Areál s poutním kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici

Mariánská Police, jak je celý areál v historických dokumentech nazýván, je významné barokní mariánské poutní místo s milostnou soškou Panny Marie, která byla podle legendy nalezena v roce 1523 na břehu řeky Ploučnice. Nález je spojován s luteránstvím a jeho obrazoborectvím. Poutní areál je situován na vyvýšené místo a je důležitým orientačním bodem v krajině. Samotné místo nálezu hornopolické sošky připomíná mohutný barokní pískovcový sloup, nacházející se mezi starým a novým mostem níže v obci.
 
První zmínky o kostele jsou již ze 13. století, kdy víme, že spadal pod klášter v Doksanech. Ke konci 17. století (v roce 1689) pak Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský začal na jeho místě budovat nový barokní kostel. V té době bylo panství spravováno ze Zákup. Stavitelem byl slavný litoměřický architekt Julius Broggio. Z původního gotického kostela byla do novostavby začleněna pravděpodobně pouze jeho západní část, zbytek je čistě v barokním slohu. Dcera vévody Sasko-Lauenburského a manželka posledního toskánského velkovévody z rodu Medici Gastona, Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská, dovedla hornopolický areál k jeho největší slávě a rozkvětu. Její dvorní architekt Václav Špaček, který je také autorem zámku v Ploskovicích nedaleko Litoměřic, přestavěl a rozšířil Mariánskou Polici do podoby, v jaké ji známe dnes.

Barokní perla přitahovala poutníky

Bez nadsázky lze tvrdit, že je areál barokní perlou. Jako magnet přitahoval poutníky, kteří místo v desetitisících navštěvovali. Svědčí o tom mimo jiné nemalé množství zpovědnic, dochovaných jak v kostele, tak v ambitech. Existují doklady o tom, že bylo denně podáváno 30–40 tisíc svatých přijímání. Víme dokonce o tom, že z východní strany byl na zvonici umisťován obraz Krista, který krvácel. K tomu se dochovaly účty za červenou barvu. Neméně zajímavé je to, že Mariánská Police měla svoji vlastní poustevnu.
 
Péče a mecenášství velkovévodkyně Toskánské je patrné v jednotlivých prvcích, které tvoří vybavení kostela. Jde například o relikviářové figuríny s ostatky sv. Kristýny a sv. Pavla z římských katakomb, kdy se přenesení ostatků stalo obrovskou slavností (1724). V kostele jsou umístěné monogramy velkovévodkyně, nacházejí se například na menze hlavního oltáře nebo kazatelně. Její zásluhou došlo k povýšení na arciděkanství (1723) a podařilo se jí dosáhnout toho, že hornopoličtí arciděkané získali právo nosit při slavnostních bohoslužbách mitru a berlu (1736). Mezi nejvýznamnější hornopolické arciděkany patřil známý šprýmař a výjimečná osobnost Wenzel Hocke (1732–1808), zvaný Hockewanzel, který má při vstupu do areálu po pravé straně pomník.
 

Soška Panny Marie Hornopolické

Panna Marie Hornopolická je typem sošky Panny Marie v naději, tedy těhotné Panny Marie. Má sepjaté ruce v modlitbě a v prosklené schráně na břiše je postavička nenarozeného Ježíška. Soška je umístěna na hlavním oltáři v kostele a v průběhu roku je podle liturgického období a svátků převlékána. Hlavní pouť, Třešňová, se koná v neděli před 2. červencem, kdy se dříve slavilo Navštívení Panny Marie. Druhou významnou poutí byl v minulosti ještě srpnový svátek Panny Marie Sněžné.
 
Poutní areál je cenný především z důvodu jeho jedinečného a intaktního zachování v barokním duchu, který nebyl setřen ani pozdějšími udržovacími pracemi a zásahy. Jakousi „generální opravou“ prošlo místo v roce 1861 za Ferdinanda Dobrotivého a poslední větší změna se potom uskutečnila na začátku 20. století. Do tohoto období patří například vybudování nového schodiště na varhanní emporu v západní části.
 

Legendy a zázraky v Horní Polici

K poutnímu místu se váže řada legend. Kromě nálezu gotické sošky jde například o barokní svíce v presbytáři kostela, které mají být naplněny střelivem. Byla zde i řada zázračných uzdravení. Okovy, umístěné v ambitu, připomínají vysvobození Matěje Hosera, kterého zajali Švédové a odvezli ho do Úštěka a kterému při útěku v Horní Polici okovy samy spadly.
 
Zajímavostí je, že má poutní místo pod severním ambitem kostnici, která vznikla tehdy, když byl zrušen hřbitov kolem kostela (kostnice je nepřístupná). S platností od 1. července 2018 se poutní místo stalo národní kulturní památkou.
 

Obnova poutního areálu 2018 – 2022

 Poutní areál rprošel ozsáhlou obnovou, na kterou se podařilo získat prostředky z Evropské unie (program IROP). Stav areálu byl natolik špatný, že bylo nutné přikročit ke komplexní obnově. .
 

Jak se k areálu dostat?

Poutní areál se nachází přímo v obci Horní Police, na vyvýšeném místě nad řekou Ploučnicí. Zaparkovat je možné níže v obci nebo u hřbitova. Bezbariérový vstup je na západní straně areálu, kde je vyhrazené parkovací místo pro invalidy.