Hrad Krakovec je ukázkou vrcholné gotické architektury. Krakovci bylo také souzeno, aby se stal posledním útočištěm mistra J. Husa, když byl prohlášen za kacíře a vypuzen z Prahy. Natáčely se zde scény z filmu Ať žijí duchové.
Hrad Krakovec znají čeští školáci jako místo, kde pobýval Mistr Jan Hus poté, co musel opustit Prahu. Romantická zřícenina s mnoha dochovanými gotickými prvky je považována za zajímavý příklad hradní architektury 14. století. Palác byl vystavěn jako trojkřídlá dvoupatrová budova. Ke stavebním úpravám došlo začátkem 16. století (pozdně gotická okna) a v 17. století (nedochované renesanční štíty).
Hrad Krakovec ale není jen romantická zřícenina, množstvím dochovaných gotických architektonických prvků, nekonvenčním provedením hradní arkýřové kaple, postavením půlválcové věže a dalšími detaily vypovídá o původním rozsahu i architektonické koncepci hradu a přesvědčivě dokládá, že Krakovec je torzo unikátní hradní architektury. Stavebně představuje vývojový mezičlánek přechodu mezi hradem a zámkem. Krakovec měl tedy spíše charakter gotického zámku než hradu a naplňoval především požadavky reprezentace a pohodlného bydlení, což ostatně dodnes dokládají zbytky originálních, prostorově i klenebně uspořádaných prvků. Typická pro architekturu václavské dvorní huti byla hradní kaple v rohovém prostoru i jižního křídla v I. patře. Torzo arkýřového presbyteria je obrácené k východu a spočívá na vysokém hranolovém pilíři.
V současném čase je z paláce nejlépe dochováno jižní křídlo, a to v celé výšce. Ze západního křídla se zachovala vnější obvodová stěna a části příčných zdí, z východního křídla zbylo obvodové zdivo pod úrovní nádvoří.