Čechy byly po staletí považovány za zlatonosnou zemi: vypovídají o tom nejen
největší poklady naší země, které vám představujeme na
Kudy z nudy, ale i spousta
míst, nazvaných podle zlata. Zlato se rýžovalo na
Otavě, Kocábě, Blanici, Vltavě a v dalších řekách a dodnes se můžete vypravit na výlet do řady zajímavých míst s expozicemi a stezkami zaměřenými právě na dobývání vzácného kovu. Zlato zpracovávali už
Keltové v okolí dnešní
Prahy nebo
Brna, pozdější naleziště byla u
Jílového u Prahy, na
Šumavě u
Kašperských Hor, v okolí
Velkého Blaníku nebo třeba ve
Zlatých Horách v
Jeseníkách. Významná ložiska zlata se ale v českém podzemí nacházejí dodnes. Podle posledních propočtů jde o zhruba 392 tun a jeho hodnota dosahuje stovek miliard korun.
Největší ložisko zlata ve střední Evropě
Bezkonkurenčně
největší ložisko zlata nejenom v Česku, ale i v celé střední Evropě leží ve
Středním Povltaví, ve strmých svazích nad
přehradou Slapy. Pod vesničkami
Mokrsko a
Čelina, a také v oblasti nedalekých
Psích hor jsou údajně zásoby zlata za desítky miliard korun. I když se o něm ví, je nedobytné. Za prvé má těžba zlata výrazný negativní dopad na životní prostředí, za druhé by zlatý důl podle odhadů zabral prostor přibližně 400 x 600 x 200 metrů. Kdyby vypukla novodobá zlatá horečka a odpovědné úřady těžbu zlata v
Povltaví povolily, z map by zmizela nejenom vesnice
Mokrsko, ale zřejmě i velká část Psích hor včetně
Veselého vrchu s rozhlednou.
Zlatá expozice a zlaté doly v Jílovém u Prahy
Nejlepší proto bude zajít se na zlato podívat do některého muzea – třeba do
Regionálního muzea v
Jílovém u Prahy. Městečko patřilo společně s
Novým Knínem a
Kašperskými Horami na
Šumavě ke slavným zlatohorním městům českého království. Ve zdejším zlatorudném revíru se vytěžilo celkem jedenáct tun zlata a zlatníci z ní vyrobili třeba část
Svatováclavské koruny. Jílovský horní úřad sídlil v dolní části náměstí, v historické budově zvané
Mince. I když poslední pokusy o těžbu zlata v okolí Jílového skončily v polovině 20. století, Mince je dodnes plná zlata. V budově totiž sídlí
Regionální muzeum, zaměřené právě na zlato – a nová
expozice, otevřená v září 2024, nabízí unikátní zážitky. Na vlastní oči například uvidíte, jak vypadal
podmokelský poklad, který obsahoval 50 kilogramů zlatých
keltských duhovek. K vidění i potěžkání tu budou repliky zlatých cihel, uvidíte tunu zlata uspořádanou do podoby pyramidy, pravěké i současné šperky a sbírku pamětních mincí a medailí z produkce
České mincovny. Nechybí ani replika největšího nugetu zlata na světě, který vážil neuvěřitelných 87 kilogramů, anebo unikátní vzorky zlata z různých koutů světa.
Obnovená
naučná stezka Jílovské zlaté doly vás od muzea dovede do několika štol, kde se zlato skutečně dolovalo, a to do
štoly sv. Josefa,
štoly sv. Antonína Paduánského a
důlního díla Halíře. V hlavní sezoně se sem můžete vypravit na prohlídku.
Muzeum zlata a štola Josef v Novém Kníně
Také
Muzeum zlata v
Novém Kníně, připomínající historii hledání a dobývání zlata, města i jeho okolí sídlí v renesanční budově, kde kdysi býval perkmistrovský úřad a mincovna. Část expozice mapuje tradici mistrovství světa v rýžování zlata u nás i v zahraničí, leccos se tu dozvíte i o místních tradičních řemeslech. V muzeu vám také poradí, kde v okolí najdete
naučné stezky s geologicko-hornickým zaměřením. Některé stopy starých důlních děl v okolí jsou patrné dodnes.
Vyzkoušet můžete třeba
naučnou stezku Zlaté Psí hory, která vás seznámí nejenom s obřím ložiskem zlata, ale upozorní na stará i novodobá báňská díla. Částí trasy vede stezka po okraji
přírodní rezervace Vymyšlenská pěšina v příkrém svahu nad
Slapskou přehradou, výlet můžete spojit s návštěvou
rozhledny Veselý vrch. Cestou také půjdete kolem
štoly Josef, vyražené v letech 1981–91 kvůli geologickému průzkumu zlatonosných ložisek. Jen páteřní chodba měří 1 835 metrů, celková délka štol ale přesahuje šest kilometrů. Ve štole funguje podzemní laboratoř pro studenty stavební fakulty ČVUT v
Praze; zkoumají tu například materiály, z nichž se budují úložiště radioaktivních odpadů.
