Muzeum města Chebu, které patří mezi nejstarší regionální muzea v Čechách bylo otevřeno roku 1874 v bývalém Městském domě, jednom z nejstarších měšťanských domů na chebském náměstí, který bývá po nejznámějším ze svých majitelů označován také jako Pachelbelův dům.
V muzeu můžete navštívit expozici krajského muzea ilustrující pomocí sbírky obrazů a dobových předmětů život i smrt císařského vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Dále jsou k vidění cenné uměleckořemeslné exponáty i předměty zachycující dějiny města a regionu.
Mezi nejzajímavější exponáty patří chebské antependium – korálková oltářní výšivka ze 14. století, gotické a barokní plastiky (dřevěné Madony z Kamenné ulice a Špalíčku), výrobky chebských cínařů a puškařů, nejstarší zvon v Čechách, datovaný k roku 1286 nebo Valdštejnův kůň (který byl zastřelen 16. 11. 1632 v bitvě u Lützenu) – který je údajně nejstarší vycpaninou v Čechách.
Expozice
Umělecko-historická
Původní část muzejní expozice realizovaná do současné podoby v devadesátých letech. Umělecko-historické sbírky odrážející společenskou, kulturní i duchovní historii Chebu a Chebska od středověku po současnost.
Chebsko poklidné a bouřlivé
Součást expozice muzea nově otevřená v roce 2007. Zaměřuje se na dějiny města a okolí v průběhu 19. a 20. století. Expozice věnovaná historii města se snaží zachytit vývoj tohoto mladého lázeňského místa v průběhu cca 200 let jejich existence.
Počátky a vývoj Chebu
Od 4. dubna 2009 je v přízemí výstavní budovy Muzea Cheb veřejnosti přístupná nově instalovaná vstupní část stálé expozice. Jak již název výstavy napovídá, jedná se o nejstarší dějiny Chebu a Chebska v historickém kontextu od 7. do začátku 15. století.
Valdštejnská obrazárna
Portrétní galerie rodu Valdštejnů a osobností s rodem spjatých. Obrazy byly v roce 1978 převedeny z Valdštejnského paláce v Praze. V roce 1994 byla celá galerie kompletně restaurována.
Valdštejnův okruh
Valdštejnův okruh tvoří tematicky ucelenou součást prohlídkové trasy zaměřenou na osobnost Albrechta z Valdštejna a na související události třicetileté války. Ústředním prostorem okruhu je Valdštejnův úmrtní pokoj, v němž byl generalissimus císařských armád 25. února roku 1634 zavražděn.
Valdštejnské sbírky
25. února 1634 byl v Chebu zavražděn Albrecht z Valdštejna. Událost vštípila do obecného povědomí spojitost Albrechta z Valdštejna s Chebem a založila pozdější valdštejnskou tradici ve zdejší oblasti. Mezi nejvýznamnější exponáty chebského muzea patří vzácný soubor předmětů souvisejících právě s osobou Albrechta z Valdštejna.
Mezi vzácné osobní předměty patří Valdštejnův kord, ostruhy, límec a boty. Součástí drobnějších předmětů je Valdštejnova mycí souprava cestovní a polní výbavy, jedná se o měděná kamínka, umyvadlo a vaničku. Do Chebu se taktéž dostala dvě slavnostní jezdecká sedla z černého a červeného sametu.
Lapidárium
V nádvoří Muzea Cheb na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad je již od 19. století instalováno 22 náhrobních kamenů, vybraných při rekonstrukci kostela sv. Mikuláše v roce 1873.
Historie Pachlebova domu
Pachelbelův dům je jedním z nejlépe zachovaných měšťanských domů na
chebském náměstí. Právě tento dům se stal 25. 2. 1634
místem zavraždění Albrechta z Valdštejna, který zde nocoval. Jméno dům obdržel po svém nejslavnějším majiteli – protestantskému purkmistrovi Alexandru Pachelbelovi, kterému byl zabaven během třicetileté války. Po zavraždění Albrechta z Valdštejna byl dům využíván jako
dům městského velitele či radnice. Od roku 1874 zde sídlí muzeum.
Rekonstukce Muzea Cheb 2019 – 2020
Muzeum prošlo v
sezoně 2020 rekonstrukcí. Bylo třeba odstranit přímotopy, které nejsou ideální pro sbírkové předměty ani pro návštěvníky. Změny se dočkaly také expozice, které nabídnou nový pohled na vystavované předměty.
Technicky se celá budova posunula na úroveň 21. století.
Krajské muzeum Cheb
Instituce byla oceněna v
Národní soutěži muzeí Gloria musaealis:
2004 – II. místo v kategorii Muzejní výstava roku 2004 – za výstavu „Sochař a keramik Willi Russ / Bildhauer und Keramik Willi Russ (1888–1974).“
2018 – zvláštní ocenění v kategorii Muzejní publikace roku – za publikaci „Květena Soosu a okolí“