Největší nestátní vojenské muzeum v České republice. Muzeum je zaměřeno na vozidla a těžkou bojovou techniku, výzbroj a výstroj Československé armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech II. světové války na demarkační linii.
Muzeum na demarkační linii v Rokycanech otevřelo zcela unikátní expozici novodobého opevnění budovaného v ČSR po roce 1948 zejména na západě a jihozápadě naší republiky.
Vnitřní expozice jsou unikátním zpracováním období let 1930 – 1945 v Československu prostřednictvím multimediálních expozic. V osmi na sebe navazujících výstavních sálech jsou umístěny expozice pohraničního opevnění, výzbroje a výstroje československé prvorepublikové armády, holocaustu a II. odboje na Rokycansku a expozice jednotlivých armád podílejících se na bojích na demarkační linii.
Venkovní expozice muzea
Venkovní expozici tvoří 150 kusů vojenské techniky většinou plně pojízdné (automobilní technika z období II. světové války, poválečné výzbroje ČSLA, ženijní, spojovací a protiletadlová technika, rozsáhlé expozice obrněných transportérů, tanků a dělostřelectva) a Naučná stezka Československého stálého opevnění v roce 1938 a opevnění "Železné opony" jejíž objekty zakomponované do terénu a doplněné jednotlivými obrannými prvky tvoří část obranného systému západní hranice tak, jak byla budována našimi předky v předválečné době.
Z pohraničních oblastí převezli do Rokycan zátarasy, které ve třicátých letech minulého století bránily hranice Československa. Jsou součástí nové naučné stezky muzea na demarkační linii. Před areálem mohou zájemci spatřit, jak se vyvíjely protitankové zátarasy. K vidění zde jsou i ty prvorepublikové nazývané rozsocháče. Šlo o ocelové zábrany, které byly nejpoužívanější překážkou v lehkém i těžkém opevnění.
Po roce 1938 se těchto zábran zmocnili Němci. Dovezli je z Československa do Normandie a použili na opevnění pláží atlantického valu. Nechybí ani rekonstrukce zatarasení hraničních přechodů pomocí kolejnicových uzávěrů. Ty znemožňovaly průjezd vozidel, bylo jimi ale možné projít pěšky. Na bránění Železné opony se v 60. a 70. letech minulého století používaly takzvané Dračí zuby, což byly betonové jehlany.
Naučná stezka československého stálého opevnění a obrany „Železné opony“
Celým areálem vojenského muzea vede naučná stezka čs. stálého opevnění, kdy z pohraničních oblastí byly převezeny jednotlivé pevnostní objekty tzv. lehkého opevnění a zakomponovány do terénu tak, jak sloužily v letech 1936 -1938. Přímo ve vnitřní expozici byla postavena přesná replika lehkého objektu vz. 37B, která je plně vybavena předválečnou výzbrojí. Do všech objektů mohou návštěvníci volně vstupovat.
Nově vybudovaná expozice má za úkol poodhalit alespoň část tajemství poválečného opevnění a seznámit z obranou západní hranice jako celku. V areálu muzea byla vybudována síť podzemních chodeb, ve které můžete procházet jednotlivými typy objektů – navštívíte tak pozorovatelnu, kulometný objekt či objekt s osazenou tankovou věží. Součástí expozice je i výstava s popisy jednotlivých obranných prvků, trojrozměrné exponáty i diorama o rozměrech 3 x 2m a samozřejmě také dobová kolová technika včetně obrněného transportéru OT-64 Skot.
Jedinečností naučné stezky je zejména soustředění v jednom areálu jak předválečného, tak i novodobého opevnění a zejména přístupnost všech objektů pro volné prohlídky návštěvníků.