Přírodní park Písecké hory

Kopcovité zalesněné pásmo Píseckých hor se táhne jižně od řeky Otavy. Název "hory" vystihuje hornické využití v dávných dobách. Unikátem současnosti je zde jediné světové naleziště radioaktivního nerostu, nazvaného Písekit (vzorek si lze prohlédnout v Prácheňském muzeu v Písku).

Nejvyšší horou je zde Mehelník (633 m). O Mehelníku se tradují pověsti o pokladu i o mehelnických loupežnících. Zde právě údajně pobývá duch Píseckých hor skřítek Pimon, střežící zlatý poklad. Mezi roztroušenými balvany na vrcholu připomíná loupežníky i jeden balvan zvaný Stůl, který později získal přízvisko Loupežnický.

Jedním z oblíbených cílů je i vrchol Jarník, kde se nachází v nadmořské výšce 609 m volně přístupná vyhlídková věž, z níž se nabízí pěkný kruhový rozhled jak na blízké město Písek, směrem k Putimi, na hřeben Blanského lesa s Kletí. Vrch Jarník byl pojmenován podle toho, že nad ním vychází slunce za jarní rovnodennosti.

Zajímavý je také výstup na rozhlednu Vysoký Kamýk (627 m) – nejvyšší horu Mehelnické vrchoviny. Sedmiboká zděná věž měří 46 metrů a stojí na místě významného geodetického bodu. Uvidíte odtud vrcholky Šumavy, Novohradských hor nebo Středočeskou pahorkatinu.

Ve středověku se v Píseckých horách těžilo zlato a stříbro. První zmínka o této činnosti pochází z roku 1336. Největší rozmach však zlatodoly zažily v 15. a 16. století, kdy byly na Havírkách objeveny zlatonosné křemenné žíly. Středověké šachty zde tvoří několik řad o celkové délce přesahující 1 km. V podzemí jsou propojeny štolami. Vytěžený křemen se odvážel do úpravny – zlatorudného mlýna na řece Otavě. Dnes jsou šachty z velké části zasypány a zatopeny. Jen několik set metrů od Havírek, na Flekačkách, najdete novou lesovnu Lesů města Písku a u ní pozoruhodnou stavbu sluneční luštírny lesích semen.

Rybník Němec je pro svou romantičnost přirovnáván k horským jezerům. Součástí rybníka je i malý ostrůvek, který je přístupný po lávce. Jak potvrdily archeologické nálezy, ostrůvek býval v 15. století tvrzištěm. Tradují se dvě možnosti, jak přišel ke svému jménu. První varianta poukazuje na skutečnost, že jeho hladina je stále klidná bez vln a zůstává vždy "němá". Druhá varianta zase předpokládá, že rybník patřil někomu z píseckých Němců.

Jedna z nejvydatnějších studánek v píseckých lesích je studánka U Dobré Vody, která pramení nedaleko rozcestí V srdci. Tento čarovný pramen, mnohými také považovaný za léčivý, vytéká z hlubin Píseckých hor v každém ročním období. Jeho zdroj nevysychá ani v parných a suchých létech. K prameni se pravidelně ubírá mnoho píseckých pro pitnou vodu, která je opravdu kvalitní. Můžeme předpokládat, že pramen byl zdrojem vody po staletí.

Písecké hory jsou protkány celou řadou pěších okruhů a cyklotras. Cyklisté mohou pro plány na celodenní výlet využít trasy č. 1015, 1016 a 1017, pěší turisté si mohou projít 18 km dlouhý "Velký okruh píseckými lesy". Na cestách si užijete výhledy na Písek, Písecko, střední a částečně jihovýchodní Šumavu. Z Písku se do Píseckých hor dostanete jednoduše pěšky po červené značce.