Naučná stezka vás na 5 panelech seznámí s obdobím, kdy v roce 1526 přišla do Mikulova zcela nová vrstva obyvatel – novokřtěnci neboli anabaptisté. Trasa naučné stezky je dlouhá cca 1,5 km a vede v místech, kde novokřtěnecká komunita žila.
Vstupní panel stezky najdete přímo v
centru Mikulova, v sousedství
Dietrichsteinské hrobky. Stezka
prochází ulicemi města, díky tomu je dobře přístupná a nenáročná.
Od prvního zastavení se vydáte severovýchodním směrem a vystoupáte
uličkou Kamenný řádek k druhému panelu na ulici 1. května. Stezka dále pokračuje touto ulicí až ke třetímu zastavení v malém parčíku na křižovatce s Bezručovou ulicí. Zde je kromě
odpočinkového místa umístěna také
dřevěná skulptura novokřtěnce. Odtud už zbývá jen kousek do nově zrekonstruovaného parku u bývalého
lomu Janičův vrch, kde jsou umístěny poslední dva panely stezky.
Celou trasou naučné stezky vás snadno provede
mapka, kterou najdete v záhlaví každého panelu. Poslední zastavení stezky navazuje na naučnou stezku
Svatý kopeček v Mikulově.
Do života Mikulova a následně i celé vinorodé oblasti jižní Moravy vstoupila
v roce 1526 zcela nová vrstva obyvatelstva – novokřtěnci. Pojmenování "
habáni" se vžilo až na Slovensku, ale sami novokřtěnci ho vnímali jako
krajně hanlivé. Moravská šlechta přijala novokřtěnce jako
hospodářsky aktivní obyvatelstvo. Umožnila jim usadit se na svých pozemcích a především žít a podnikat podle vlastních idejí. Tolerovali je pro jejich
odbornost, spolehlivost, vysoké pracovní nasazení, bezkonkurenční
kvalitu a levnost odváděné práce. Na
jižní Moravu a do Mikulova přišli poté, kdy byli pro svoji víru a sociální požadavky
vypovězeni ze Švýcarska a okolních vyspělejších zemí západní Evropy. Hlavním důvodem přijetí novokřtěnců v Mikulově byl
hospodářský přínos.