Zámek v Rabštejně na Střelou se pomalu otevírá veřejnosti. Po prvních rekonstrukcích, které mají objekt stavebně vrátit do stavu dle jednotlivých historických slohů, slouží prostory ke svatebním obřadům a příležitostným prohlídkám.
Chcete mít
romantickou svatbu v místě, které si oblíbil a často na něm pobýval i sám český král a římský císař Karel IV.?
Vdejte či ožeňte se v zámku na Rabštejně nad Střelou, který po dlouhé době otevírá prostory k tomuto účelu a pořiďte si nezapomenutelné svatební fotografie ze zámku,
zámeckého francouzského parku, či z hradu s úžasnými přírodními scenériemi, které umožňuje údolí řeky Střely a zalesněné břidličnaté stráně v pozadí.
Svatební obřady budou po dohodě s matrikou v Manětíně možné
o víkendech od června do října.
Z historie zámku: první zprávy o Rabštejnu pocházejí
ze 13. století, kdy na skalnatém ostrohu vyrostla kamenná tvrz. Další vlastník, podkomoří a rádce krále Jana Lucemburského
Oldřich Pluh, jej nechal
přestavěl na hrad, který se stal významným šlechtickým sídlem a v předhradí založil opevněné
město, kterému u krále vymohl městské právo.
Synové Oldřicha Pluha si
znepřátelili krále Karla IV., ten Rabštejn nejprve
nařídil zbořit, ale když se s hradem a jeho výjimečnou strategickou a poté i malebně krásnou polohou seznámil,
přinutil odbojné bratry k prodeji hradu a
sám se stal jeho vlastníkem. Hrad a jeho úžasnou přírodu kolem si zamiloval a často zde pobýval, čímž se málokterý český hrad může pochlubit.
Výnosy z rabštejnského panství
věnoval své čtvrté manželce Elišce Pomořanské (známé svou silou, s níž holýma rukama údajně lámala meče). Město dostalo od krále i právo vybírat clo.
Václav IV. postoupil hrad do zástavy Benešovi Čertovi z Hořovic, v době husitských válek se, neznámo jak, hradu na nějaký čas zmocnil Jindřich Plavenský a tímto se i hrad do válek nepřímo zapojil,
nikdy však husity dobit nebyl. Dále pak rabštejnské panství bylo panovníky zastavováno různým držitelům, nutno zmínit zejména Calty z Kamenné hory (příbuzní krále Jiřího z Poděbrad),
pány z Gutštejna. Jak šel čas staletími byli to
Šlikové, kteří po požáru v polovině 16. století vyhořelý hrad nechali znovu přestavět do podoby pozdně gotického a renesančního zámku, dále
Švamberkové, Libštejnští z Kolovrat, nakrátko i
Albrecht z Valdštejna.
Velký rozvoj Rabštejna (a to nejen zámku) je spojen s rodem
Pöttingů, kteří
přestavěli renesanční zámek po roce 1705 do částečně barokní podoby s klasicistními prvky. Úpravy v
romantickém stylu se dočkaly
pozůstatky hradu za zámkem, později (za Lažanských) upravené v horní části
na vyhlídku. Dalšími majiteli byli
Černínové,
Krakovští z Kolovrat a v roce 1748 se stávají posledními šlechtickými majiteli až do roku 1945
Lažanští.
Zámek je možné s průvodcem navštívit od července do srpna.