Čechův mlýn je ukrytý v panenské přírodě Křivoklátska. Kromě zvířat a rostlin tu najdete i technický skvost – unikátní elektroskanzen. Vypravte se do počátků doby elektrické v Čechách. Čechova elektrárna, jedna z prvních svého druhu u nás vyrábí proud dokonce i dnes.
Čechův mlýn patří mezi jeden ze sedmi divů Rakovnicka. Unikátní panenská příroda obklopuje řeku Berounku. Nedotčená příroda poskytuje prostort pro milovníky nekonečných procházek, dostatečně se zde vyřádí vodáci, rybáři i plavci. Zahlédnout je možné mloky, bobry, černé čápy, volavky a další množství zvířat a krásných rostlin.
Milovníci historie a techniky si mohou prohlédnout jedinečný
elektroskanzen – technickou a kulturní památku. Prozkoumat nedaleký hrad Týřov a hlavně se nadýchat vzduchu, který tady ještě voní! Inspirujte se místem, které miloval spisovatel Ota Pavel, energii tu dobíjel Honza Vyčítal a na ryby se občas zastaví oblíbený Jakub Vágner.
Když se
v prosinci roku 1920 poprvé
rozsvítily ve Slabcích lampy elektrického osvětlení, byla to taková záře a něco tak nového, neznámého, že z okolních vesnic přijely tři hasičské sbory v domnění, že ve Slabcích hoří. Střídavý elektrický proud tehdy do Slabec tekl z malé vodní elektrárny, kterou
ve svém mlýně na řece Berounce u Šlovic vybudoval mlynář Václav Čech.
Prohlídka Čechovy malé vodní elektrárny v areálu mlýna, jehož historie sahá až do poloviny šestnáctého století, je výjimečnou
výpravou po počátků doby elektrické v Čechách. Na unikátně dochovaném technickém zařízení elektrárny, v němž vyniká
generátor značky Siemens z přelomu 19. a 20. století a
naftový motor značky Škoda z 20. let 20. století, vám
vnuk zakladatele elektrárny Ing. Petr Čech ukáže, jak se elektřina vyráběla před téměř 100 lety, a seznámí vás i se
současností elektrárny, využívající k výrobě elektřiny stejně jako ve svých počátcích ekologickou sílu vody řeky Berounky.
Poutavé vyprávění o elektřině zpestří Petr Čech o zajímavé kapitoly z rodinné kroniky mlynářského rodu Čechů, blízce spřízněného s prezidentem Edvardem Benešem (jehož oba dědové pocházeli ze Šlovic), i spisovatelem Otou Pavlem. Otevřeno je zde po domluvě, proto doporučujeme prohlídku dohodnout předem po telefonu.