Při povstání českých stavů proti Habsburkům se
Albrecht z Valdštejna přidal na stranu císaře, čímž získal jeho důvěru. Po porážce povstání na
Bílé hoře roku 1620 byl povýšen na knížete a později na vévodu. Jeho
Frýdlantské vévodství bylo jakýmsi státem ve státě. Vrcholem Valdštejnovy moci byl
titul vrchního velitele císařských vojsk. S obrovskou armádou sklízel
úspěchy v mnoha bitvách třicetileté války – v roce 1625 postavil pro císaře Ferdinanda II. velkou armádu, kterou poslal do bojů v severním Německu a proti
dánskému králi Kristiánovi IV. Již jako Generalissimus zbavil zemi Sasů a vydal se do boje s armádou švédského
krále Gustava II. Adolfa, který padl v bitvě u Lützenu (1632).
Po Albrechtovi z Valdštejna zůstalo v Čechách
mnoho památek – v Praze výstavní
Valdštejnská zahrada a
Valdštejnský palác (kde dnes sídlí Senát ČR),
Valdštejnské domky v Liberci,
Valdštejnská lodžie u Jičína a
v Chebu, kde došlo k Valdštejnově vraždě se dnes nachází
muzeum s autentickým úmrtním pokojem. Vystavená je zde řada osobních předmětů vévody – jeho
kord,
ostruhy,
sedla i
vycpaný kůň, který byl zastřelen 16. 11. 1632 v již zmíněné bitvě u Lützenu. Součástí drobnějších předmětů v expozici, která prošla roku 2020 výraznou rekonstrukcí, je Valdštejnova
mycí souprava cestovní a polní výbavy, jedná se o měděná kamínka, umyvadlo a vaničku.
Nepohodlný generál
Ctižádostivý vojevůdce však
sklízel nejen úspěchy, ale také všelijaké
intriky a pomluvy. Mezi všemi v těchto taktikách vynikal trojlístek ambiciózních důstojníků –
Jan Matyáš Gallas, Ottavius Piccolomini a
Jan Aldringen. Začátkem roku 1634 přišel Albrecht z Valdštejna sám s tím, že se vzdá generalátu. To by však pro císaře znamenalo
vyplacení vysokého odstupného, na které se ve válkou zruinované královské pokladně nedostávalo. Proto byl vymyšlen plán, jak se již nepohodlného
vévody zbavit a zkonfiskovat jeho majetek. Na základě falešných obvinění byl Albrecht z Valdštejna nařčen z toho, že se údajně spojil s nepřítelem a chtěl
zavraždit císaře s jeho rodinou.
Císař 24. ledna roku 1634 podepsal
patent, kterým Albrechta z Valdštejna zbavoval vrchního velení císařské armády. Tímto dekretem učinil císař z Valdštejna a jeho společníků
štvanou zvěř, vydanou na milost a nemilost útočníkům, kteří mohli udeřit kdykoliv a odkudkoliv. Valdštejn se
pokusil uprchnout z dosahu císaře
do Chebu, odkud chtěl kontaktovat nepřátele habsburské monarchie operující na říšském území. Malebné město se však všem stalo osudným. Na jeho
fyzickou likvidaci se zde domluvil
velitel města Chebu John Gordon, podplukovník Walter Leslie a
plukovník dragounů Walter Butler.
Zločin a trest
Jako první přišli na řadu Valdštenovi poslední spojenci – ti byli nalákáni na
slavnostní banket, který pořádal v
chebském hradu podplukovník Gordon.
25. února kolem osmnácté hodiny dorazili hosté na místo činu.
Za hodinu již však nebyli mezi živými – všechny do jednoho je pobili Butlerovi dragouni.
Zbývalo se jen postarat o hlavní postavu tohoto dramatu –
Albrechta z Valdštejna, který přebýval v centru města,
Pachelbelově domě. Mezi
osmou a devátou večer dorazili dragouni pod vedením Irčana Deverouxe, i sem. Těžce zranili sluhu, který nesl pohár s vínem a probodli i páže před Valdštejnovým pokojem. Tam nalezli
vévodu beze zbraně, jen v noční košili. S výkřikem „Ty špatná, křivopřísežná, stará, odbojná šelmo!“ se Deveroux na starého muže vrhnul, až dlouhé
ostří jeho partyzány (halapartny) projelo Valdštejnovým hrudníkem a
vystoupilo mezi lopatkami. Vévoda z Frýdlantu byl na místě mrtev.
Císař Ferdinand II. nechal, poté co do Vídně dorazily první věrohodné zprávy o Valdštejnově smrti, sloužit
za duše zemřelých tři tisíce mší. Jeho
vrahy odměnil doposud nevídanými odměnami. Jan Matyáš Gallas dostal bohaté panství Frýdlant s
Libercem a Smiřicemi. Ve výčtu obdarovaných nechyběl Ottavian Piccolomini, Jan Aldringen, ani tři plukovníci, kteří se ujali fyzické likvidace vévody. Například Walter Butler získal panství
Doksy s
Berštejnem, k tomu hraběcí titul, hodnost císařského komorníka a zlatý řetěz.
Zavzpomínejte na Albrechta na Valdštejnských slavnostech
Každoročně se Albrechtu z Valdštejna věnují velké městské oslavy – v sudé roky v
Jičíně a v lichém roce ve
Frýdlantu. Letos budou oblíbené
Valdštejnské slavnosti probíhat v Jičíně, a to od
17. do 19. května 2024. Město opět ožije slavnostmi, ke kterým tradičně patří dobové kostýmy, tradiční řemesla, trhy a dobová hudba, výstavy, hry, průvod masek nebo ohňostroj. Na náměstí bude na návštěvníky čekat
dobový trh s řemeslníky, dobovými výrobky a řadou skvělých dobrot a také bohatý kulturní program. Po celý víkend budete v ulicích města potkávat
vojáky v dobových kostýmech, mužné pány,
krásné dámy a samozřejmě vojevůdce
Albrechta z Valdštejna s jeho chotí a družinou.