Tři trubky, Lešná, Větruše nebo Hněvín: naplánujte si výlety k našim nejmladším zámkům

Pohádkový zámek Lešná a Zoo Zlín

Benjamínkem mezi moravskými šlechtickými sídly je zámek Lešná, kam se podíváte jen coby návštěvníci zoologické zahrady Zlín. Pohádková stavba, kde se novorenesance mísí s novogotikou, švýcarským stylem i novobarokem, vznikla v letech 1887–1893 a její majitelé, hrabata Seilernové, ji vybavili veškerým dobovým komfortem. Nahlédnout můžete do pracovny hraběte Josefa Karla Seilerna. Právě on na začátku 20. století založil v zámeckém parku soukromou zoologickou zahradu, prababičku současné Zoo Zlín. Pokud se chystáte navštívit obě místa, doporučujeme vám zakoupit si na pokladně zoo kombinovanou vstupenku nazvanou "zoo+zámek".
 

Romantické vyhlídky na severu

Krásné výhledy, výletní restaurace a penziony – to je společný znak několika zámečků na severu Čech. K nejznámějším patří Větruše v Ústí nad Labem: kromě zámečku s rozhlednou, restaurací a hotelem tu najdete i přírodní a zrcadlové bludiště, výlet z centra města navíc zpestří lanovka. Pověstná je i Pastýřská stěna v Děčíně: vyhlídková restaurace inspirovaná středověkými hrady tu stojí od roku 1905. Kromě krásného výhledu na město, zámek a do údolí Labe najdete na kopci i zoologickou zahradu, přes hřeben prochází také červená turistická značka, která vede dál na západ kolem Terezínského rybníka k rozhledně na Děčínském Sněžníku. Lanovku tu nemají, místní legendou ale býval výtah ve skále; v provozu byl ale jen jedenáct let, naposled v roce 1994. Oblíbená je via ferrata s patnácti trasami na skalách pod zámečkem.

Romantickou hradní vyhlídku má i Varnsdorf: Hrádek (Burgsberg) zdaleka viditelná dominanta města, stojící téměř na státní hranici nad silničním přechodem do Německa. Okázalé sídlo členů místní sekce Horského spolku vyrostlo za jediný rok, první návštěvníci přišli kouzelný výhled na město, Šluknovskou pahorkatinu, Lužické hory nebo Krkonoše, obdivovat v roce 1904. V současné době probíhá na Hrádku rekonstrukce, která by měla trvat minimálně do konce roku 2024. Mezi obyvateli i návštěvníky Litoměřic je známá i Mostka či Mostná hora, výletní restaurace s rozhlednou; na severním okraji Litoměřic stojí od roku 1910. Delší historii má romantický hrádek Hněvín nad Mostem, ze kterého si prohlédnete krajinu od úpatí Krušných hor až po České středohoří. Původní hrad zanikl za třicetileté války, dnešní věž s restaurací v gotizujícím slohu vyrostla v letech 1905–1906.
 

Poslední zámek v Čechách

Elegantní atmosféra počátku 20. století a pověst nejmladšího zámku u nás provází zámeček Chateau Kotěra v Ratboři u Kolína, který pro vlastníky místního cukrovaru, rodinu Mandelíků, stavěl v letech 1911–1913 Jan Kotěra. Pro tehdy asi třicetiletého zakladatele české moderní architektury byl ratbořský zámek první velkou zakázkou. Dnes je známý jako luxusní hotel s vyhlášenou restaurací, zámecké pokoje jsou vybavené replikami i originály původního zařízení. Cukrovarnickou oblast v Polabí připomínají také výletní jízdy po obnovené řepařské železničce v Sendražicích; síť úzkokolejek přepravujících řepu měřila na přelomu 19. a 20. století více než 130 kilometrů.
 

Lovecký zámeček na Kladské

U národní přírodní rezervace Kladské rašeliny v blízkosti Mariánských Lázní leží malá osada Kladská, jejíž dominantou je dřevěný lovecký zámeček knížete Schönburga-Waldenburga. Na přelomu 19. a 20. století dal majitel postavit ještě dalších pět srubů, všechny ve švýcarsko-tyrolském stylu. Kníže Otto Sigismund Schönburg-Waldenburg byl vášnivým milovníkem přírody a chovu zvěře. Za jeho života byla Kladská druhým největším revírem v Čechách. Dodnes se zde koná organizovaný lov zvěře. V areálu nechybí ani restaurace s domácí klasickou kuchyní, ubytovat se můžete jak v Loveckém zámečku, tak i Loveckém srubu nebo Prázdninovém bytě.
 

