Jako radostná předzvěst nadcházejícího japonského festivalu Harmonie nebe a země, byla spuštěna výstava vodních a větrných kinetických objektů na nádvoří zámku Kozel.
Jejím autorem je vyhlášený umělec, pan František Svátek, který má velmi bohatou osobní i profesní historii. Výstava bude k vidění každý den, kromě pondělí. Zároveň informujeme, že v době konání divadelních představení, bude výstava částečně demontována.
Slavnostní vernisáž za přítomnosti autora 21. 6. od 18:00 na nádvoří zámku Kozel.
Po absolvování průmyslové školy jaderné techniky v Praze vystudoval František Svátek SUPŠ sochařsko-
kamenickou v Hořicích a následně Akademii výtvarných umění v Praze (1968–1973), obor sochařství
– restaurátorství. V roce 1974 emigroval do Itálie, exil však získává až v následujícím roce v Německu. Po několika letech se jako stipendista Instituto Centrale del Restauro vrací do Říma a podílí se na restaurování
tamních fresek a mozaik. V letech 1981 a 1982 vyučoval sochařské techniky na Universitě v Kasselu a věnuje
se restaurování kamenných plastik. O dva roky později se přestěhoval do Itálie, kde pedagogicky působí v Centro Europeo per la Conservazione del Patrimonio Architettonico v Benátkách. Jeden z jeho kinetických objektů zdobil celou dekádu její vestibul. Od roku 1999 trvale žije v České republice poblíž Soběslavi. „Tvorba Františka Svátka je vědomě či nevědomě dokonalou materializací zenového a taoistického myšlení. Zvonkohry rozhoupávané větrem, otáčivé lampy nebo rozličné zahradní vodní mobily a další kinetické trojrozměrné objekty mají svůj počátek na Dálném východě, především v Japonsku a Číně. Kinetické objekty Františka Svátka jsou vyjádřením harmonie mezi kulturou a naturou, lidským a božským, nebem a zemí. Je lhostejné, zda je jako médium použita voda či vzduch. Vyprázdnění naplňuje, ohnutí napřimuje. Těžké je základem lehkého, měkké vítězí nad tvrdým a nekonečná proměnlivost situací a věcí zaručuje rovnováhu našeho světa i našich životů. Harmonie a uměřenost je od nepaměti také jedním z atributů krásy. Není náhodou, že jeho první realizace ve veřejném prostoru byla právě v Japonsku pro Shobido Tokio Press.