Pasáž Lucerna, vzdálená jen několik málo metrů od Václavského náměstí, se dnes počítá k architektonickým pomníkům dřívější moderny. V pasáži se nachází kino v secesním stylu, několik obchodů a barů a také originální socha výtvarníka Davida Černého – parodie na rytířský pomník sv. Václava.
Nové Město pražské je plné pasáží, jež ústí do křivolakých ulic, malých krámků a pitoreskních schovaných kavárniček. Systém pasáží v
Lucerně je nejspíš největší a nejzajímavější. Secesní
palác Lucerna z roku 1920 (který poznáte podle toho, že nad jeho vchodem visí velký znak vyobrazující lucernu) je protkaný
složitou sítí pasáží, jež
propojují Vodičkovu se Štěpánskou ulicí.
Z pasáže vede též vchod do slavného velkého sálu Lucerny, překrásného
kina,
rockového klubu, jedinečných krámků, vinotéky a módních kaváren. Od počátku provozu také Pražané uvykli chodit do
Mramorového sálu Lucerny na taneční kurzy. V atriu uprostřed pasáže od stropu visí provokativní socha sochaře
Davida Černého – sv. Václav sedící na břiše mrtvého koně.
Skelet budovy vznikal v letech 1907 až 1921 mimo jiné též podle návrhu Ing. Stanislava Bechyně a projektu J. Čamského a Václava Havla. Na tehdejší dobu se jednalo o velice unikátní stavbu, neboť to byla jedna z
prvních železobetonových staveb v Praze vůbec s velmi originálně řešenou sklem zastřešenou pasáží. Stavbu realizoval stavitel Ing.
Vácslav Havel (dědeček bývalého prezidenta České republiky Václava Havla). Zajímavostí je, že palác měl původně sloužit jako hokejový stadion. Po roce 1989 byl Palác Lucerna v
restituci vrácen zpět rodině Havlových a je nyní v majetku manželky Ivana Havla paní Dagmar Havlové. Jedná se o památkově chráněný komplex.
Palác Lucerna se stal záhy centrem kulturního a společenského života v Praze a v jeho prostorách se odehrávalo mnoho významných společenských událostí. Svůj statut zachovává do dnešnich dnů, kdy je Palác Lucerna nositelem odkazu bohaté kulturní tradice České republiky.
Kavárna Lucerna,
situovaná v prvním patře přímo uprostřed pasáže, je architektonickým skvostem, kde hosté mohou příjemně strávit čas, například při čekání na filmovou projekci, při pracovní schůzce nebo si jen vychutnat skvělou
kávu, sklenku dobrého vína či ochutnat z nabídky tradičních zákusků.
I
střecha pasáže Lucerny má své využití. V roce 2014 získal střešní svět Lucerny od paní Havlové do své správy
Ondřej Kobza, který hledal vhodnou střechu, kde by se dala vybudovat komunitní zahrada po vzoru fenoménu Brooklyn Grange Farm. Prostor se taktéž dá využít pro inspirativní setkávání a kulturní dialog mezi lidmi. K projektu se připojil architekt Petr Hájek, který se výrazně podepsal pod zdařilou realizaci renovace střechy. Ta ve své nové podobě připomíná palubu zaoceánského parníku. Vybudovalo se železné zábradlí, a především se střecha na pár dní, poprvé po dlouhých 95 letech, konečně
otevřela veřejnosti.