Pět mozaikových lunet, původně určených pro výzdobu Národního divadla v Praze původně zdobilo Colloredovu kolonádu v Podzámecké zahradě, v roce 1999 byly přeneseny do bývalého františkánského kláštera, do míst, kde Max Švabinský strávil dětství.
Lunety najdete v areálu bývalého františkánského kláštera, nyní hotelu Octárna. Dnes jsou zde vystaveny čtyři z nich, pátá se nachází v depozitáři. Původně byly určeny pro výzdobu lodžie severního průčelí Národního divadla, k realizaci tohoto záměru však nakonec nedošlo. V roce 1963 byly Národní galerií předány Uměleckohistorickému muzeu v Kroměříži a postupně pak instalovány na několika místech ve městě. V roce 1999 byly osazeny v místě, kde kroměřížský rodák Max Švabinský (1873-1962) prožil své dětství.
Jednotlivé lunety se tematicky vztahují k významným událostem české historie: Libuše věští slávu Prahy, Karel IV. zakládá univerzitu, Jan Žižka vede tábority do boje, Komenský se loučí s vlastí. Poslední mozaikou cyklu, v areálu neumístěnou, jsou Budovatelé Národního divadla.