Hraniční zámeček mezi Rakouskem a Moravou

Hraniční zámeček u obce Hlohovec je významná architektonická památka Lednicko-valtického areálu. Byl vybudován Lichtenštejny jako jejich letní sídlo. Zámek byl vystavěn na močálovité půdě, která musela být nejdříve zpevněna dřevěnými piloty a rošty, na které pak byly položeny základy objektu. Nachází se při břehu Hlohoveckého rybníka a stojí na historické hranici Moravy a Dolního Rakouska, což připomíná i název na fasádě "Zwischen Österreich und Mähren" (mezi Rakouskem a Moravou). Jedna polovina stavby byla postavena na rakouské a druhá na moravské straně – ve své době procházela totiž hranice středem tehdy jednoho rybníka. Ta byla posunuta až daleko na jih za Valtice přičleněním Valticka k ČSR v roce 1920. Dnes se v areálu nachází hotel, restaurace Essens, vinný sklep, terasy, salonky, kongresový sál, sauna, masážní vířivá vana, venkovní bazén a mnoho dalších služeb.
 

Rokokový Karlštejn na Vysočině

Když se řekne Karlštejn, většina z nás si vybaví středočeská královský hrad u Berounky. My vás však zavedeme na Vysočinu ke stejnojmennému loveckému zámečku. Své jméno získal podle názvu zdejšího vršku. V roce 1770 ho nechal postavit český šlechtic a majitel rychmburského panství Filip Kinský. Původně sloužil knížecímu dvoru rodu Kinských z Vchynic a Tetova a až do roku 1925 obklopovala zámeček jelení obora. Ze zámečku je půvabný výhled do kraje Svratouchu. Na zámku Karlštejn se natáčely filmy Temno, O kominickém učni a dceři cukráře a televizní seriál Četnické humoresky. Další zajímavostí je i to, že leží ve výšce kolem 780 metrů nad mořem a je nejvýše položeným zámkem v Česku. Po rozsáhlé rekonstrukci se změnil na příjemné ubytovací místo s restaurací, ze které se vám nebude chtít odejít.
 

Zámeček ve Vysoké u Příbramě s expozicí Antonína Dvořáka

Od roku 1873 patřilo vysocké panství k majetku hraběte Václava Kounice, švagra slavného českého skladatele Antonína Dvořáka (roku 1877 se oženil se starší sestrou Dvořákovy ženy Anny, Josefinou). Kounic nechal část lesa na okraji obce upravit v lesopark, v jehož středu dal vystavět malý zámeček podle návrhu architekta Čeňka Gregora. Stavbu věnoval svatebním darem Josefině, která v něm pak prožila většinu života. Dvořák byl poprvé na Vysokou pozván novomanžely Kounicovými při příležitosti jejich sňatku v roce 1877 a zdejší příroda mu na první pohled učarovala. Další pozvání přišlo roku 1880. Během tohoto léta a ve třech následujících obýval skladatel tzv. dvorek, menší stavení v těsné blízkosti zámečku. Uvnitř dnes najdete expozici nejen o Antonínu Dvořákovi, ale také o osobnostech původních majitelů, hraběte Václava Roberta Kounice a jeho manželky Josefíny (roz. Čermákové), významné pražské herečky.
 

Tři trubky, Větrný zámek a neexistující Pepčín

• Vojenskému prostoru v Brdech padly za oběť desítky vesnic, osad, samot a hájoven. Jedním z mála dochovaných objektů je lovecký zámeček Tři trubky, který nechal v letech 1888 až 1890 na soutoku Třítrubeckého a Padrťského potoka vybudovat hrabě Jeroným Colloredo-Mannsfeld, majitel okolních lesů a panství Dobříš a Zbiroh. Romantickou stavbu si prohlédnete nejen zvenčí – v areálu loveckého zámečku vznikl Dům přírodz Brdy s poutavou expozicí.
• Zvláštní stavbu objevíte na vrchu Křemešníku mezi Pelhřimovem a Jihlavou. Kromě stejnojmenného hotelu, poutního kostela nejsvětější Trojice s křížovou cestou, rozhledny Pípalka s krásným kruhovým rozhledem nebo okružní naučné stezky tu stojí Větrný zámek. Kvůli skleněným havranům sedícím na věži a připomínajícím známou pohádku se mu říká také Havraní. Masivní sídlo si nechal v letech 1930–34 podle návrhu Kamila Hilberta postavit sochař, tvůrce medailí a milovník pohádek Josef Šejnost, ale nestihl dokončit ani zámek, ani otevřít zamýšlené muzeum medailí. Větrný zámek si prohlédnete jen zvenčí.
• Nejmladší šlechtické sídlo s nejkratší historií stávalo pod návrším Myšince mezi Uherským Brodem, Drslavicemi a Vlčnovem. V letech 1903 až 1905 tu hrabě Václav Kounic pro svoji druhou ženu Josefínu nechal postavit překrásný pětipatrový letohrádek Obora, kterému místní říkali Pepčín. Na konci druhé světové války byl vyrabován a dlouhá desetiletí pak chátral, roku 1981 byl srovnán se zemí. Dnes jej připomíná jen holá mýtina a nepatrné zbytky sklepení se studnou, obnovy se Pepčín možná dočká v podobě rozhledny.