Zámek Hradiště – Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích

Připravují se zde  expozice věnované vývoji regionu jižního Plzeňska od nejstarších dob po současnost. Celoročně se v muzeu pořádají výstavy ze sbírkového fondu muzea, výstavy výtvarného charakteru a z dalších oborů. Důležité místo zde má nově vybudovaná knihovna s bohatým muzejním fondem, přístupná badatelům a nejširší veřejnosti. Součástí zámku je kaple sv. Ondřeje, postavená v 2. polovině 19. století Hanušem Kolovratem, nejvýznamnějším majitelem někdejšího hradišťského panství. Průvodce je schopen tlumočit výklad do znakové řeči. Zámek obklopuje rozsáhlý park v anglickém stylu, lemovaný protékající řekou Úslavou.
 

Haptický doprovodný program:

Haptický doprovodný program připravený v části stálé expozice v 1. patře zámku Hradiště je určen především nevidomým a slabozrakým návštěvníkům. V případě zájmu jej však mohou využít rovněž vidící, kteří si např. prostřednictvím pásky na oči mohou vyzkoušet, jak své okolí vnímají lidé se zrakovým handicapem, seznámit se s Braillovým písmem, zbavit se předsudků o nevidomých a slabozrakých lidech a poznat, jak jim lépe porozumět a případně i poskytnout pomoc.

Návštěvníci se mohou hmatem seznámit s tradičními regionálními řemeslnými výrobky, např. kolovečskou keramikou, skašovskými hračkami, proutěným zbožím běžné potřeby, nechybí ani repliky sbírkových předmětů z keramiky. Do haptického doprovodného programu je rovněž zařazena expozice děl prof. Milana Knížáka.
Součástí služeb poskytovaných návštěvníkům jsou informační texty v Braillově písmu nebo černotisku a průvodcovský výklad s rozšířeným popisem prohlídkového okruhu, jehož základním prvkem je právě zprostředkování hmatového zážitku.
 

Z historie zámku:

Pseudogotický zámek Hradiště se nachází na jihovýchodním okraji města Blovic, na ostrožně vymezené řekou Úslavou a Komoranským potokem. Původní gotická tvrz zde stála již na konci 15. století. Její zbytky se zachovaly v suterénu v místě dnešního vstupu do objektu.

První písemná zmínka o tvrzi v Hradišti však pochází až z roku 1545, kdy patřila rodu Hradišťských z Hořovic. Po nich se vlastníkem panství stává Anna, roz. Pouzarka z Michnic, dalšími majiteli jsou postupně Karlové ze Svárova, Maxmilián Rudolf hrabě z Gutštejna a Jan Josef svobodný pán z Újezda a na Březnici.

V 16. století byla gotická tvrz přestavěna a vznikl rozlehlý dvoukřídlý renesanční zámek. Po třicetileté válce byl zámek udržován jen s obtížemi. Až v roce 1704 za již zmíněného Jana Josefa svobodného pána z Újezda a na Březnici byl zámek barokně přestavěn. 

Další rozsáhlá barokní přestavba proběhla po roce 1726 za nového majitele Viléma Albrechta hraběte Kolovrata Krakovského. Barokní zámek tvořila tři křídla otevřená směrem na západ, kde existovalo slavnostní dvouramenné schodiště do zámeckého parku. V letech 1845 – 1846, za vlády Jana Nepomuka Karla Krakovského z Kolovrat, zvaného Hanuš, prošel zámecký areál nákladnou přestavbou ve stylu tehdy módního klasicismu, pravděpodobně podle projektu významného architekta Johanna Philipa Joendla. V roce 1872 získávají velkostatek hrabata Pálffyové, kteří si zvolili Hradiště za své hlavní letní sídlo. V letech 1872 – 1874 proběhla velkolepá pseudogotická přestavba, která vtiskla zámku dnešní podobu.

Roku 1919 Jan Pálffy z Erdödu velkostatek Hradiště prodal hronovskému textilnímu továrníkovi Adolfu Klikarovi. Nový majitel provedl některé úpravy interiéru, například zrušil hraběcí koupelnu a v prostoru vlevo od průjezdu (v místě dnešní pokladny) si zřídil moderní byt s kubistickými prvky. Po roce 1945 byl velkostatek konfiskován a od roku 1950 sloužila budova zámku potřebám zemědělského školství.