Vinařská oblast Morava zahrnuje území od jižního cípu Moravy až po polohy rozkládající se na západ od Brna. Nachází se zde téměř 96 % ploch všech vinic registrovaných v ČR. Jižní Morava a její unikátní přírodní podmínky vytvářejí základ pro jedinečný, a přitom různorodý charakter zdejších vín.
Vinařská oblast Morava má výborné předpoklady pro výrobu vína. Vznikají zde
skvělá bílá vína se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti doplňující minerálnost a látkovou plnost, kterou réva čerpá ze zdejších úrodných půd. Souhru vůní a chutí pak podtrhují svěží kyseliny. Stejně tak k Moravě
odnepaměti patří
červená vína. Jejich chuťový projev nikdy nepostrádal zemitou esenci doprovázenou ovocitým charakterem. Díky moderním technologickým postupům se moravská červená vína mění – jsou jemná a harmonická.
Roční
průměrná teplota je 9,42 °C, průměr ročních srážek je 510 mm a průměrná roční délka
slunečního svitu je
2244 hodin podle 78letého průměru zjištěného ve
Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích. Na
jižní Moravě je 80 % ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína. Klima je přechodné s příklonem k
vnitrozemskému, s občasnými vpády
vlhkého atlantického vzduchu nebo i
ledového z vnitrozemí. Vegetační období je o něco kratší nežli v západní Evropě. Ve většině let však vyniká vyšší tepelnou intenzitou v letních měsících, což působí příznivě na zkracování vegetačních fenofází révy. To umožňuje pěstování o
drůd s pozdním vyzráváním hroznů, z nichž vznikají vysoce jakostní vína. Zrání hroznů probíhá na Moravě pomaleji. Proto se v nich udrží a koncentruje větší množství a větší
rozmanitost aromatických látek.
Vinařská oblast Morava se dělí na
čtyři podoblasti:
mikulovskou – 4 432 ha (1),
slováckou – 4 188 ha (2),
velkopavlovickou – 4 741 ha (3) a
znojemskou – 3 153 ha (4). Na Moravě se nachází také nejvíce vinařských obcí (312), viničních tratí (1 126) a pěstitelů (18 874).
Mikulovská vinařská podoblast
Město
Mikulov tvoří přirozené středisko Mikulovské vinařské podoblasti. Ve sklepeních
Valtického zámku se nachází celoročně otevřená
degustační expozice Národní soutěže vín
Salon vín České republiky. Ve
Valticích je i nejstarší vinařská škola. Význačné postavení díky kvalitě vín mají v rámci Mikulovské vinařské podoblasti mimo jiné také obce
Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov, Perná, Dolní a Horní Věstonice, Novosedly nebo
Brod nad Dyjí.
Na vápenitých půdách v okolí
Pálavy vyzrává
Ryzlink vlašský s nezaměnitelným charakterem osobité minerálnosti. Výbornou kvalitu mají i zdejší
Rulandské bílé a
Chardonnay. V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů vzniká vynikající
Veltlínské zelené. V Mikulovské vinařské podoblasti se daří i dalším odrůdám: objevíte zde skvělý Müller Thurgau, zejména na Valticku Neuburské a Sylvánské zelené. Severně od
Pálavy v okolí obcí
Strachotín, Pouzdřany a Popice se daří
Ryzlinku rýnskému, Tramínu a Pálavě, která je tu doma do slova a do písmene, neboť podobně jako odrůda Aurelius vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné.
Znojemská podoblast
Město
Znojmo bylo vždy význačným vinařským střediskem, což dokládá spleť
dlouhých chodeb vinných sklepů přímo pod městem. V blízkosti města se táhnou prvotřídní
viniční polohy se štěrkovým podložím překrytým místně spraší, případně i s polohami jílů. Tyto vinice se nalézají v pásu od
Kraví hory směrem na Hnánice.
Od Znojma na jih se táhne podél hranice s Rakouskem řada známých viničních tratí přes
Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Hnízdo, Slup, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou, většinou s půdami sprašovými nebo štěrkopísky. Na východ podél
Dyje jsou viniční svahy v Tasovicích a Hodonicích. Ve střední části Znojemska leží několik významných viničních celků na
Únanovce a Jevišovce se známými vinařskými obcemi
Těšetice,
Lechovice, Borotice. Pro Znojemsko je typická produkce bílých
aromatických vín. Kromě
Veltlínského zeleného, které je hlavní odrůdou, se tu dobře daří odrůdám
Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Pálava. Skvělé kvality dosahují i odrůdy
Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré.
Velkopavlovická podoblast
Významnými centry jsou zejména
Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče, Kobylí nebo
Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením vybudovanými ve 30. letech 13. století řádem templářských rytířů, přičemž první písemná zmínka o jejich působení je z roku 1248. Doma jsou tu zejména modré odrůdy, vysazovány jsou především na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Takové viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti, města
Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastru obce – do
Velkých Bílovic. Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě.
V severní části podoblasti v okolí
Hrušovan a Žabčic, kde se pěstuje réva na
písčitých půdách, se kromě
Veltlínského zeleného dobře daří
Rulandskému šedému a hlavně aromatickým odrůdám -
Tramínu červenému,
Pálavě,
Muškátu moravskému nebo odrůdě
Müller Thurgau.
Slovácká vinařská podoblast
Slovácko leží na jihovýchodě Moravy a má velmi
různorodé přírodní podmínky. Na jihu
Slovácka se rozkládá krajina
Podluží. Většina vinařských obcí leží podél řeky Moravy, kudy vanou ochlazující severovýchodní větry.
Daří se tu zejména
Ryzlinku rýnskému,
Rulandskému bílému a
Rulandskému šedému, z modrých odrůd (červená vína) pak
Frankovce,
Zweigeltrebe a v obci
Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové odrůdě
Cabernet Moravia.
Severně nad Podlužím je členitý kopcovitý terén s vinicemi výše položenými, kde již není tak patrný vliv teplého jižního proudění v období zrání hroznů. Leží tu dvě významná vinařská centra –
Mutěnice s
Výzkumnou vinařskou stanicí a
Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda
Muškát moravský. Další významné vinařské obce jsou
Hovorany, Čejč, Šardice a Terezín. Severní okraj
Slovácka tvoří na západě vinorodé stráně
Ždánického lesa s obcemi
Ždánice, Archlebov a Žarošice. Vinice roztroušené řídce po kraji zhoustnou kolem
Kyjova, Moštěnic, Vážan a hlavně kolem
Polešovic. Severní výspou Slovácka je
Uherskohradišťsko s významnými vinařskými polohami v okolí Boršic u Buchlovic. Daří se zde
Ryzlinku rýnskému,
Rulandskému bílému,
Muškátu moravskemu a odrůdě
Müller Thurgau. Důležitým vinařským centrem je město
Bzenec. Vzniklo zde kdysi jedno z prvních vinařských družstev, které proslulo vínem
Bzenecká lipka, což je
cuvée vyráběné z hroznů odrůdy Ryzlink rýnský.
Východ
Slovácké vinařské podoblasti tvoří předhůří
Bílých Karpat. Oproti ostatním moravským vinařským podoblastem je zde mnoho vinic vysázeno na
těžkých půdách vzniklých z původních jílů. Do takových podmínek se dobře hodí všechny
burgundské odrůdy a
Sylvánské zelené. Tam, kde je půda kamenitá a více záhřevná, se rodí výborná vína z Ryzlinku rýnského. V
Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené známkové víno
Blatnický roháč. V sousedství Blatnice jsou rozsáhlé
vinice v obci Lipov.