Město Tišnov, které leží na pokraji Českomoravské vysočiny, se pyšní řadou památek i unikátním bohatým mineralogickým nalezištěm. Dvakrát ročně se zde konají Mezinárodní expozice minerálů. Turisté si oblíbili také návštěvu kopce Květnice, rozhledny Klucanina či přírodního parku Svratecká hornatina.
Velké zalíbení v krajině dnešního Tišnovska musela najít začátkem 13. století česká královna Konstancie, vdova po Přemyslu Otakaru I., když se rozhodla vybudovat právě zde klášter Porta Coeli – Brána nebes (dnes je to národní památka). Jeho bohatě zdobený gotický portál je unikátní uměleckou prací v celé střední Evropě. S jeho výstavbou souvisí i založení města Tišnova. To leží v kotlině protékané řekou Svratkou, v závětří magické hory Květnice, jež svým názvem symbolizuje jedinečnost druhového bohatství rostlin a na ně vázaných živočichů. Již r. 1928 byla vyhlášena přírodní rezervací.
Dvakrát ročně se v Tišnově koná Mezinárodní expozice minerálů a při té příležitosti je možné navštívit jeskyně v hoře Květnici. Místo konání výstavy má své opodstatnění. O zdejším mineralogickém bohatství se zmiňuje i freska na radnici: "Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava“.
Kromě barokních domů a původně gotického farního chrámu sv. Václava se Tišnov může pochlubit několika zajímavými ukázkami architektury 20. století. Jedná se kupříkladu o novorenesanční radnici v romantickém historizujícím stylu, dekorovanou sgrafity s motivy historie města, pozdně secesní vily na bývalé lázeňské promenádě, nemocnici či funkcionalistickou budovu městské spořitelny z ateliéru architektů Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta. Z funkcionalistického období pochází také, v roce 1996 rekonstruovaný, Jamborův dům se stálou expozicí obrazů akademického malíře Josefa Jambora a dalšími výstavními prostorami, ve kterých celoročně probíhají výstavy současných výtvarníků.
Slavný všeuměl a světoběžník Jára Cimrman má od roku 2007 v Tišnově svůj chodníček. Měří asi 40 metrů a spojuje ulice Na honech a Družstevní. V nedaleké Lomnici začíná jeho Naučná stezka.
V roce 2006 byla zdejší Koželužská ulička zapsána do knihy českých rekordů jako nejužší v republice. Je 49 metrů dlouhá a ve svém nejužším místě měří 77,5 centimetru.
Nad městem na kopci Klucanina (410 m) byla na místě někdejší dřevěné rozhledny, vybudována v r. 2003 nová rozhledna. Její celková výška je 29,3 m a na vrchol vede 133 schodů. Je volně přístupná celý rok. Na jejím úpatí je ojedinělá naučná stezka pro děti.