Vojenský historický ústav je vědecko výzkumné, muzejní a knihovní zařízení resortu Ministerstva obrany. Jeho posláním je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a hmotné památky k dějinám našeho vojenství a armády, odborně o tyto fondy a sbírky pečovat, vědecky je zkoumat a zpracovávat.
Výsledky této práce prezentuje VHÚ jednak v
muzejní a výstavní činnosti, dále v archivní a
knihovní službě, na vědeckých konferencích a seminářích, v knižních a časopiseckých publikacích a v dalším servisu vojenským útvarům, ústavům a zařízením a ve službách veřejnosti.
Vědeckovýzkumná činnost VHÚ je prioritně zaměřena
na zkoumání a dokumentaci historie českého a československého vojenství včetně problematiky 1., 2. a 3. odboje.
Muzea a výstavní prostory ve správě VHÚ:
Nově zrekonstruované muzeum návštěvníkům nabízí pohled do historie vojenství na českém území od nejstarších dějin až do současnosti. Více než sedm tisíc sbírkových předmětů je umístěno ve výjimečných výstavních prostorách. Exponáty doplňují dioramata, audiovizuální prvky a QR kódy. Pro nejmladší návštěvníky jsou v muzeu připraveny kvízy, vystřihovánky a haptické předměty. První část expozice je věnovaná historickému období do roku 1740. Další expozice přibližuje historickou etapu 1740 až 1914. V expozici první světové války 1914 – 1918 je spojujícím motivem vlak, který pomyslně odváží návštěvníka do zákopů. Další část expozice se zaměřuje na období 1918 až 1938, začíná návratem československých legionářů do Československa, pokračuje formováním čs. armády a závěr je věnován politické situaci ve 30. letech. Obsáhlá expozice 1938 – 1948 zahrnuje období po Mnichovu, druhou světovou válku i poválečné uspořádání. K vidění jsou zde unikátní předměty, například pistole Otakara Jaroše nebo osobní věci parašutistů. Další část expozice se zabývá událostmi po roce 1948, kdy se Československo ocitlo za železnou oponou. Závěrečná část je věnována období od listopadu 1989 až do současnosti a působení našich vojáků v zahraničních operacích.
Vstup je zdarma.
Letecké muzeum Kbely patří k největší leteckým muzeím v Evropě. Návštěvníci mohou shlédnout přes 100 vystavených letadel v krytých halách a 25 v nekrytých expozicích. Muzeum se vztahuje k historii československého a českého letectví s důrazem na vojenské. Pro srovnání jsou zde také vystaveny vybrané typy světově významných letadel a kromě toho i množství leteckých motorů, součásti draků letounů, výzbroj, výstroj, stejnokroje, prapory, vyznamenání a další památky, které se vztahují k historii československého a českého letectví.
Vstup je zdarma.
Vojenské technické muzeum Lešany se nachází mezi obcemi Krhanicemi a Lešany u Týnce nad Sázavou v bývalých dělostřeleckých kasárnách. Toto muzeum tvoří více než 700 historických tanků, kanonů, motocyklů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel, raketová technika, spojovací a ženijní prostředky a logistický materiál pocházející z období od roku 1890 až do současnosti. Unikátní je zejména sbírka československých vojenských dopravních prostředků – tanků, motocyklů, nákladních a velitelských automobilů – z období let 1918–1939 a kolekce kanonů systému Škoda.
Z období studené války patří mezi jedinečné exponáty raketová technika a také tanky – jak z výzbroje Varšavské smlouvy, tak z výzbroje NATO. Expozičním pojetím se muzeum hlásí k moderním trendům prezentace sbírek technické povahy.
Vstup je zdarma
V Národním památníku hrdinů heydrichiády máte unikátní možnost prohlédnout si kryptu kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde se 21 nocí ukrývalo sedm parašutistů po atentátu na Reinharda Heydricha. Útok, který nesl krycí název Anhtropoid, úspěšně provedli 27. května 1942 Jan Kubiš a Josef Gabčík. Krypta je zachována v téměř identickém stavu, v jakém ji obývali parašutisté a kde 18. června 1942 svedli svůj poslední boj proti stonásobné německé přesile. V památníku si můžete prohlédnout expozici, která sleduje vývoj od mnichovské dohody, přes vznik Protektorátu Čechy a Morava a nástup Reinharda Heydricha k moci, k přípravám a provedení atentátu, až k boji v kostele a kryptě. Pozornost je věnována také sokolským odbojářům a členům pravoslavné církve a mnoha lidem, kteří parašutistům aktivně pomáhali, a bez jejichž pomoci by se parašutisté neobešli. Expozice je v českém a anglickém jazyce a doplňují ji nejen unikátní sbírkové předměty, ale také dobové audiovize.
Vstup je zdarma.
Vojenský historický ústav v Praze
Instituce byla oceněna v
Národní soutěži muzeí Gloria musaealis:
2022 – Cena Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku 2022 – za projekt „Rekonstrukce Armádního muzea Žižkov
a nové expozice“
2014 – zvláštní ocenění udělené na návrh čestného výboru soutěže v kategorii Muzejní počin roku 2014 – za projekt „Velká válka 1914–1918“, ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně, Muzeem města Brna, Moravským zemským muzeem, Moravskou galerií v Brně, Národním technickým muzeem, Českou poštou, s. p. – Poštovním muzeem, Národním muzeem a Národním památkovým ústavem
2007 – Cena Českého výboru ICOM – za výstavu „Albrecht z Valdštejna a jeho doba“, ve spolupráci s Národním muzeem Praha a Senátem Parlamentu ČR
2005 – Cena Českého výboru ICOM – za výstavu „Prag 27. Mai 1942, 10.35 Uhr – Das Heydrich Attentat“ v Deutsches Technik-museum Berlin 2002 – II. místo v kategorii Muzejní výstava roku 2002 – za výstavu „ATENTÁT Operace Anthropoid 1941–1942“
2003 – Cena Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku 2003 – za záchranu expozičního hangáru č. 88 Leteckého muzea Kbely a jeho zpřístupnění veřejnosti
2002 – III. místo v kategorii Muzejní publikace roku 2002 – za publikaci „ATENTÁT Operace Anthropoid 1941–1942“