Bývalé letní sídlo augustiniánského řádu na Starém Brně vzniklo v letech 1740–1742 přestavbou staré sýpky. V Rezidenci společně s dalšími augustiniány přebýval Johann Gregor Mendel, zakladatel genetiky.
Velmi významným objektem, který rozhodně stojí v Šardicích za zhlédnutí je Rezidence – bývalé reprezentační letní sídlo brněnských augustiniánů, kterým Šardice náležely a kteří se významně zasloužili o zdejší rozvoj vinařství. Rezidence byla vybavena potřebnými úředními a společenskými prostorami – prokuraturou, prelaturou, kaplí, obytnými a hospodářskými místnostmi. Sloužila nejen pro ubytování hospodářského inspektora, ale byla i letoviskem preláta a mnichů. Součástí majetku augustiniánů – velkých milovníků vína – byl i Loyderův sklep s lisovnou, který byl vystavěn v roce 1745. V budově bydlel opat Johann Gregor Mendel, zakladatel genetiky a také pokrokový opat Cyril Napp. K rezidenci přiléhala zahrada a traduje se, že právě tady Mendel prováděl své pokusy s hrachem.
V Rezidenci se nachází velmi zajímavá expozice Měřidla a váhy. Nejrůznější misky, váhy, odměrky a žejdlíky na vážení poštovních zásilek, zlata i obilí. Nejstarší exponáty pochází z baroka. Všechny váhy jsou funkční, dalo by se s nimi vážit i dnes. Kuriózním měřidlem je měrka na vejce, kde se zobáček ptáčka musel dotýkat vajíčka, aby bylo vejce považováno za standardní. K dalším raritám patří měřidlo na deset centimetrů odstřihnuté nitě. Expozice výstavy není určena jen k pasivnímu prohlížení, ale návštěvník má možnost vyzkoušet si váhy a zapsat aktuální stav počasí do meteorologického listu. Také je zde koutek určený pro kreslení dětí.
Rezidence stojí na okraji obce, naproti rozsáhlého areálu bývalého státního statku. Štít budovy se slunečními hodinami je z dálky vidět z hlavní silnice č. II/422, směr Kyjov-Čejč. Kolem Rezidence vede 65 km dlouhá Mutěnická vinařská cyklostezka. Značená obousměrně typickými značkami se stylizovaným sklepním žúdrem růžové barvy.
Před budovou se stojí informační tabule o historii vinařství, které bylo po staletí tradiční obživou občanů Šardic, o čem svědčí i dochované mosazné pečetidlo z roku 162 s vinařskou tématikou. Původní horenský řád vydaný přímo pro Šardice markrabětem Janem Jindřichem přizpůsobil roku 1753 opat Pertscher novým poměrům. „Vinohradské regule“ odstranily fyzické tresty a omezily pokuty, byla zakázána práce o nedělích a svátcích a stanoven trest tři dny vězení pro vinaře, který nesvětil svátky. Vinné sklepy v té době mělo jen několik vinařů, začátkem 18. století vlastnili sklep v Šardicích jen augustiánský klášter, farář a hostinský. Chalupníci si začali stavět sklepy teprve tehdy, když museli odevzdávat vrchnosti vinné dávky nikoliv v moštu, ale v čistém víně.