Průhledný, bezbarvý a bez zápachu, složením 78 % dusík, 21 % kyslík a zbytek oxid uhličitý. To je vzduch. Bereme ho jako samozřejmost, přesto se nám občas připomene. Třeba zajímavými zprávami na
Kudy z nudy. Připomeneme vám, že
Mariánské Lázně získaly díky ovzduší naplněnému terapeutickými aerosoly vzácný
titul klimatických lázní. Že na
světové výstavě EXPO zazářil český vynález, který umí vyrobit vodu ze vzduchu. A že zkrátka vzduch si zaslouží naši plnou pozornost.
1. Mariánské Lázně, klimatické lázně a vzduch, který léčí
Zná je každý, ale víte, že druhé největší
lázně v České republice,
Mariánské Lázně, se v roce 2023 zařadily mezi
klimatické lázně? Možná to zní zvláštně, protože čerstvý vzduch přece dýcháme ve všech lázních. Některé z nich se ale díky unikátním podmínkám a výjimečně čistému vzduchu řadí mezi
lázně klimatické.
Mariánské Lázně se staly sedmým lázeňským místem s tímto označením v České republice a po
Lázních Kynžvart druhým v
Karlovarském kraji. Navíc jako jediné lázeňské město v Česku mají Mariánské Lázně všechny léčivé zdroje dostupné na jednom místě, tedy přírodní minerální vody, peloidy (rašelinu), zřídelní plyn a léčivé klima, a jsou také jedním z
trojice západočeských lázeňských měst zařazených na seznam UNESCO.
2. Kouzlo přírody v bývalých slunečních a vzdušných lázní
Voňavý čerstvý vzduch neslibují jen
klimatické lázně s titulem uděleným Českým inspektorátem lázní a zřídel, ale i další místa. Vypravte se třeba do
přírody, do
hor, do
skalních měst nebo do někdejších
slunečních a
vzdušných lázní. I když dnes už oficiálně mezi lázeňská místa nepatří, stále je tam hezky – včetně čerstvého vzduchu!
3. Science centra: místa, kde se o vzduchu dozvíte všechno
A když na
Kudy z nudy říkáme všechno, myslíme opravdu všechno. Vzduch sice není vidět, to ale neznamená, že fyzicky neexistuje. Důkazy, jak se o tom můžeme sami přesvědčit, nabízejí
science centra. Vyberte si některé z nich a přijďte si hrát se vzduchem. Například v
brněnském zábavním vědeckém parku Vida! v expozici zaměřené na vzduch přijdete na to, proč se ve vodě plné vzduchových bublin loď snáze potopí, jak je možné, že těžká kovová letadla létají jako ptáci, co by se stalo, kdyby Země neměla atmosféru, jaký účinek na naše zdraví mají výfukové plyny anebo co se děje v našich plicích při docela obyčejném nádechu a výdechu. A užijete si spousty zábavných pokusů!
4. Něco je ve vzduchu aneb adrenalinové výlety
Vzduch je stlačitelný a s rostoucí teplotou vzrůstá jeho tlak. Tlak občas roste i těm, kteří se vydávají na výlety doporučené portálem
Kudy z nudy. Vedle
výletů do nejvyšších bodů všech regionů nabízíme skutečně unikátní tipy na
adrenalinové zážitky ve vzduchu, tedy například
visutý most Sky Bridge 721 přes údolí na
Dolní Moravě anebo
zipline ve
sportovním areálu Klíny v
Krušných horách. To jsou zážitky opravdu jen pro otrlé, mnohým ale stačí třeba „obyčejná“
Stezka v oblacích,
stezka Valaška na
Pustevnách, kde na návštěvníky čeká skleněná vyhlídková plošina, anebo
výlety po skleněných podlahách.
5. Vynález ze světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji
Atrakcí
českého národního pavilonu na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji ve Spojených arabských emirátech byl
systém S.A.W.E.R. Vynález, jehož anglické jméno
Solar Air Water Earth Resources si vědci počeštili na „sejvr“, umí jen s pomocí solární energie vyrábět vodu ze vzduchu. Protože v Dubaji mají vysokou vlhkost vzduchu, na výstavě přístroj vyráběl 800 až 1300 litrů vody denně. Uprostřed rozžhavené pouště by byla výkonnost menší, odhadem kolem stovky litrů denně. V konkurenci několika tisíc exponátů ze dvou set zemí celého světa S.A.W.E.R. získal od premiéra SAE šejka Muhammada bin Rašída Maktúma
cenu za nejlepší inovaci představenou na EXPO.
6. Vzdušné vynálezy
Vzduch hraje hlavní roli u spousty vynálezů – připomeňme třeba
pneumatiky, fén, vyvinutý na začátku dvacátých let 20. století v Německu, anebo o něco starší
vysavač. Ten první se podařilo zkonstruovat v Londýně v roce 1902, ale protože v té době mělo jen málo domů zavedenou elektřinu, vysavač umístili na vůz tažený koňmi a do domů se zaváděla jen 250 metrů dlouhá hadice. Vynález měl jedinou vadu: dělal takový rámus, že se ostatní koně v ulici plašili a uháněli pryč. S principem stlačeného vzduchu pracovaly také
pneumatické tramvaje, které jezdívaly v Paříži i dalších městech od roku 1876 až do třicátých let 20. století.
7. Moderní a historická klimatizace
I když klimatizaci mnozí zavrhují a místo ní doporučují stínění, provětrávání nebo noční chlazení, v horkých letních dnech je s ní život rozhodně snadnější než bez ní. Moderní klimatizaci vynalezl v roce 1902 americký inženýr
Willis Carrier, princip ochlazování ale lidé znali už ve starověku.
Luxusní římské vily, jejichž zdi ochlazovala voda proudící v akvaduktech, u nás nemáme, podobný princip ale využili
Jean Baptista Mathey,
Jan Blažej Santini a
Kilián Ignác Dientzenhofer při stavbě
kláštera v Plasích. Vedle základového roštu, který je trvale pod vodou a už po staletí nese celou stavbu, si prohlédnete také důmyslný
větrací systém. Jeho jádrem je dlouhá klikatá chodba, která vede podzemím po obvodu rajského dvora. Přes léto se v zemi kolem ní akumuluje teplo a rozdíly teplot a tlaků v chodbě spouští intenzivní větrání. V chladnějších měsících se pak v chodbě udržuje teplejší vzduch, který proniká skrze výduchy do budovy. Vyzkoušejte si to doslova na vlastní kůži: v horkých letních dnech vám v barokních chodbách a sálech určitě nebude vedro, naopak v létě ucítíte proudění příjemně chladného vzduchu.
Pro případné zájemce o
prohlídku vzdušníkových chodeb dodejme, že budete potřebovat dobré boty, baterku a přílbu; ta se dá půjčit na místě. Chodba je přibližně 50 až 60 cm široká, místy je potřeba se hodně přikrčit, a kromě kaluží vody v ní jsou i schody, které budete muset zdolat v předklonu. Na prohlídky vodního systému je nutná rezervace, termíny a podrobnosti najdete na webu kláštera.