Břasy jsou jediným místem s průmyslovou těžbou černého uhlí na povrchu v Čechách a světový unikát potom představuje jediný z povrchu odkrytý zkamenělý les z období karbonu. Tématem naučné stezky jsou četné pozůstatky důlních a průmyslových provozů v okolí Břas, Stupna, Kříš, Vranovic a Darové.
Díky naučné stezce Po stopách důlní činnosti poznáte přírodní a historické zajímavosti u Břas. Celkem osm zastavení je věnováno jak dolování černého uhlí z Břaské pánve, tak unikátním paleobotanickým nálezům, ale i historii dolování a dopravě vytěženého materiálu po kolejích i lanovkami k jeho zpracování.
Trasa naučné stezky vede částečně po modré turistické značce, která byla ve spolupráci s Klubem českých turistů prodloužena od přírodní památky Bašta kolem rozhledny Na Vrchách k rozcestí se žlutou značkou u Újezdu u Sv. Kříže. Na modrou značku na zbývajících úsecích navazuje nová zelená značka, která celý 5,5 kilometrů dlouhý okruh naučné stezky propojuje. Kromě pěších si ji mohou projet i turisté na kole.
Na každé tabuli nové stezky je kromě textů, soudobých i historických fotografií a kreseb také mapa a unikátní QR kód, který po "přečtení" chytrým telefonem navede turistu na stránky obce, kde jsou nejen texty a obrázky z již instalované tabule, ale jako bonus také další obrazové materiály, které se na tabuli nevešly.
Dobývání na Břasku
Dobývání kyzových břidlic, později i železných rud a černého uhlí u Darové a Vranovic probíhalo již od 1. pol. 17. století. Každé z osmi zastavení upozorňuje na určitou událost. Tak třeba na dědičné štoly, na uhlobaronský zámeček, na důlní úzkokolejky a lanovky nebo na dírecký potok či důl Terezi.
Naučná stezka Po stopách důlní činnosti na Břasku se nachází v jedinečné lokalitě, která je 300 miliónů let stará a její sopečná struktura je vidět i na povrchu. Černé uhlí se tady místy vyskytovalo dokonce jenom dva metry pod zemí. Dlouho šlo jen o tzv. selskou těžbu mělkými jámami. Ve 2. polovině 18. a hlavně na počátku 19. století ale nastává rozmach systematického dobývání uhlí za použití modernějších metod.
Nejprve se svrchní (hlavní) radnická sloj těžila tzv. chodbicováním neboli klínováním, tj. ručně kopanými chodbami šířky 3–5 m a výšky 5–8 m, nahoře zúženými (jakoby do klínu – odtud název). Později se přešlo na efektivnější "břaskou" metodu, která umožnila vytěžení prakticky celé mocnosti uhelné sloje beze ztrát. Tato metoda byla převzata z dobývání příbramského žilného rudního revíru, ale pro těžbu uhlí byla použita poprvé právě zde. Břasko je vlastně jednou z kolébek průmyslové revoluce v Čechách, kde byla vyvinuta, zdokonalena nebo aspoň vyzkoušena celá řada nových industriálních postupů.