Zlato ze Zlatých Hor
V okolí
Zlatých Hor v
Jeseníkách se zlato dobývalo zřejmě už na přelomu 10. a 11. století. Největšího rozkvětu dosáhla těžba v 16. století, kdy tu byly objeveny valouny zlata vážící 1,38 a 1,78 kilogramů. Symbolický poslední vozík ze štol vyjel v roce 1993 a těžba se zastavila. Zlatou horečku ale dodnes připomíná
Městské muzeum a hlavně atraktivní
zlatokopecký skanzen Údolí ztracených štol s
naučnou stezkou, hornickou osadou a replikami středověkých zlatorudných mlýnů. Můžete si tu zkusit rýžování, kromě toho ale uvidíte, jak se drtila zlatá ruda a při troše štěstí si kousíček zlata odnesete domů. Zlatokopecké tradice ovšem v kraji žijí dál: v areálu se každý rok konají akce
Otvírání jesenického Klondiku anebo
soutěž O putovní zlatou pánev starosty Zlatých Hor. Do
Zlatých Hor se také pravidelně sjíždějí světové zlatokopecké špičky, a to v letech, kdy se tu koná
mistrovství světa v rýžování zlata.
Další zlaté výlety: zlatodůl Roudný a Brdy
Za zlatem se také můžete vypravit k
Velkému Blaníku do
zlatodolu Roudný. Nejstarší zmínky o něm pocházejí z roku 1337, kdy
král Jan Lucemburský dal tamní doly do zástavy
Petrovi z Rožmberka. Dodnes jsou na svazích kopce nad vsí
Roudný patrné známky někdejší povrchové těžby, později byly hloubeny také první šachty. Středověkou těžbu, během níž byla vytěžena až jedna tuna zlata, patrně ukončily husitské války.
Později se dolování zlata obnovilo a Roudný zažil časy největší slávy na začátku 20. století, kdy se tu vytěžilo nejvíc zlata v celé Evropě. Za první republiky byl důl zatopen, podle některých odhadů ale pod zemí dodnes leží asi dvacet až třicet tun zlata. S historií a fungováním zlatého dolu vás seznámí
naučná stezka, která začíná na návsi v Roudném. Okruh má patnáct zastavení a měří zhruba pět kilometrů.
Další významnější ložiska zlata se nacházejí u
Voltýřova, části obce
Klučenice, a v
Petráškově hoře u
Rožmitálu pod Třemšínem, na území
chráněné krajinné oblasti Brdy.
Zlato: co o něm nevíte?
- Znáte největší zlatou minci světa, vyrobenou gravírováním? Váží 130 kilogramů a byla vyrobena v roce 2019 ke 100. výročí samostatné československé měny.
- Zlato bylo prvním kovem, který kdy lidé začali těžit a zpracovávat. Nerezaví, je odolné vůči kyselinám, vnějším vlivům, soli i zásadám.
- Zlato je téměř třikrát těžší než železo a jen pro představu, 1 centimetr krychlový váží přibližně 19,3 gramů. Docela malá cihlička s rozměry 20 x 10 x 5 centimetrů tak váží více než 19 kilogramů.
- Nejstarší zlatý šperk původem z dnešního Česka pochází z naleziště u Toušeně poblíž Brandýsa nad Labem. Jde o spirálovou ozdobu vlasů, jejíž stáří se odhaduje na 4 800 let.
- První české zlaté mince se začaly razit za vlády Jana Lucemburského.
- Pevnost a odolnost zlata posilují slitiny dalších kovů, jejichž smícháním vzniká bílé, žluté či růžové zlato. Například bílé zlato se skládá z čistého zlata, zbytek pak tvoří slitiny niklu, stříbra a zinku. Žluté zlato je slitinou čistého zlata, stříbra a mědi, a růžové nebo červené zlato se od něj liší pouze rozdílným poměrem stříbra a mědi.
- Dodnes bylo na světě vytěženo 200 000 tun zlata, podle odhadů ale stále pod zemí zůstává zhruba 80 % nevytěžených zásob.
- Zlato se těží ve většině zemí světa ve na všech světadílech, zhruba polovina zlatých dolů se nachází v Kanadě.
- Největším producentem zlata je Čína, odkud pochází asi 15 % celkové světové produkce zlata.
- V Česku je slavný nález Křepického zlata, balvanu s hmotností asi dva kilogramy.