Samostatně stojící zvonice z počátku 16. stol. V suterénu je možné navštívit lapidárium, v prvním nadzemním podlaží je vystaven restaurovaný chrámový poklad, z vnějšího ochozu si nenechte ujít vyhlídku na město.
Budova zvonice byla postavena na počátku 16. stol.
z nutnosti umístit zvony mimo narušené věže kostela sv. Bartoloměje a jako výraz sebevědomí kolínských měšťanů. Její dnešní podoba je výsledkem pozdní gotiky a historizující přestavby z roku 1872. Autorem této přestavby, jež změnila tvar ochozu a střechy, je přední architekt středoevropského historismu Josef Mocker.
Řemeslníci v interiéru
zvonice zrestaurovali vnitřní zdivo a repasovali okenice. Prostory budou nově sloužit jako
expozice. V suterénu vzniklo
lapidárium s kamenickými prvky, které pochází přímo z
kostela svatého Bartoloměje. V prvním patře najdou návštěvníci vystavený
církevní poklad, například kalichy nebo monstrance
a pod zvony bude nainstalována
zvonkohra. Nejvýše ve zvonici, kde byla původně místnost věžníka, vznikla malá výstavní síň pro výstavy fotografií nebo drobnějšího umění.
Klenotnice Římskokatolické farnosti Kolín
Místnost v přízemí svatobartolomějské zvonice snad již v době svého vzniku na počátku 16. století sloužila jako
prostor k uložení cenností. Dnes je zde vystavena část souboru chrámových pokladů Římskokatolické farnosti Kolín. Jedná se o kolekci cenných
historických předmětů ze zlaceného stříbra, tak zvaných precios, užívaných buď k bohoslužbě (liturgii), nebo kultu (devoci).
Její základ tvoří předměty z pokladnice kolínského
chrámu svatého Bartoloměje. V ní se do dnešní doby zachoval početný soubor precios ze 17. – 20. století, který je však pouhým zlomkem někdejší oslnivé nádhery, sloužící k oslavě Boha i vyjádření osobní zbožnosti a vděku mnoha generací Kolíňanů. Přestože byl poklad svatobartolomějského chrámu
shromažďován už od 13. století, stal se opakovaně obětí válečných rabování, náboženských reformních hnutí i změn dobového vkusu, takže o jeho nejstarších klenotech z období gotiky a renesance se dovídáme jen z historických písemných pramenů. Dnes jeho
základ tvoří především barokní a klasicistní památky. I ty však byly ohroženy povinným odevzdáváním kostelního stříbra v době ekonomické krize Rakouského císařství roku 1810, kdy došlo za účelem získání cenného kovu pro státní potřeby k bezohlednému zničení řady vzácných uměleckořemeslných prací.
V dnešní době jsou součástí klenotnice také preciosa, užívaná v dalších kostelech na území kolínské farnosti. Najdete zde tedy například
liturgické náčiní, které dříve tvořilo součást vybavení kostelů sv. Bartoloměje v Býchorech, sv. Václava a Božího Těla v Křečhoři, sv. Jiří v Lošanech, sv. Petra a Pavla v Nebovidech, sv. Jakuba Většího v Ovčárech, nebo sv. Ondřeje ve Starém Kolíně.
Lapidárium v suterénu
V suterénu zvonice vzniklo
lapidárium s kamenickými prvky, které pochází přímo z
kostela svatého Bartoloměje. V průběhu 60 až 80. let 20. století byly především zásluhou bratří Jana a Ladislava Kamarýtových ke kostelu sv. Bartoloměje a na parkán shromažďovány různé části kamenických článků ze zničených staveb jak v
Kolíně tak blízkém okolí. Většinu těchto
fragmentů se podařilo lokalizovat a postupně budou
zpřístupněny veřejnosti.
Uvidíte zde
části chrličů, zbytky soch a relikty dalších historických prvků z
chrámu svatého Bartoloměje a jeho okolí.