve 14. století se o stavbě DNA ještě nevědělo...
Jednotlivé malby zrůd se pravidelně střídají s obdélníky zdobenými nejrůznějšími
geometrickými a rostilnnými vzory, jako by tu byla zobrazena nějaká
neznámá karetní hra. Barevné pásy jsou rozděleny na pravidelné obdélníky, každý se svým vlastním výjevem nebo geometrickým vzorcem. Účel těchto nástěnných maleb je neznámý. Obrazy však nejsou vytvořeny náhodně a
tají v sobě sdělení dostupné pouze tomu, kdo zná šifrovací klíč.
Mezi další zajímavosti kostela patří náhrobek Magdaleny z Gleichenu, významná ukázka kamenické práce z konce 15. století, barokní mobiliář a hlavní oltář s obrazem Křest Kristův od K. Schodera ze 17. století. V barokní kapli Nanebevzetí Panny Marie je
stálá expozice církevního umění a v její sakristii je umístěn
Strom života - unikátní vyřezávaná památka původně pocházející z paulánského kostela v Klášteře u Nové Bystřice.
V sakristii kostela se nachází anamorfní portrét jindřichohradeckého punčochářského mistra Tomáše Krýzy, autora největšího mechanického betlému na světě, od vizuálního umělce Patrika Proška. Tento betlém je od roku 1998 zapsán v Guinnessově rekordů a můžete jej obdivovat v jezuitském semináři Muzea Jindřichohradecka na Balbínově náměstí.
Ve velkém výstavním sále se konají výstavy.
Kostel spravuje
Muzeum Jindřichohradecka.