Když Albrecht z Valdštejna získal spolu s frýdlantským panstvím i Liberec, dal v létech 1631–1633 západně od Staroměstského náměstí vybudovat novou čtvrť nazvanou Nové Město. Dodnes se dochovaly tři domy, které jsou považovány za nejstarší měšťanské domy v Liberci.
Po bitvě na Bílé hoře získal panství frýdlantské a s ním i Liberec vévoda Albrecht z Valdštejna. Do historie tohoto města se zapsal tím, že dal založit Nové Město s rozlehlým obdélníkovým náměstím (dnešním Sokolovským), kolem něhož byly postaveny obytné domy podobného vzhledu. Nové domy byly určeny především pro řemeslníky a to zejména pro soukeníky, jelikož Valdštejn měl velkou potřebu plátna na uniformy svého vojska.
Domy byly patrové, roubené a hrázděné, s vysokými trojúhelníkovými štíty obrácenými do náměstí, přízemí měly v loubí. Strmé sedlové střechy pokrýval šindel. Ozdobné štíty z hrázděného zdiva vytvářely zajímavý rámec prostorného náměstí, loubí dovolovalo i za nepříznivého počasí společenský a obchodní život obyvatelům.
V průběhu osmnáctého století došlo k přestavbám i na tomto náměstí. Dřevěné domky postupně nahradily domy zděné, jejich výška se zvyšovala, až koncem 19. století dostalo náměstí dnešní souvislé zastavení. Z původní zástavby zůstaly pouze jakoby nedopatřením ve Větrné uličce tři dřevěné domky, dnes nazývané Valdštejnské, které však byly postavené až po Valdštejnově smrti v letech 1678 – 1681, přesto si zachovaly původní vzhled ostatních domů před přestavbou. Dnes jsou to také jediné doklady původní dřevěné zástavby v Liberci a považují se za nejstarší dochované měšťanské domy v Liberci. V jednom z nich (čp. 265-I ) byla i krčma U Města Petrohradu.
Po skončení druhé světové války byl osud zchátralých a neobydlených domků dlouho nejistý. Cenné objekty dlouho chátraly, až se dostaly do stavu, kdy ohrožovaly okolí, proto se začalo uvažovat o jejich zboření. Tomu unikly zásluhou studentů a profesorů sousední Střední průmyslové školy stavební, kteří provedli v 70. letech 20. století rekonstrukci předních částí objektů.